Klimatický stres může u čmeláků způsobit asymetrii křídel, zjistili vědci (ČTK)

Vědci zkoumající dochované exempláře hmyzu zjistili, že čmeláci jsou v posledním století stále více stresováni změnami klimatu. Když je hmyz během života vystaven stresu, narostou mu asymetrická křídla a tato asymetrie byla tím výraznější, čím bylo v daných letech teplejší a vlhčí počasí, zjistili vědci. O závěrech studie zveřejněné v odborném časopise Journal of Animal Ecology informoval server The Guardian.

"Naším cílem je lépe porozumět reakcím na specifické faktory prostředí a poučit se z minulosti, abychom mohli předvídat budoucnost. Doufám, že budeme schopni předpovědět, kde a kdy hrozí čmelákům největší riziko a zaměříme se na účinná ochranná opatření," uvedl Andres Arce, který působí na univerzitě v Suffolku a je jedním z autorů studie.

Kvůli klimatickým změnám bude teplé a vlhké počasí stále častější, a čmeláky proto v 21. století čekají těžké časy, domnívá se další z autorů studie Richard Gill z Královské univerzity v Londýně. V posledních letech se populace čmeláků v mnoha oblastech zmenšují.

Vědci v jiné studii, publikované v časopise Methods in Ecology & Evolution, použili ke zkoumání hmyzu metodu analýzy DNA, která se obvykle používá pro lidské nebo mamutí pozůstatky. Odebrali vzorky z nohou čmeláků starých více než 100 let a sekvenovali genomy. Autoři tvrdí, že tento pokrok umožní vědcům určit, jak může stres vést ke ztrátě genetické rozmanitosti.

"Muzejní sbírky hmyzu nabízejí jedinečnou příležitost přímo studovat, jak byly genomy populací a druhů ovlivněny změnami prostředí v průběhu času. Jsou však omezeným zdrojem a je důležité pochopit, jak je nejlépe využít pro genetické studie," uvedla Victoria Mullinová, jedna z autorek studie a bioložka v britském přírodovědném muzeu.

Jedním z hlavních problémů muzejních sbírek ale je, že kvalita DNA může být podle Iana Barnese, hlavního autora článku, velmi proměnlivá, takže je obtížné předvídat, jaký typ analýz by se měl provést. Vědci ale mají podle Barnese nyní mnohem lepší představu o uchovávání DNA ve sbírkách hmyzu, což je obrovskou pomocí pro pochopení historie a budoucnosti hmyzích populací.

Vědci nyní využijí získaná data ke zkoumání, jak se genom čmeláků vyvíjel v čase, a budou analyzovat, zda a nakolik se hmyzí populace přizpůsobovaly změnám klimatu.

Zdroj: ČTK, Londýn, 20. 8. 2022