Zkušení jelenáři umějí odpovědět jelenovi (týdeník Bruntálský region)

Jeseníky
Jeleni a Jeseníky, to patří neodmyslitelně k sobě.
Na přelomu září a října se z hor ozývá pro myslivce lahodný zvuk, troubení jelenů. Poslouchat jelení říji, to je nezapomenutelný zážitek. Podobným zážitkem je slyšet někoho, kdo dokáže jelení troubení napodobit.
K mysliveckým dovednostem patří i napodobení zvuků zvěře. Třeba srnčí vábení, na to si troufne s vábničkou každý myslivec, ti zkušení to umí třeba i na list trávy. Umět napodobit jelení troubení, to už ale vyžaduje skutečné mistrovství, které neovládá každý.
Stanislav Hýbner z Malé Morávky patří k české špičce. Mimo jiné má na svém kontě vítězství v třetím ročníku Národní soutěže ve vábení jelenů v roce 2000. Občas své umění předvede i na veřejnosti, třeba loni na podzim ve Vrbně pod Pradědem na akci nazvané Lovy nejen beze zbraní. "Vábit se dá na cokoliv, stačí i novodurová trubka, na roh uherského skotu, rakouské skládací řevnice, mušle - tritonky," představil pomůcky k vábení Stanislav Hýbner.
Vábení jelenů, to už vyžaduje nejen dobrý sluch, ale i znalosti o chování jelení zvěře. Každé troubení znamená něco jiného, jsou rozdílné hlasy jelena mladého a starého. Zkušení jelenáři umí v lese poznat, jaký jelen a co troubí a jak je třeba mu "odpovědět". Pokud chtějí jelena přivábit, je třeba vhodně reagovat, aby naopak jelena neodradili. Zkušené ucho myslivce pozná troubení hledajícího jelena, výzvu mladšího jelena ke staršímu, vítězný ryk po vyhraném souboji či třeba takzvané mrmlání, tedy líné troubení při odpočinku.