Pavel s výhradami podepsal novelu k vyšší ochraně nejlepší zemědělské půdy (ČTK)

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy má do budoucna přinést novela, kterou včera podepsal prezident Petr Pavel. Současně prezident poslal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) dopis, v němž vyjádřil výhrady ke způsobu projednání zákona a přijetí pozměňovacího návrhu, který se týká podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku, uvedl Hrad v tiskové zprávě. Zákonodárci přijali opatření k zamezení vzniku některých staveb na nejlepší půdě v mírnější podobě, než jak je původně navrhovala vláda. Do předlohy naopak doplnili zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii.

Na nejkvalitnější zemědělské půdě nebudou moci do budoucna vznikat až na některé výjimky velká obchodní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.

Přibližně 700 hektarů zemědělské půdy ročně se podle ministerstva životního prostředí využije pro výstavbu domů, výrobu a skladování a také pro dopravní stavby. Zhruba 40 procent z toho tvoří nejkvalitnější půda. „Význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat. Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně. I to se snažíme naší novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu napravit a mimo jiné převést zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří,“ sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Výjimky, které původní vládní novela neobsahovala, se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu. Jde například o čerpací stanice a překladiště u železnic. Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury změní výčet rozvojových lokalit. Z nynějšího seznamu osmi území sice ubude strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, počet lokalit se ale rozšíří na 13 včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně.

Pavel v dopisu předsedkyni Sněmovny napsal, že nepokládá za optimální, aby se otázka Dolní Lutyně řešila prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který podal ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Jsem si vědom ekonomických přínosů této stavby, ale také otazníků kolem jejího vybudování. Právě proto se domnívám, že zvlášť v tomto konkrétním případě mělo proběhnout standardní připomínkové řízení,“ dodal. Pavlův dopis předá Pekarová Adamová podle zavedené praxe všem poslankyním a poslancům, sdělil ČTK mluvčí předsedkyně Sněmovny Martin Churavý.

Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno nezveřejnila. Podle informací médií by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit tzv. gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za 200 miliard korun. Obyvatelé obce v červnu v referendu výstavbu továrny odmítli.

Pavel uvedl, že nelze opomíjet ochranu životního prostředí a názor občanů v regionu a také je nutné zachovat předvídatelnost v postupu úřadů. Podotkl, že úřady před 18 lety deklarovaly rozhodnutí od přípravy průmyslového parku v Dolní Lutyni upustit. „Vzhledem k tomu, že zákon jako celek jde podle mého soudu správným směrem a dotčené výtky se týkají jedné lokality, rozhodl jsem se zákon po delším váhání podepsat,“ napsal Pavel.

Velká centra, pokud je předpokládá územní plán, bude možné podle předlohy stavět na nejlepší půdě ještě deset let. Vláda původně navrhovala pětileté období. Další přechodná období dávají šanci také případným novým záměrům.

ČTK