Balada kančí (TV Nova)

Moderátor
Čas od času se v českých luzích a hájích vyskytne situace tak paradoxní, že vůbec nevíme, jak se s ní vyrovnat, a smích nám při tom tuhne na rtech. David Vondráček natočil reportáž o okupaci Ledče nad Sázavou divokými prasaty. Bude vám připomínat slavné Hrabalovy Slavnosti sněženek, ale nakonec se změní v krvavý horor. Realita se od literatury přece jen občas podstatně liší.

Vlasta Hatašová:
Tadyhle bylo blízko na mě, a porazilo mě tím rypákem, mě porazilo, a pak mi teprve trhalo maso.

Autor
A to vy jste takhle ležela na zemi a krvácela?

Vlasta Hatašová:
Takhle já jsem ležela na zemi a krvácela jsem.

Libuše Danešová:
Ona příšerně řvala. On to byl takový vískot, takový vysoký, to nebyl její hlas. Tohle to pletivo bylo srolovaný, a bylo zvednutý asi do téhle té výšky.

Autor
Jo, takže to prase prakticky proběhlo?

Libuše Danešová:
Ne, podlezlo. Podlezlo!

Autor
Podlezlo? Hm.

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
Můžu vám říct, že si nedovedu představit, jak to prase mohlo vyrvat ty sloupky z té podezdívky. To pletivo, to prostě byla hrůza, tam byla barva všude. No, a baba pomlácená!

Autor
Na to nedělní odpoledne už nikdy Vlasta Hatašová z obce Habrk nedaleko Ledče nad Sázavou nezapomene. Už nikdy nebude taková, jako před tím osudným dnem, kdy se jí zhroutil hodnotový pohled na svět a v těle jí neustále škube. Úroveň její mysli je kvůli mozkové mrtvici už od dětství podobná osmiletému dítěti. Už do první třídy chodila jako dvanáctiletá, a již v té době jí o 4 roky mladší sestra, která dnes o ni pečuje, varovala před zlými lidmi. "Zvířat se, Vlastičko, neboj, ty ti neublíží. Lidí se střež, ti umí být bestie!", slyšela od dětství až do svých třiasedmdesáti. A těmto slovům věřila bezmezně tak, jako to umí jen děti závislé na dospělácích.

Libuše Danešová:
To ještě jsem schovala ty hadry, který měla na sobě v tu dobu toho úrazu, takže tohle to de facto bylo červená krev. Teď už to nevypadá tak hrozivě.

Autor
Kanec napadl Vlasta Hatašovou půldruhé hodiny před tím, kdy černá zvěř okupovala srdce Ledče nad Sázavou. Pane komisaři, jak jste to prožívali, když vám kanci vletěli do města? Není to asi tak obvyklý, že jo?

Jiří Wurm, vedoucí obvodního oddělení Policie ČR Ledeč nad Sázavou:
No, nestává se to teda často. Bylo to takový rozveselení celý společnosti našich občanů, včetně nás. No, a k tomu případu jenom mohu říci, že teda časem jsme udělali takovou rekonstrukci, kudy přišly ty prasata, takže přišly z Mysliveckého sdružení Kožlí, zde, kolem nového hřbitova. Šly na zahradu paní Růžičkové, která je ještě chudák babička asi 80 let, vyháněla hráběma, tak vběhly do ulice Jaroslava Haška, kde se rozdělily.

Místní obyvatel:
Když jsem se podíval na ten film Slavnosti sněženek, kdy to prase tam běhalo mezi těma ulicemi tam, tak jsem si říkal: "To přeci není normální?". Říkám: "40 let střílím, dělám skoro, já nevím, tu samou dobu mysliveckého hospodáře", a to jsem tomu prostě nevěřil.

Autor
Dneska nemusíte koukat na televizi.

Místní obyvatel:
Nemusím!

Autor
Vyjdete ven, a máte to, že jo?

Místní obyvatel:
Vyjdu ven, a mám to na vlastní oči!

Stanislav Vrba, starosta Ledče nad Sázavou:
Z toho kopce se seběhlo sedmičlenné stádo. Vidíte, že se dostalo zelení až do centra města. Náš městský úřad je zde, tady prokličkovalo uličkama, dostalo se do dvora úřadu. Divoká prasata, zřejmě dvě, se dostaly po této cestě dolů. Tady pronikly touto tabulkou do chodby našeho městského úřadu. Tady samozřejmě, celý vystresovaný, uviděly světlo, úřad zamčený, otevřít si nemohly, proskočily tady následující tabulkou až na náměstí. To znamená, tady to sice nevyrazily celý, tím musely prolítnout, a proskočily na náměstí, vyděšený celý, a z náměstí zahnuly směrem k řece. Ptali se mě, jak je možný, že se nám divoká prasata dostala na úřad, co tady asi hledala? Já říkám: "Třeba dobré koryto, máme tady veřejný internet". Říkal jsem třeba: "Chybí ve městě i pořádný kanec!", ale když jsem pak viděl všechny následky, nejenom ty rozbité dveře, ale i ty následky v Habrku, to už byla pak vážná situace.

Autor
Vy jste o tom slyšel, že tady pobíhaly divoký prasata ve městě?

Místní obyvatel:
To víte, že jo, vždyť jsem je viděl! Dvě běhali po městě, stáli u Centrálu, koukali dovnitř. Jedno skočilo z toho zábradlí, jak je tady u pekárny, z toho skočilo dolů. To šlo asi přes řeku, to nevím. A jedno šlo nahoru, a tam do baráku jednomu vletělo do garáže. Furt něco dělalo, pak se leklo a uteklo.

Stanislav Vrba, starosta Ledče nad Sázavou:
Malá, blonďatá holčička Anička tady kráčela z hudební školy a viděla divoké prase ve vodě a hlásila doma: "Mami, mami, viděla jsem plavat medvěda!". Kanec byl metrákový, takže si ho spletla s medvědem, a s tou kožešinou si ho mohla splést.

Autor
A kdo za to může, podle vás?

Místní obyvatel:
Myslivci stříleli, a oni se lekli, tak vtrhli sem. Nějaký snad zastřelili, to nevím, to vám neřeknu.

Autor
Jak se to stalo?

Místní obyvatelka:
No, jak je to možný?! Protože byl hon, a ty prasata jsou zkrátka vyplašený, že jo, a tak to běží, a neví to prakticky, kam.

Autor
Z názoru ledečských vyplývá, že v době, která předcházela vážnému zranění Vlasty Hatašové, probíhala v okolí města náháňka, kde se střílelo, ale to myslivci vehementně odmítají. Já jsem slyšel desítky názorů od lidí, že slyšeli střelbu, a svádějí to teda jako na myslivce, kteří prostě tuhle tu zvěř zneurostylizovali, která pak takhle bláznila.

Karel Růžička, předseda mysliveckého spolku ČMMJ Havlíčkův Brod:
Není povědomí, že by myslivci měli nějaký lov, naháňku, popřípadě nějaký hon.

Autor
Oficiálně?

Karel Růžička, předseda mysliveckého spolku ČMMJ Havlíčkův Brod:
Oficiálně na černou zvěř, ani na jinou zvěř, myslím na drobnou. Případně, když se narazí při honě na drobnou zvěř, může se lovit i černá zvěř.

Autor
Vy jste prý slyšela před tím, než kanec napadl paní Vlastu, výstřel?

Sestra Vlasty Hatašové:
Ano, slyšela. Byl to určitě výstřel z kulovnice.

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
Když vám padnou dělobuchy a petardy, a různé takové ty věci, jestli si s tím hrajou kluci, takže já jsem zase žádnou ránu nezaznamenal, přestože jsem byl celou dobu na zahradě.

Josef Fanta, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
No, byl jsem doma....

Autor
Ve vaně?

Josef Fanta, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
No, a manželka mi říká, že tady utíká divočák, tak jsem přiběhl ven, a opravdu, byla to pravda, no! Byl to divočák, tak jsem pustil, mám tady psy, tak jednoho schválně pustil, aby ho jako zrychtoval, a pak to prase se dostalo tady do té spodní zahrady.

Autor
Hm! A tam jste ho bouchli?
Josef Fanta, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
Tam jsme ho jako zlikvidovali.

Jiří Wurm, vedoucí obvodního oddělení Policie ČR Ledeč nad Sázavou:
Já jsem tam u toho teda byl, protože tam v té ulici bydlím, no, a protože pan Fanta, jak to prase útočilo na něj, ale když se mu nepodařilo prorazit plot, a bylo stále v běhu, tak ho trefil naměkko, proto jsem provedl dostřel.

Autor
To je asi vaše, co se týče tohoto osobitého zákroku, premiéra vaše?

Jiří Wurm, vedoucí obvodního oddělení Policie ČR Ledeč nad Sázavou:
Ne, není! Počkejte! Já jsem od roku 1973 myslivcem, ale nestřílím.

Autor
Život jednoho z divočáků v ulicích Ledče zbraní policisty vyhasl, ale prý nejmohutnější ze stáda, silně krvácející, nikdo neví, proč, míří směr Habrk. A to velký prase běželo takhle po normální silnici, jak jezdí auta?

Místní myslivec:
Ano, přesně! A krvácelo.

Bohuslav Vadinský:
To prase mě uvidělo, a rozběhlo se proti mně. Přímo proti mně takhle běželo.

Autor
Jak jste reagoval?

Bohuslav Vadinský:
No, já jsem měl vruce hrábě, protože jsem tady hrabal lupení, no, a takhle přiběhlo přímo ke mně, no, a já jsem ho hráběma odrazil, uskočil jsem, a ono běželo tadyhle po poli.

Libuše Danešová:
Dostalo se na zahradu tohoto domu, a vrškem tady těchto zahrad se dostalo až na zahradu tady těchto sousedů. To tam rylo.

Autor
A uvidělo vaši sestru?

Libuše Danešová:
A de facto uvidělo Vlastu, a začal tady tenhle ten precedens.

Vlasta Hatašová:
Tady mě porazilo. Takhle, jak jsem stála, tak mě porazilo. A já jsem takhle ležela

Autor
Jo, a ono stále teda útočilo to prase?

Vlasta Hatašová:
Já jsem se takhle otočila. Jo, a to prase na mě útočilo.

Autor
A kde vás kousalo?

Vlasta Hatašová:
Tady mě kousalo všude. Kam mohlo, tak tam mě kousalo.

Sestra Vlasty Hatašové:
Já se klepu ještě teď!

Autor
A vy jste ji viděla teda?

Sestra Vlasty Hatašové:
Jak byla zřízená! No, a právě dcera rozhodla, tak jsme ji zabalili do prostěradla a do deky. No, a odvezli ji.

Autor
A krvácela?

Sestra Vlasty Hatašové:
No, moc! Moc, i potahy vautě byly od krve. To prostě, moc, moc krvácela!

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
Podle mě bylo jediný štěstí, že ta ženská zůstala ležet po tom třetím útoku, a nehýbala se.

Autor
A kdyby se bránila?

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
No, kdyby se bránila, tak by ji zabil! To byl kanec, to byl.

Autor
Takže by ji dokázalo zabít to prase?

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
No, Ježišímarijá, to vás rozpárá! Heleďte se, já jsem měl rozpáraný psy při naháňce. To je, ty zuby, kdyby jste to viděl, to je jak žiletky.

MUDr. Pavel Kubát, primář ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod:
Konstatovali jsme mnohočetné hluboké tržné rány na hlavě, na hrudníku, na zádech, v oblasti pánve, a v podstatě celá levá dolní končetina byla zle potrhána. To zranění bylo atypické jednak svým rozsahem, protože ty rány byly skutečně velmi, velmi rozsáhlé, velmi hluboké, a samozřejmě etiologie, nebo-li mechanismus úrazu je velmi atypický a raritní, takže byla to pro nás novinka.

Autor
Co se vlastně pak s tím prasetem dělo dál?

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
Uteklo. Uteklo tady do lesa někam.

Autor
Takže, dneska pobíhá, má se dobře?

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
Jo! Kdyby byl sníh, bylo by to úplně jiný, něco jiného, poněvadž ty stopy jsou zřetelný, že jo, na tím sněhu. My by jsme nešli dolů, ale šli by jsme za tím prasetem nahoru.

Autor
Paní Vlasta dnes opouští dům výjimečně. Má strach. Když, tak jen na zahradu, a dbá příkazu sestry, aby se nejdříve pozorně rozhlédla, zda nevidí nějaké zvíře. Přestala číst Čtyřlístky s Myšpulínem a Zvířátka a Petrovští. Čte už jen Honzíkovu cestu a jiné knihy o malých, nevinných homo sapiens sapiens. Od incidentu s kancem se ani jednou neusmála.

Libuše Danešová:
Tady jsou ty rány. Tady na téhle té noze taky.

Autor
Bolí to?

Vlasta Hatašová:
Dost to bolí, a škube v tom!

Autor
A stále to škube ještě?

Vlasta Hatašová:
No, pořád!

Libuše Danešová:
Já jsem cítila, že musím něco udělat, aby byl někdo potrestaný za to, co se stalo, poněvadž není možná, aby tohle to prošlo bez odpovědnosti.

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
Když nám paní Danešová říkala, že si bude stěžovat prostě na nejvyšší orgány, tak já říkám: "Paní Danešová, stěžovat si můžete. Na prasečího krále, tady jestli nějaký existuje, nebo nějakej šéf prasat, nebo na přírodu, ale na koho?!". Kdyby by mi utekl ten srnec a napadl někoho, a procházel tady můj srnec, kterého jsem tam odchoval, tak je to problém, nebo divoký prase, poněvadž lidi mají prasata na zahradě. Chovají se různé zvířata, tak to by byl problém, ale tohle to je z volné přírody, a to je nepostižitelné!

Autor
A myslíte si, že má nárok na nějaký jako odškodnění?

Sestra Vlasty Hatašové:
Podle mě, bych řekla, že stoprocentně. Stoprocentně, protože musela vytrpět moc. Já nevím, jak bych to přežila. To bylo ošklivé, ošklivé!

Karel Růžička, předseda mysliveckého spolku ČMMJ Havlíčkův Brod:
V zákoně o myslivosti je přesně vyjmenováno, kdy myslivci jsou povinni platit škody způsobené zvěří. Jedná se zejména teda, nebo konkrétně o škody na zemědělských plodinách a škody na lesních porostech.

Autor
A když napadne zvěř člověka, tak o tom už se nehovoří?

Karel Růžička, předseda mysliveckého spolku ČMMJ Havlíčkův Brod:
Jiné škody nejsou vyjmenované, čili zákon o myslivosti nezná škody napadení člověka, poškození movitých či nemovitých věcí a podobně.

Roman Krecl, policejní inspektor Policie ČR Ledeč nad Sázavou:
Vzhledem k tomu, že k napadení došlo ze strany divokého prasete, které se pohybuje volně ve volné přírodě, není možné v této věci určit nějaký subjekt či osobu, která se dopustila protiprávního jednání, proto policejní orgán, ze strany policejních orgánů došlo k odložení věci.

Autor
I kdybychom měli jednoznačný důkaz, že zvíře bylo postřeleno myslivcem, a jenom takové, vyšinuté ze zranění, může podle odborníků útočit na člověka, tak i v tomto případě podle litery zákona neexistuje viník. Volně žijící divoké prase v majetku státu je právně v pozici blesku, který nepostižitelně zaútočí z čistého nebe. Je ale pochopitelné, že se s touto skutečností člověk zraněný na těle i na duši těžko smiřuje.

Libuše Danešová:
Já uvažuji nakonec o tom, protože těch možností je více, to znamená, obrátit se k Evropskému soudu, a tam hledat nápravu.

Autor
Podle myslivců může mít tento případ ještě hlubší pozadí. Nikdy v dějinách naší země se prý tak blízce neprotínala teritoria člověka a zvířete. Zvěř je prý stále nervóznější z pronikání lidí do svého hájemství. Chová se vztekle, i bez diagnózy vztekliny.

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
To prase bylo plachý. Teďka budete na houbách, a najednou tam vyrazí to divoké prase, a kouká na vás, a teď je to licitace.

Autor
A nejsou nějak stresovaný víc, než dříve?

Jan Fulín, myslivecký spolek ČMMJ Ledeč nad Sázavou:
Já nevím, člověče?! Stresovaný? Já nevím, zda stresovaný, ale řekl bych, že odvážnější, drzejší, a z tohoto důvodu, co bude dál, to si prostě nedovedu domyslet!