Na území CHKO Broumovsko vylétl z hnízd rekordní počet sokolích mláďat (ČTK)

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko letos opustilo hnízda nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii, bylo jich 14. Zahnízdilo tam sedm párů sokolů stěhovavých, dvě hnízdění úspěšná nebyla, informovali včera ČTK zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. Loni se v CHKO Broumovsko ke zdárnému konci hnízdění dopracovala tři hnízda, ze kterých vylétlo celkem osm mladých sokolů.

„Letošní rok byl pro sokoly na Broumovsku mimořádně úspěšný. Chtěli bychom poděkovat všem návštěvníkům zdejších skal, kteří respektovali dočasné zákazy vstupu do blízkosti hnízd sokolů a ptáky nerušili,“ uvedl Petr Kafka z AOPK ĆR.

Ochranáři na Broumovsku na jaře kvůli zahnízdění chráněných sokolů stěhovavých pravidelně omezují přístup do některých míst ve skalních městech. Na Broumovsku bývá v posledních letech většina hnízd v Adršpašsko-teplických skalách. Na Broumovsku se sokoli začali znovu objevovat v 90. letech minulého století, první pár zahnízdil okolo roku 2000.

„Letos jsme ale nezaznamenali hnízdění na tradičním místě v Teplických skalách, sokolí pár vloni uhynul na ptačí chřipku a noví ptáci se s lokalitou teprve seznamovali,“ uvedl Kafka.

Díky strážcům přírody, kteří dohlíželi na klidový režim na hnízdištích, se podle kroužku podařilo identifikovat jednu samici původem z Jeseníků. „To je v posledních letech naprosto dominantní oblast, odkud se sokoli na Broumovsko vydávají. V Jeseníkách loni sokoli vyvedli 42 mláďat,“ uvedl Kafka.

Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až 20 let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem padá na kořist. Sokol si hnízdo nestaví, nejčastěji obsadí skalní výklenek či staré krkavčí hnízdo na skále. Pokud jsou sokoli během hnízdění rušeni, mnohdy hnízdo opustí, uvedli ochranáři.

„Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba sedm týdnů. Sokoli, kteří se u nás vyskytují v zimě, často přilétají až ze Skandinávie. Ti, kteří u nás hnízdí, se část zimy potulují v jižní Evropě,“ uvedl Kafka.

Ve druhé polovině 20. století počty sokolů na území dnešní České republiky drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Populace sokolů stěhovavých se v posledních letech v Česku rozrůstá, část hnízdění je však stále neúspěšná. V České republice hnízdí každoročně více než stovka párů.

ČTK