AP: Galapágy a jejich unikátní živočichy ohrožuje oteplování oceánů (ČTK)

Teplé ranní světlo se odráží od zbytků přírodního skalního oblouku poblíž Darwinova ostrova, jednoho z nejodlehlejších ostrovů Galapág. V průzračně modré vodě se pohybují tisíce živočichů - ryby, kladivouni, mořští leguáni - a hledají potravu. Ke zřícení Darwinova oblouku, pojmenovaného po slavném britském přírodovědci, který stojí za evoluční teorií, došlo v roce 2021 přirozenou erozí. Jeho zánik ale podtrhl křehkost vzdáleného souostroví, které se dostává pod zvýšený tlak nejen klimatických změn, ale také invazních druhů, napsala agentura AP.

Oteplování oceánů ovlivňuje zdroje potravy mnoha mořských živočichů na Galapágách. Mořští leguáni - jeden z mnoha druhů, které jsou na Galapágách endemické nebo jedinečné - hůře hledají červené a zelené řasy, které preferují. Mořské želvy mají při vyšších teplotách problémy s hnízděním. S oteplením vody a menším množstvím živin je také obtížnější odchovávat mláďata.

I když jsou Galapágy známé velkým množstvím druhů, jejich počet není neomezený. „Máme tu od všeho něco - proto se říká, že jsou Galapágy tak rozmanité. Ale od každé věci tu máme jen velmi malý počet,“ říká průvodkyně přírodovědců Natasha Cabezasová.

Galapágy byly vždy citlivé na změnu teploty oceánů. Samotné souostroví se nachází v místě, kde se sbíhají hlavní oceánské proudy - chladný z jihu, teplý ze severu a studený vzestupný proud ze západu. Dále je tu El Niño, periodické a přirozené oteplování Tichého oceánu, které ovlivňuje počasí po celém světě.

Zatímco teploty se mění v závislosti na ročním období a dalších přirozeně se vyskytujících klimatických jevech, teploty oceánů se zvyšují v důsledku klimatických změn způsobených člověkem, protože oceány absorbují převážnou většinu přebytečného tepla v atmosféře, píše AP. V posledních deseti letech zažil oceán nejteplejší desetiletí přinejmenším od 19. století a rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii oceánů.

Začátkem června přichází na jižní polokouli zima a Cromwellův proud vynáší k hladině žraloky obrovské, kladivouny a mohutné měsíčníky. Poskytuje také živiny tučňákům, mořským leguánům a lachtanům, kteří hledají potravu. Vědci sledují, jak se těmto živočichům dařilo při oteplení způsobeném loňským jevem El Niño.

El Niño může pro některé druhy, jako jsou mořští leguáni a mořské želvy, znamenat nedostatek potravy, protože teplejší oceán znamená úbytek zdrojů. Vědci, kteří tyto druhy pozorují, zaznamenali během El Niña výrazný pokles počtu jejich populací.

Leguáni byli „jedním z nejvíce postižených druhů loňským jevem El Niño a právě teď se stále zotavují,“ řekl Jorge Carrión z organizace Galapagos Conservancy.

Zatímco rostoucí teplota oceánů ohrožuje vodní či mořský život, na souši je jiný problém. Divoká zvířata - kočky, psi, prasata, kozy a skot, z nichž žádné není původní - ohrožují jedinečné druhy na ostrovech. „Po pandemii covidu-19 mnoho lidí opouští kočky a psy, které chtěli, aby jim dělali společnost,“ řekla Cabezasová. „Pokud se o ně nestaráte, stávají se problémem a je škoda, že teď vidíme psy všude. Máme teď velký problém, nevím, co budeme dělat,“ řekla.

Nepůvodní zvířata představují zvláštní hrozbu pro želvy sloní úzce spojené s Galapágami. Počet želv se v 19. století dramaticky snížil v důsledku lovu a pytláctví a úřady se je snaží před lidmi chránit. Od roku 1933 je zabití želvy sloní nezákonné.

„Během jediné noci může divoké prase zničit všechna hnízdiště v oblasti,“ řekl Carrión. Strážci parku se snaží navštěvovat oblasti s hnízdišti jednou denně a prasata zabíjejí, když je najdou. Podle Carrióna jsou však prasata nepolapitelná.

Divoké kočky se živí mláďaty leguánů mořských a jak prasata, tak kočky soupeří o potravu s želvami.

Pokud by nestačily invazní druhy a oteplování oceánů, je tu ještě plast, který je ve světových oceánech rozšířeným problémem. Jedna z nedávných studií potvrdila mikroplasty v břiše tučňáků galapážských. „Na Galapágách není živočich, který by neměl v potravě mikroplasty,“ dodal Carrión.

ČTK