Berlín bude spolu s Dvorem Králové místem záchrany nosorožce bílého severního (ČTK)

Berlínská zoologická zahrada Tierpark se spolu se ZOO Dvůr Králové stane místem záchrany takřka vyhynulého nosorožce bílého severního. Tierpark, jedna ze dvou zoologických zahrad v německé metropoli, vybuduje chovné a výzkumné středisko, ve kterém se díky umělé reprodukci mláďata narodí, oznámil včera šéf zoo Andreas Knieriem. Další podobné středisko vzniká ve Dvoře Králové. Do obou zařízení by se mohli od roku 2026 nastěhovat blízce příbuzní nosorožci bílí jižní. Samice tohoto poddruhu následně jako náhradní matky odnosí plody nosorožců bílých severních.

„Je těžké pochopit, že přihlížíme tomu, jak ztrácíme tak velkého a fascinujícího tvora, jakým je nosorožec bílý severní,“ řekl Knieriem před podpisem memoranda, kterým se Tierpark k mezinárodní iniciativě připojil. Ředitel poznamenal, že když se o záchraně začalo mluvit, bylo na světě ještě 24 zvířat. „Nyní žijí jen dvě samice,“ upozornil. Jsou to Fatu a Nájin narozené ve Dvoře Králové, které nyní pod neustálým dohledem strážců pobývají v keňské rezervaci Ol Pejeta.

Ačkoli již nežije žádný samec a Fatu ani Nájin nejsou schopné mládě přivést na svět, je stále možné severní bílé nosorožce zachránit. „Naštěstí máme dostatek genetického materiálu, máme sperma a vajíčka,“ vysvětlil Knieriem.

To, že vědci mají možnosti, jak severní bílé nosorožce vrátit k životu, je podle vedoucího mezinárodních projektů ZOO Dvůr Králové Jana Stejskala zásluha evropských zoologických zahrad. „Bez evropských zoologických zahrad bychom nyní neměli šanci severní bílé nosorožce zachránit,“ řekl Stejskal ČTK. Obzvláštní zásluha pak patří Dvoru Králové. „Bez Dvora Králové by už byli nosorožci bílí severní nejspíše vyhynulí, protože víme jen o dvou posledních samicích,“ poznamenal.

Dvůr Králové společně s dalšími evropskými zoologickými zahradami zajistil nejen genetický materiál, ale také všechny potřebné techniky a protokoly pro odběr vajíček a vytvoření embryí. Metoda přenosu embryí do těla náhradní matky, která vychází z lidské asistované reprodukce, si vyžádala zcela nové postupy a vybavení. Vědci ale již vědí, že funguje, protože si ji vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Březí samice však později uhynula na infekci související se záplavami.

Po dokončení chovných center v Berlíně a Dvoře Králové přikročí experti k obnově populace takřka vyhynulého zvířete. „V Evropě tak budou dvě velká chovná centra pro jižní bílé nosorožce, v nichž pokud všechno dobře dopadne, se narodí nosorožci bílí severní,“ uvedl Stejskal. Vedle toho zůstane vědcům k dispozici centrum v Keni, kde budou rovněž pokračovat práce na záchraně.

Knieriem očekává, že první nosorožci bílí jižní se do vznikajícího zařízení v Tierparku nastěhují v roce 2026. Stejné plány má i Dvůr Králové. „Ve Dvoře Králové opravujeme pavilon pro nosorožce. V letošním roce bude první fáze, v příštím roce, protože ten pavilon je hodně velký, dokončíme druhou polovinu. Vše tedy bude hotovo před koncem roku 2025,“ řekl Stejskal. „Na jaře v roce 2026 budeme mít podobně jako kolegové v Berlíně připravené chovné centrum, abychom začali pomáhat severním bílým nosorožcům tím, že bychom mohli vkládat embrya do náhradních matek i ve Dvoře Králové,“ dodal.

Mládě severního bílého nosorožce by se v případě úspěšného přenosu embrya podle Stejskala mohlo narodit do tří let.

Náklady na to, aby se severní bílý nosorožec mohl vůbec narodit, odhaduje Stejskal v řádu milionů eur (desítek milionů Kč). Tierpark, který se dnes k mezinárodní záchranné iniciativě BioRescue formálně připojil, do projektu chovného střediska s přispěním Berlína vloží pět milionů eur (123 milionů Kč). „Věříme, že se k nám připojí i soukromí dárci,“ řekl šéf projektu BioRescue Thomas Hildebrandt. Návštěvníci Tierparku budou moci přispět například pomocí QR kódu, a to u dnes odhalené sochy nosorožce. Tu jistý africký umělec vytvořil z cyklistických řetězů a starých motorových dílů.

Obnovení populace tohoto nosorožce bude hlavním krokem k tomu, aby se zvíře jednou mohlo vrátit zpět do volné přírody. To je ale podle Stejskala cíl pro několik příštích desetiletí.

ČTK