Lidé mohou v pražské zoo vidět dikobrazy srstnatonosé v novém výběhu (ČTK)

Návštěvníci pražské zoologické zahrady mohou od 25. května vidět dikobrazy srstnatonosé ve výběhu mezi pavilonem šelem a expozicí pro želvy velké. Ve výběhu mohou lidé vidět pět samic a dvě mláďata. Novou expozici v sobotu novinářům představil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Veřejnost může tyto hlodavce příbuzné morčatům v trojské zahradě vidět zhruba po dvou letech, původní výběh zoo přestavěla na voliér, takže dikobrazi obývali zázemí zahrady.

Do výběhu má přibýt podle kurátora savců Pavla Brandla ještě jeden dospělý samec. Nový výběh má pro hlodavce lepší podmínky než ten původní. „Je daleko prostornější, členitější a vnitřní prostor je lepší než v původní expozici, podmínky jsou pro ně daleko lepší. Lepší by to mělo být i pro návštěvníky, protože zvířata tu mají vyvýšený prostor pro krmení, takže by měla být vidět,“ řekl Bobek.

Dikobrazi v pražské zoo původně obývali výběh u pavilonu Sečuán, který však pro ně nebyl vhodný. Zoo tak výběh přestavěla na voliéru. „Ale bylo nám líto o ty dikobrazy přijít, tak jsme se rozhodli pro ně vybudovat novou expozici. Dikobrazi si tu teprve musejí zvyknout,“ řekl Bobek. Nová expozice zahradu stála zhruba pět milionů, náklady pokryly prostředky, které zbyly z výstavby pavilonu Sečuán.

Podle Brandla se dikobrazům v zoo daří a snadno se rozmnožují. „Dá se tedy čekat, že v následujících měsících se tady objeví nové mládě, nejpozději příští rok,“ řekl.

Dikobraz srstnatonosý má velkou hlavu s tupým čenichem a hřbet, ocas a boky pokryté různě dlouhými typickými bodlinami a ostny, které používá k obraně před predátory. Lidé se často mylně domnívají, že ostny tato plachá zvířata dokážou v případě ohrožení vystřelit, ale podle Brandla to není pravda. Stravu mají rostlinnou, často ale konzumují kosti, pokud se jim je podaří v přírodě nalézt. K tvorbě typických ostnů potřebují minerály a stopové prvky, které jsou právě v kostech. „I u nás dostávají kosti živočišné,“ řekl Brandl.

Tito velcí hlodavci v přírodě žijí v Evropě, Africe a Asii. Zoo Praha je chová od roku 1942, záznamy z té doby jsou však neúplné. Nejznámějším pražským dikobrazem byl samec Ferdinand, který se v trojské zoo narodil v srpnu 1981 a uhynul v květnu 2012, dožil se tak téměř 31 let.

ČTK