Prokázané posílení populace tetřeva na Šumavě může pomoci otevřít Modrý sloup (ČTK)

Výrazné posílení populace chráněného tetřeva hlušce, které na území národních parků Šumava a Bavorský les potvrdil poslední monitoring, může uvolnit i otevření cesty dosud nepřístupným Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Novinářům to 26. července v Modravě řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na otevření Modrého sloupu turistům se podle něj shoduje ministerstvo, veřejnost, zástupci krajů, místních samospráv i správa parku. Pokud by vše dopadlo dobře, Hladík doufá, že Modrý sloup by se mohl otevřít na čtyři měsíce už příští rok.

„Já neslibuji, že to tak bude. Je potřeba celá řada povolovacích procesů. Naším jednoznačným cílem ale je, aby se tak stalo, a to nejlépe za rok touto dobou,“ řekl ministr. Připomněl, že úsilí o zpřístupnění Modrého sloupu trvá přes 20 let. „Zatím ještě nikdy nebyly tak dobré podmínky to udělat,“ konstatoval. Přechod by se mohl otevřít jako na německé straně od poloviny července do poloviny listopadu.

Cesta Luzenským údolím na Modrý sloup je zavřená téměř 80 let, jeho otevření momentálně brání studie vlivu na životní prostředí EIA z roku 2018, podle níž by otevření cesty a přechodu mělo výrazně negativní vliv na populaci tetřeva hlušce. Správci parku ale minulý týden zveřejnili výsledky monitoringu tetřeva, který se opakuje v parcích na obou stranách hranice zhruba každých pět let. Podle posledního zjišťování výzkumníci napočítali na Šumavě 867 tetřevů, což je o zhruba 250 zvířat více než v předchozím měření.

Správa parku už zadala nezávislému orgánu zpracování zjišťovacího řízení. Jeho výsledek by mohl mít park koncem listopadu, řekl ředitel parku Pavel Hubený. Nárůst počtu tetřevů podle něj ukazuje na stabilizaci jejich populace, což by mohlo mít pozitivní vliv na zjišťovací řízení. Řízení správcům parku řekne, jestli je potřeba zpracovat novou EIA, nebo ne. Může ale rovnou stanovit, že případné povolení vstupu v omezené době už nebude představovat významně negativní vliv na populaci tetřeva. „A mohli bychom to zapracovat do podmínek, které zjišťovací řízení řekne, do příslušných rozhodnutí, která budou definitivně otevírat tu cestu,“ řekl Hubený.

Otevření Modrého sloupu letos v lednu při návštěvě Šumavy podpořil i prezident Petr Pavel. Podle něj by to pomohlo nejen šumavským obcím, ale i rozvoji kultivovaného turistického ruchu na Šumavě. „Máme tady necelých 30 kilometrů bez jediného přechodu, a to rozhodně 30 let po otevření hranic není naší dobrou vizitkou,“ poznamenal v lednu Pavel.

Park už dříve navrhl také kompenzační opatření pro případné otevření Modrého sloupu. V nich se například nabízelo otevření cesty od 15. července do 15. listopadu jen v době od 10:00 do 17:00, kdy by podle odborníků z parku rušení turisty nemělo mít fatální vliv na populaci, řekl mluvčí parku Jan Dvořák.

Jestli se přechod opravdu podaří otevřít už příští rok, bude kromě výsledků zjišťovacího řízení záležet také například na postoji některých aktivistů či spolků zaměřených na ochranu přírody, které v minulosti proti otevření přechodu vystupovaly.

Tetřev hlušec má na Šumavě především v oblasti Březníku, Špičníku, Blatného vrchu a v Podroklaní jedinou životaschopnou populaci ve střední a části západní Evropy. Je velmi citlivý na rušení po celý rok. Nejvíce ale v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a hnízdění a pak začátkem léta, kdy vyvádí kuřata.

ČTK