„Jednotlivé rysy už od sebe rozeznáme“ (5plus2)

Michal Bojda z Hnutí Duha vypráví o tom, jak fotopasti pomáhají mapovat život velkých šelem.

Potkávat velké šelmy ve volné přírodě Moravskoslezského kraje není běžné. O to větší respekt mezi lidmi vzbuzují. Které šelmy se pohybují konkrétně v Beskydech, jak loví a kam až se dokážou za potravou vydat, sleduje Michal Bojda z Hnutí Duha, koordinátor terénního monitoringu jejich pohybu. Jednou z nejúčinnějších pomůcek při práci v terénu jsou podle něj fotopasti rozmístěné v různých oblastech hor.

Znamená to, že při toulkách Beskydami můžeme být monitorováni i my, lidé?

Může se to stát, protože fotopast je vlastně malý automatický fotopřístroj s čidlem pohybu. Pokud se tedy budete procházet přímo před ní, spoušť sepne. Rozhodně to ale není obvyklé. Než přístroj v terénu umístíme, předchází tomu řada týdnů monitorování daného místa, abychom se ujistili, že bude mít v dané lokalitě co snímat. Většina fotopastí je v odlehlých částech hor.

K vidění jsou ale fotopasti i kolem turistických chodníků...

Stejně jako lidé i zvířata, a tedy i velké šelmy, využívají k pohybu hřebenové partie hor, kde jsou i turistické chodníky. Zjednodušeně se dá tedy říci, že zatímco přes den tam chodí spousta turistů, tak v noci patří tyto cesty šelmám. Výjimečně tedy může být fotopast umístěna i na takovém místě. Fotopasti však nevyužíváme jen my, ale také myslivci, případně vlastníci pozemků, kteří si chtějí svůj prostor z jakéhokoliv důvodu zmapovat. Fotopasti za dvanáct let, co je konkrétně Hnutí Duha v přírodě používá, doznaly velké změny. Už dávno to nejsou velké neforemné přístroje, ale minimalizace zasáhla i tuto techniku, takže pořídit si fotopast dnes může prakticky každý. Kolem turistických chodníků jich ale moc nebude.

Celý rozhovor najdete v týdeníku 5plus2