Myslivecké re/vize 2024–2025

Mgr. Patrik Mlynář, vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství

Rok 2024 je za námi, z pohledu myslivosti šlo o další velmi důležité období. V Libereckém kraji byl stále aktivní a šířící se africký mor prasat (AMP). Z tohoto důvodu bylo nezbytné přijmout mimořádná veterinární opatření včetně zapojení Policie České republiky pro efektivní snižování početnosti prasat divokých. Ačkoliv je tomuto tématu věnována mediální pozornost vyvolávající rozdílné názory, věřte, že hlavním cílem opatření bylo, stejně jako při situaci na Zlínsku, cílené snižování početních stavů černé zvěře v zasažené oblasti, což je jeden z hlavních nástrojů pro zabránění šíření nákazy. Všem uživatelům honiteb, kteří se aktivně zapojili do boje s AMP, patří tímto velký dík.

I vloni pokračoval legislativní proces novelizace zákona o myslivosti. Vláda České republiky dne 12. června 2024 schválila předložený návrh Ministerstva zemědělství (MZe). Novela byla zařazena na program 119. schůze Poslanecké sněmovny (probíhala v prosinci 2024 – pozn. red.). Prvořadým cílem novely je snížit početní stavy spárkaté zvěře, neboť podle vykázaných úlovků za poslední období mají stále rostoucí trend projevující se nadměrnými škodami v lesích a na zemědělské půdě.

Vedle novely zákona o myslivosti byl v roce 2024 předložen do legislativního procesu další materiál, a to novela vyhlášky č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. MZe novelou reaguje na konec účinnosti ustanovení § 2a a návrh novelizace prodlužuje lov spárkaté zvěře do dvou let věku celoročně na dalších pět let. Jde o možnost, nikoliv povinnost pro uživatele honiteb k efektivnímu snižování počtů spárkaté zvěře.

V rámci výzkumu pokračoval v roce 2024 druhým rokem projekt pro identifikaci jedinců spárkaté zvěře na základě struktury tkáně větrníku a jejich následnou evidenci. V případě prokázání vhodnosti využití této kontrolní metody ulovené zvěře by MZe využilo tohoto nástroje v rámci připravovaného Informačního systému evidence myslivosti. Na ministerstvu jsme přesvědčeni, že jedním z nezbytných opatření ke snížení stavů spárkaté zvěře je spolehlivá jednotná povinná kontrola ulovené zvěře a toto by mohl být jeden z efektivních způsobů kontroly.

Stejně jako v minulých letech jsme také v roce 2024 podpořili uživatele honiteb prostřednictvím finančních příspěvků do myslivosti. Předpoklad vyplacení žádostí podaných v roce 2024 je letos. Přesný termín proplacení všech žádostí nelze přesně odhadnout.

A co můžeme očekávat v roce 2025? Vzhledem k výše uvedenému předpokládáme pokračování projednávání novely zákona o myslivosti a jeho přijetí. Na to naváže tvorba prováděcích předpisů (vyhlášek), které bude nezbytné kompletně přepracovat, aby zohledňovaly aktuální situaci v myslivosti. V roce 2025 lze počítat s dokončením projektu kontrolního mechanismu ulovené a nalezené uhynulé zvěře a následnými kroky k zavedení jeho využití v praxi.

Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., generální ředitel Lesů České republiky, s. p.

Zásadním tématem roku 2024 byla novela zákona o myslivosti. Počátkem prosince, kdy vznikl tento text, jsme ještě nevěděli, zda ji poslanci podpoří, nicméně s jistotou se dá říci, že bude rezonovat i letos. Někteří ji vítají, jiní mají mnoho výhrad. Oba tábory se ale shodují v tom, že je nutná.

Lesy České republiky (Lesy ČR) v roce 2024 pokračovaly v nastoleném trendu snižování mnohde velmi vysokých stavů spárkaté zvěře. Vášně kolem našeho rozhodnutí ponechat si přibližně 25 % vlastních honiteb v režii postupně vychladly a těší mě, že už po necelých dvou letech vidíme výsledky. Že to byl správný krok, se začíná projevovat na stavu lesa. Viditelná je úspěšná přirozená obnova a máme i menší náklady na ochranu mladých lesních porostů před zvěří. Chtěl bych proto poděkovat především zaměstnancům Lesů ČR za jejich osobní iniciativu a entusiasmus, které za dobrým výsledkem stojí. V tomto trendu budeme pokračovat a upravovat počty režijních honiteb a intenzitu lovu spárkaté zvěře právě s ohledem na stav lesa.

S větším úlovkem zvěře úzce souvisí prodej zvěřiny. Kromě 60 výdejen, které máme ve všech regionech, jsme v roce 2024 zahájili plný provoz dvou velkokapacitních zpracoven zvěřiny. Na Klínech nabízíme vedle dělené zvěřiny v balíčcích také široký sortiment masných výrobků. Lidé vše objednávají e-mailem a připravujeme i e-shop. Více na www.masozlesa.cz. Ve zpracovně v areálu židlochovického zámku je v kamenné prodejně pro veřejnost k dispozici zvěřina ze spárkaté, ale i drobné, a především pernaté zvěře, s masnými výrobky zde začínáme. V souvislosti s tím jsme byli aktivní i v propagaci našich zvěřinových výrobků a programu Z lesa na stůl. Natočili jsme několik krátkých videí věnovaných právě koupi i prodeji zvěřiny a také kulinářský videoseriál s našimi zvěřinovými recepty.

I v roce 2024 jsme pokračovali v osvědčených elektronických výběrových řízeních na pronájem honiteb, kterým končila nájemní smlouva. Tu jsme nově uzavřeli pro 31 volných honiteb a dvě obory.

Zpracovali jsme také Koncepci obor a oborních chovů u Lesů ČR, která se netýká jen hospodaření v podnikových režijních a pronajatých oborách, ale stanovuje i jejich konkrétní poslání a cíle včetně podpory krajinné, estetické a historické hodnoty vybraných obor. Obory s mimořádnou historickou, chovatelskou a krajinnou hodnotou budou obhospodařovány trvale v režii Lesů ČR. U několika neperspektivních obor rozhodujeme po důkladné revizi o pronájmu, případně o zrušení.

Ke konci léta se zhoršila situace s AMP. Předpokládám, že se tomuto tématu věnují v anketě další oslovení kolegové. My jsme připravení spolupracovat při eradikaci této nákazy se všemi zapojenými subjekty. Žádné opatření bych ale v této věci nepodceňoval, protože máme obavy z rozšíření nákazy do dalších oblastí.

Jak jsem již uvedl, v roce 2025 očekávám další diskuse a kroky týkající se novely zákona o myslivosti. V rámci podniku chceme udržet minimálně 25 % režijních honiteb a v odůvodněných případech i více. Nadále hodláme zachovat a zvyšovat vysokou úroveň profesionálního výkonu myslivosti, která je nedílnou součástí lesnického hospodaření.

Lesu a myslivosti zdar!

Ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty

Rok 2024 je za námi a co nám přinesl? Rád bych jako předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) shrnul nejvýznamnější události z pohledu naší organizace.

Myslivost a myslivci se dostali do popředí zájmu sdělovacích prostředků a sociálních sítí. Mysliveckou komunitou rezonovala především připravovaná novela zákona o myslivosti. Za posledních dvanáct měsíců by vyjádření všech více či méně zainteresovaných subjektů k předloženému materiálu vydalo na román. Většina z nich se shodne, že je potřebné novelizovat současně platný zákon č. 449/2001 Sb., ale na konkrétní podobě dohoda není a zdá se, že dlouho nebude. Zásadní chybou je, že ani předkladatelé tohoto materiálu jednoznačně nedefinovali, zda při výkonu práva myslivosti je potřeba upřednostnit práva vlastníků, anebo naopak významně posílit roli státní správy na všech stupních řízení při rozhodování spojených s mysliveckým hospodařením. Připravit zákonnou normu cestou připomínající pohádku „Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort“ rozhodně nevede ke stanovenému cíli. Právní normy musejí být vytvářeny na základě pečlivého zvážení všech relevantních skutečností a odborných znalostí. Snažit se v jednom materiálu posílit práva vlastníků a současně státní správy je zcela vyloučeno, a přesto se právě toto stalo. Výsledkem je, že zpracovaný materiál se do dnešního dne (11. prosince 2024 – pozn. red.) nezačal projednávat v Poslanecké sněmovně a shoda neexistuje ani mezi subjekty, jichž se tato norma přímo dotýká. To jen nahrává organizacím, které se s výkonem práva myslivosti neztotožňují. Předpokládám, že novela zákona o myslivosti bude hlavním bodem diskusí uvnitř myslivecké komunity i v roce 2025.

Klíčovou otázkou je i zamezení šíření AMP na našem území. Podstatná část myslivců si neuvědomuje a nejspíš ani nechce připustit, že problém s černou zvěří se u veřejnosti obrátí opět proti většině myslivců. Bachyně jsou neustále „posvátnými krávami“, neboť jsou v řadě honiteb zárukou budoucího, a pro část uživatelů honiteb podstatného příjmu z provozování myslivosti. ČMMJ dlouhodobě upozorňuje na podceňování problému ze strany většiny myslivců, ale i na nedostatečnou osvětu ze strany odpovědných institucí. Rozhodnutí o nasazení policejních odstřelovačů v severních Čechách však rozhodně nebylo šťastné. Problémy spojené s mysliveckým hospodařením v honitbách si musejí vyřešit myslivci společně s vlastníky sami.

Výkon práva myslivosti se za posledních třicet let stal de facto ekonomickým podnikáním. Nelze se proto divit, že v řadě honiteb není zájem o snižování stavů zvěře. A to jak v honitbách vlastních, tak pronajatých. Bude někdy vůle a ochota ze strany příslušných institucí se tomuto problému zodpovědně věnovat? Jak je vidět, pouze tržní prostředí situaci do dnešní doby nevyřešilo.

A jakým výzvám budeme čelit v roce 2025? Určitě to bude novela zákona o myslivosti a také se dá předpokládat postupné šíření AMP do dalších lokalit. To znamená, že my musíme sami aktivně bránit šíření této choroby. V příštích měsících je možno rovněž očekávat intenzivní tlak na celkový zákaz používání olověných střel a nábojů při výkonu práva myslivosti v členských státech Evropské unie.

Proto buďme jednotní, spolupracujme, ať uchráníme českou myslivost pro další generace. Dovolte, abych všem dámám a pánům v zelených kamizolách popřál pohodový rok 2025 spojený s mnoha příjemnými zážitky při výkonu práva myslivosti a jiných mysliveckých aktivitách.

Lesu a myslivosti zdar!

Ing. Robin Ambrož, Ph.D., ředitel Lesní správy Zbiroh, Colloredo-Mannsfeld, spol. s r. o.

Když jsem byl požádán redakcí Světa myslivosti o názor do novoroční ankety, zběžně jsem se podíval na to, jak jsem odpovídal přesně před dvěma lety. Jedna z řečnických otázek zněla: jak by měl vypadat nový zákon o myslivosti? Myslím, že v tomto bodu přešlapujeme stále na místě a nevíme, jak z toho ven. Za uplynulý rok bylo ve veřejném prostoru publikováno mnoho článku pro novelizaci tohoto zákona či proti. Z příspěvků dotýkajících se této problematiky mi v hlavě utkvěl především ten od doc. Ing. Vladimíra Hanzala, CSc., s názvem Zkušenosti s redukcí počtu spárkaté zvěře v našich honitbách po téměř čtyřiceti letech. Byl publikován na serveru Ekolist.cz dne 3. prosince 2024. V textu jsou detailně popsány příčiny vzniku současného stavu a autor uvádí i příklad důsledků snahy o redukci spárkaté zvěře v minulých desetiletích. Pravdou je, že některé zkušenosti jsou nepřenositelné a všichni děláme chyby, což je v životě normální. Problém vidím v tom, že tyto chyby opakujeme. Vím, že hledání kompromisů je těžké, ale v případě nového zákona o myslivosti naprosto nezbytné. V centru všech třecích ploch zůstává zvěř, která jako jediná se k tomu nemá možnost vyjádřit.

Do roku 2025 přeji všem dostatek tolerance a také, abychom se zamysleli nad tím, co můžeme my jako myslivci, lesníci, zemědělci, správci majetku, vlastníci pozemků a úředníci udělat proto, aby se zlepšily podmínky nejen pro lov, ale především pro chov zvěře. Změna zákona naše problémy nevyřeší, se změnou musíme začít nejdříve sami u sebe.

Ing. Richard Podstatzký Thonsern, jednatel firmy Podstatzky Thonsern, s. r. o., a předseda Komory soukromých lesů Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v České republice

Pro mě jako pro mysliveckého hospodáře v honitbě, kterou mám možnost obhospodařovat jak po myslivecké, tak lesnické stránce, byl rok 2024, stejně jako roky předtím příležitostí narovnat stavy zvěře, a to zejména jelení, s únosností jejího prostředí i při zachování kvalitního genetického potenciálu jelena evropského. Jako hospodář jsem tak ve schizofrenní situaci, kdy zachraňuji obnovený les, očekávám slušnou úrodu na zemědělských pozemcích a na straně druhé mám radost z dobré říje s jeleny dosahujícími medailových bodových hodnot. Výsledkem letošního snažení je však sežraná veškerá řepka olejka a rozbité oplocenky v lesích. Závazkem pro příští rok je tak pro mne ještě intenzivnější redukce stavu jelení zvěře.

Myslivost pro mne není jen koníčkem, ale součástí zodpovědného hospodaření v krajině. Les i pole bych jednou rád předal svému nejstaršímu synovi a při této zodpovědnosti tak musím upozadit vášeň v chovu zvěře, která by lesy zničila na desítky let dopředu. Mám tak štěstí, že vzhledem k dostatečné vlastnické výměře mohu o hospodaření rozhodovat v honitbě vlastní, na rozdíl od mnoha kolegů v Komoře soukromých lesů, kteří mají roztroušenou pozemkovou držbu nebo vlastní drobné lesní pozemky. Jejich práva jsou omezena a pomoc hledali v novém mysliveckém zákoně. Záchranný kruh jim ale nikdo nehodil. Novelizace zákona o myslivosti bude zřejmě čekat na další generaci. Zvítězilo pojetí myslivosti jako hobby, oproti zodpovědnému hospodaření v krajině. Legislativně se tak zatím nic nemění, jen škody v lesích a na zemědělských pozemcích narůstají. I tak apeluji na všechny myslivecké hospodáře, ať při plánu lovu zohledňují i krajinu, ve které zvěř žije.

V roce 2025 přeji všem mnoho krásných zážitků spojených s přírodou a při lovu ať při vás stojí svatý Hubert!

Ing. Miloš Ježek, Ph.D., vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze

Čekání na Godota. Tak jsem hodnotil rok 2023 v novoroční anketě Světa myslivosti, zveřejněné v č. 1/2024. V zásadě bych mohl tento text zkopírovat a použít znovu. Novela zákona je v procesu, AMP pomalu postupuje a myslivci čekají, jestli je dříve zasáhne novela nebo mor. Situaci bych přirovnal k agonii, jejíž konec v dohledu zdaleka není.

Pokud cokoliv hodnotíme, snažíme se nacházet nějaká nej.., nějaké rekordy. Rok 2024 byl témě jistě rekordní zastoupením myslivosti v médiích. Myslím, že nikdy předtím téma myslivosti neplnilo různé sdělovací prostředky tak jako vloni. Mediální přestřelka ohledně novelizace mysliveckého zákona stále pokračuje a zájem vyjádřit svůj názor mají osoby různých profesí i kvality odborných znalostí. Vypadá to, že s novelou to nakonec dopadne podle toho, která ze zájmových skupin ovládne mediální prostor.

Ale nebyl to jen zákon o myslivosti, který byl objektem pozornosti novinářů. V poslední části roku to byl zejména zásah policie na Liberecku v souvislosti s omezením šíření AMP. V tomto případě bych použil příměr, že potrefená husa se vždy ozve, a snímky močících myslivců nebo informace o „lajně“ pracího prášku obletěly celou republiku. Častěji jsme také četli o různých zraněních způsobených palnými zbraněmi v rukou myslivců nebo o pytláctví. Většina příspěvků vyznívala pro myslivce bohužel negativně.

Další rekordy přinesla myslivecká statistika, a tak se můžeme pochválit, že myslivost děláme na jedničku, a všechny důležité křivky nám strmě stoupají. Ekonomové a plánovači by z nás měli jistě radost.

No a co si přát do nového roku? Já bych si přál více sebereflexe u všech, kteří se snaží jakkoliv ovlivňovat myslivost. Myslím, že to je ta hlavní věc, která často úplně chybí.

Odpovědi dalších respondentů z oblastí myslivosti, lesnictví a akademie najdete ve Světě myslivosti č. 1/2025.

Předplatné si objednávejte zde. Těm, kteří si objednají do 15. ledna, bude v průběhu měsíce automaticky zasláno i lednové číslo.