Srážce se zvířetem nelze vždy zabránit (Opavský a Hlučínský deník)

Jaro je tady a s ním i větší nebezpečí pro řidiče, že se na silnicích "potkají" se zvěří.

Ostrava, Opavsko
Hned zjara to jsou především obojživelníci, kteří se ze zimovišť přesouvají do rybníků, aby se zde spářili a přivedli na svět další potomstvo. Jejich cesta vede mnohdy právě přes frekventované silnice. Žáby sice řidiče bezprostředně neohrozí, ale pohled na rozježděná tělíčka není nikterak příjemný. Více než pro řidiče je zde prostor pro ochránce přírody, kteří stavějí v místech žabí migrace zábrany. Poté zákonem chráněné obojživelníky posbírají a přenesou do rybníků. Během dubna pak pod koly aut končí ve větší míře hlavně ježci, zajíci a srnčí zvěř. Právě srážka se spárkatou zvěří může být podle Jiřího Šilhy z Českomoravské myslivecké jednoty pro řidiče tragická. "Od listopadu do března se spárkatá zvěř pohybuje ve stádech a řidiči by měli počítat s tím, že proto přechází silnici několik kusů za sebou. Pokud spatří řidič jeden kus srnčí zvěře přebíhající přes vozovku, měl by počítat s tím, že mohou následovat další. Proto by měl vždy snížit rychlost vozidla, i když jednotlivý kus již odchází mimo silnici. Od dubna do září se srnčí zvěř pohybuje spíše individuálně, hlavně pak brzo ráno a večer. Pokud po srážce s vozidlem srnčí zvěř odběhne, neznamená to, že přežije. Ve většině případů uhyne na vnitřní zranění v blízkosti místa srážky," dodává Šilha.

Co by měl udělat řidič

Z policejních statistik vyplývá, že v roce 2005 bylo nahlášeno celkem 8,5 tisíce střetů dopravních prostředků se zvěří. V loňském roce to bylo přibližně osm tisíc případů. Skutečný počet takových nehod je však podle Šilhy mnohem vyšší a myslivci škody na zvěři odhadují na několik desítek milionů korun ročně. V některých honitbách škody na srnčí a zaječí zvěři dokonce převyšují plánovaný roční lov. Podle policistů je často velice těžké zabránit střetu se zvěří. Hlavně proto, že vše se často odehraje ve zlomcích okamžiku. Vše záleží na zkušenostech řidiče a také jeho postřehu. Při spatření zvěře na vozovce by měl řidič přepnout z dálkových světel na tlumená. Tím zabrání oslnění zvěře, která zcela ztrácí orientaci. Pokud už ke střetu se zvěří dojde, a kolize se obejde bez vážnějších následků pro osádku automobilu, i pak má řidič povinnosti. Uhynulé zvíře musí odevzdat zástupci místní honitby (většinou mysliveckého sdružení) nebo Policii České republiky, která toto předání zajistí. Pokudmářidič podezření, že zvíře vážně zranil, také v tomto případě by měl informovat příslušného mysliveckého hospodáře či zástupce mysliveckého sdružení. Myslivci pak zajistí dohledání zraněné zvěře.

Proč zvěř vyhledává silnice

Silnice mohou být přirozeným migračním koridorem zvěře. Okolí silnic se pravidelně neudržuje, zvěř proto paradoxně právě v příkopech nachází dostatek potravy. Například zajíci v zimě rádi konzumují zbytky rostlin potřísněné posypovou solí. Zvěř také velmi ráda využívá vyšší teploty na vozovce pro osušení svého těla za vlhkého počasí.

Příčiny střetu aut se zvěří

Nepozornost řidičů, snížená viditelnost, klimatické podmínky. Přecenění schopností řidičů či technického stavu vozidla. Nepřiměřené reakce řidičů v kritických situacích při zabránění střetu se zvěří. Nepřiměřená rychlost v nepřehledných úsecích silnic, a to zvláště na hranici pole - les a v úsecích, kde jsou okraje silnic zarostlé keři a hustou vegetací. Nevěnování pozornosti dopravnímu značení upozorňujícímu na častý výskyt zvěře (výstražná značka - Pozor, zvěř!).

Foto - Pod koly aut končí většinou mladdá nezkušená zvířata, která se začínají seznamovat s nástrahami civilizace. Pokus už k nehodě dojde a zvěř uhyne, řidič má povinnost informovat policii nebo myslivce. Foto - archiv VLP

Šárka Mrvová

Vyšlo také v: Bruntálský a Krnovský deník, Frýdecko-Místecký a Třinecký deník, Karvinský deník, Moravskoslezský deník, Novojičínský deník