Na české části Šumavy stabilně hnízdí osm párů sokola stěhovavého (ČTK)

Na české části Šumavy hnízdí osm párů sokola stěhovavého. Stabilně zde žijí od roku 2016 a od té doby šumavští sokolové vyvedli několik mláďat, která našla útočiště v jiných místech. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Sokol stěhovavý byl v minulosti v Česku téměř vyhubený.

„Zdá se, že populace sokola stěhovavého je nejen na Šumavě zachráněná. Její ochrana ale musí pokračovat dál. Nesmí se povolit jeho lov a hlavně v době hnízdění je třeba mu dopřát klid,“ uvedl ornitolog Správy NP Šumava Aleš Vondrka.

Sokol stěhovavý patřil mezi takzvané kosmopolitní druhy, tedy že se vyskytoval na všech kontinentech. V době druhé světové války a zejména po jejím konci se ale začal v zemědělství masivně používat insekticid DDT, který hubil nežádoucí hmyz a po jeho pozření umírala i jiná zvířata, což platilo pro sokola. „Stojí na vrcholu potravního řetězce. Jeho hlavní potravou jsou ostatní ptáci – především holubi, hrdličky a jiní zpěvní opeřenci. Ti se zase živí rostlinnou potravou, která v 50. a 60. letech obsahovala DDT. Tímto způsobem se jedovatý prostředek dlouhodobě kumuloval do tkání ptáků, kteří jsou kořistí právě třeba sokolů,“ uvedl Vondrka.

Na Šumavě se první sokolové objevili na začátku 90. let v oblasti kolem Černého a Čertova jezera u Železné rudy. „I když byli sokoli uměle odchováváni a vypouštěni do přírody, nakonec se prokázalo, že tito ptáci se do reprodukce moc nezapojili. V každém případě na Šumavě se sokoli nikdy nevypouštěli a jednalo se jednoznačně o přirozené zahnízdění,“ řekl k páru u Černého a Čertova jezera Vondrka.

Postupně se sokolí populace rozšířila a nyní čítá osm párů. „Dá se říci, že tento stav je zřejmě konečný. Další prostor pro nové páry na Šumavě už není,“ uvedl Dvořák. Za dobu, kdy sokolové na Šumavě hnízdí, vyvedli několik desítek mláďat, která se pak přesunula do hnízdišť v jiných státech. Například sedm párů hnízdí na bavorské straně Šumavy.

ČTK