Název: Madla, myslivci a masturbace (Reflex)

V anonymním průzkumu Akademie věd před několika lety přiznalo dvacet z dotázaných dvou stovek myslivců, že zastřelili rysa. Před několika dny se ovšem myslivci ostře ohradili proti jednomu dílu večerníčku Madla a Ťap, v němž muž v zeleném vystřelil na rysí mládě a loveckého psa, a problém chtějí předat Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Co jim vlastně vadí? Nelíbí se jim jejich vlastní mediální obraz, na jehož vytváření se spolupodílejí?

Českomoravská myslivecká jednota protestovala: "Z psychologického hlediska musela tato část seriálu zanechat v dětech dojem, že myslivci jsou jako skupina špatní lidé, pro které jsou podobné skutky normální. Diváci tak dostali zcela nekorektní informaci, která velmi hrubým způsobem dezinformuje veřejnost a dle našeho soudu nepatří do veřejnoprávního média. Především u dětí, u kterých se teprve vytváří systém hodnot, hodnotových orientací a názorů na svět, je velice důležité překládat informace nezatížené předsudky." Jednatele komory Jaroslava Kostečky jsem se zeptal, zda nepovažuje tuto reakci za unáhlenou a kontraproduktivní. Nepovažuje. Podle něj je sice pravděpodobné a normální, že v tak velké skupině lidí, jakou jsou myslivci, jsou i špatní lidé, ale protest je zcela na místě. Kdyby byla pohádka animovaná, tak prosím, je to fikce, ale hraná pohádka je více spjatá s realitou. "Kdyby večerníček ukazoval policistu, jak znásilňuje dvanáctiletou školačku v policejním autě, nebo hasiče, jak se v noci plíží, aby zapálil mateřskou školu, či lékaře, který pronásleduje po chodbách nemocnice pacienty s heparinem, také by se tyto skupiny lidí ohradily," říká Kostečka. Má zřejmě pravdu. Ohradily. Jenže zatímco policisté ani v každodenním životě školačky neznásilňují a lékaři pacienty nevraždí - a když, tak opravdu zcela výjimečně - , myslivci zvířata střílejí ve velkém. I chráněné šelmy.

 MYSLIVCI A MÉDIA

Jaroslav Kostečka má za to, že média vytvářejí naprosto nepravdivý obraz myslivců - novináři se chytají toho, když nějaký myslivec zastřelí svého kolegu, odpráskne psa, postřelí dítě nebo pytlačí, ale nezajímá je, že myslivci jsou hospodáři, kteří zvířata krmí, střílejí je jen proto, že plní normy stanovené zákonem, aby zabránili jejich škodlivému přemnožení. Jsou to tedy ochránci přírody a zvířat par excellence. Když někdo říká, že média vytvářejí nějaký obraz, většinou si nedá práci s tím, aby to ověřil. Prošel jsem mimo jiné elektronický archív MF Dnes, který za posledních deset let eviduje přes dva tisíce článků, v nichž je klíčovým výrazem slovo " myslivci". Naprostá většina těchto textů je o tom, že myslivci krmí zvěř i v kruté zimě, že pořádají bály nebo výstavy trofejí. Jen naprosto zanedbatelné procento článků zpravodajsky reaguje na to, že myslivec udělal nějaký kriminální čin - novináři si tyto události nevymýšlejí - , a ani v řádu jednoho procenta nejsou komentáře, které myslivce napadají. Problém bude možná v tom, že "obraz myslivců" nevytvářejí média, ale je hluboce zakořeněný ve veřejnosti. Podobá se v mnohém obrazu policistů za minulého režimu. A těžko se mění. Kdyby myslivec zachránil pohotovým výstřelem skupinku turistů před útokem divočáka, novináři by z něj rádi udělali hrdinu. Ale zatím musejí psát například o tom, že mladý myslivec honil prase v době žní, což samo o sobě je nezákonné, a vystřelil po něm na poli plném zemědělců, a jak to tak v okamžiku euforie z lovu bývá, prase minul, ale jednomu z kombajnérů roztříštil nohu.

 NENÁVISTNÍ NOVINÁŘI

 Jistě, jsou i novináři, kteří opravdu nemají myslivce rádi. Například já. To je třeba přiznat a vydat "vyváženost" této reportáže v plen. Já například mám averzi vůči jakékoli skupině obyvatel, která nosí dobrovolně a ráda uniformy a zbraně a ty zbraně dobrovolně a ráda používá. A vůči skupině, jež pořádá myslivecké bály. Zcela oprávněné podezření z neobjektivnosti zvyšuje skutečnost, že mezi vyhlášené protimyslivecky naladěné novináře patří můj bratr, komentátor MF Dnes Martin Komárek. Ten mi o myslivcích velmi tolerantně řekl: "Já proti myslivcům jako celku nic nemám. Jako člověk, který rád jí zvěřinu, ani nemůžu mít. Jsou to řezníci jako jiní řezníci a na tom není nic špatného. Ale vadí mi, že se snaží veřejnosti namluvit, že jsou něco víc než řezníci. Vadí mi to jejich pokrytectví." A připomenul, že mu nedávno jedna čtenářka líčila, jak jí myslivci při honu ustřelili kus sloupku na zahradě. Rozčilená za nimi běžela a křičela na ně, jak můžou střílet takhle kolem domů, co kdyby tam místo toho sloupku stálo dítě? Odpověď: "Ale prosím vás, vždyť snad víte, že tu je hon, ne?" Ta příhoda dobře dokládá zpupnost a neskromnost myslivců, kteří svoje drobné hobby nadřazují zbytku obyvatelstva. Cítí se být privilegovaní, nadřazení a to je v principu nepřijatelné. Nikoli lovení zvěře samo o sobě. Představte si, kdyby se takto chovali třeba fotbalisté a rozhodli se, že si budou hrát fotbálek na dálnici, a rozčileným řidičům prostě říkali: "Copak nevidíte, že tady hrajeme fotbal?" Myslivci se v době honů - a i jindy - chovají v lese jako neomezení páni, kteří si myslí, že mají právo na veřejném prostoru střílet po čemkoli, co se hýbe. Občas strefí zvíře, občas sloupek, občas člověka, protože kromě toho, že podle zákona regulují stavy zvěře, jsou taky v lovecké euforii. Když už probíráme ty protimyslivecké názory, kolega Jiří X. Doležal vidí hon jako náhražkovou sexuální aktivitu: "Ze své kouzelné hole myslivec vystříkne ejakulát projektilu a srazí tak kořist. Bylo by zajímavé vědět, kolik lidových myslivců už vlastní sexualitu plně nahradilo sexualitou honu." A je tu ještě jedna otázka. "Zda při lidové myslivosti je uspokojována pudová potřeba lovu standardně, nebo deviantně. K lovu samozřejmě patří riziko. Lidová myslivost však zcela zásadně odmítá riziko lovce a jde o pouhou libost ze zabíjení. Proto je možné na lidovou myslivost pohlížet jako na náhražkové uspokojování přirozeného loveckého atavismu. Z těchto důvodů soudím, že myslivost se má k lovu stejně jako masturbace k sexu." Tohle je opravdu nepříznivý mediální obraz myslivců: chlapíci v uniformách jsou plni svých privilegií a moci, dokazují si svoji mužnost tím, že v tlupě zbraněmi zmasakrují pár desítek zajíců, a riskují pouze, že je postřelí či zastřelí jejich kolega. Aby toto privilegium obhájili, prohlašují se za ochránce zákonů, zvěře a lidových tradic.

 LIDOVÁ MYSLIVOST

 Je nejvyšší čas dát znovu slovo Jaroslavu Kostečkovi. Musím konstatovat, že je to vzdělaný a sympatický mladý muž, který mi věnoval dvě hodiny času. Dojem z něj bych charakterizoval slovy Ivana Lampera, redaktora a editora dalšího protimyslivecky zaměřeného média, Respektu: "Ten spor o Madlu a Ťapa jsem vnímal jako velice dobrou zprávu. Jestli už začíná činovníkům myslivecké komory vadit, že jsou myslivci spojováni s možností střelby na velké šelmy, pak máme naději, že opravdu to hanebné zabíjení chráněných tvorů skončí." Kostečka je myslivec - modernista a reformátor. Tvrdí, že myslivci se mění a názory veřejnosti na ně jsou do značné míry zastaralá klišé. "Ale vím, že změnit obraz myslivců je běh na dlouhou trať." Podle něj je to především odborník, jenž rozumí zvířatům a prostředí, v němž žijí. Samozřejmě dodržuje zákony, které jsou u nás ohledně myslivosti mnohem přísnější než jinde v Evropě. Takové excesy, jako je pití alkoholu před honem či při něm, nepřipadají v úvahu. Ostatně policie už několik let systematicky lovce kontroluje a podnapilých či opilých nachází velice málo. A myslivec se taky stále učí, vstřebává nové poznatky o ochraně přírody. Je to realistický obraz? "Myslím, že je to hodně i generační otázka. Například - starší generace rozlišovala pojmy ,škodná' a ,užitečná' zvěř. Já takové pojmy neznám, dokonce je nesnáším. Musím vycházet z toho, nakolik je množství určitého druhu zvěře únosné pro dané prostředí, což mi ostatně stanoví i zákon. Divočák není ,škodná', pokud není přemnožený. Škodná samozřejmě nejsou ani velké šelmy, byť si někteří kolegové asi stále ještě myslí opak." A Kostečka docela otevřeně říká: "Jsem alergický na pojem lidová myslivost. Myslím si, že lidová myslivost skončila, stejně jako skončily třeba Lidové milice." Ano, pokud budou myslivci střízliví, zákona dbalí odborníci, mohu mít sice nadále averzi proti jejich pojetí lovu, uniformám a tradicím, ale to bude tak všechno. Je to pak jen otázka vkusu. Na fotbal taky nechodím, ale mezi Kostečkovým pojetím myslivce a "lidovým myslivcem" je podobný rozdíl jako mezi normálním fotbalovým fanouškem a "rowdies". Tak jen zbývá otázka, zda Kostečka přežije příští honební sezónu.

TEXT MICHAL KOMÁREK

Foto - Jednatel myslivecké komory říká, že změnit mediální obraz myslivců nebude snadné. Souhlasím.
Myslivci vytrvale dodržují při lovu staleté tradice. Podle mě jsou nevkusní.
Dopadlo to dobře - tentokrát je zastřeleno opravdu zvíře (3x ilustrační foto)
FOTO PETR JEDINÁK