Mezi ohrožené ptáky patří i dříve běžné druhy (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
V České republice žije volně 403 druhů ptáků. 35 druhů z nich však patří mezi kriticky ohrožené a 58 druhů mezi silně ohrožené.
Nejvíce ohrožený je třeba bukač velký a chřástal malý, drop velký, jeřáb popelavý, kolpík bílý, kulík hnědý, tetřev hlušec, mandelík hajní, morčák velký, volavka červená. Z dravců to jsou pak luňáci, orel skalní a mořský, poštolka rudonohá, raroh velký a sokol stěhovavý, z pěvců strnad luční a zahradní, ze sov puštík bělavý a výreček malý.
Všeobecně v Evropě, naši zemi nevyjímaje, dochází k dramatickému úbytku druhů, které jsme dosud považovali za zcela běžné -jako třeba skřivan, vrabec polní, koroptev, čejka. I když vrabce pořád vídáme, jejich stavy výrazně klesají. A kdo měl to štěstí a viděl v posledních letech u nás chocholouše? Dříve jednoho z nejtypičtějších ptáků. Mizí kdysi četné koroptve Jak upozorňuje ornitolog Petr Vojtíšek v časopise Ochrana přírody, v letech 1980 až 2005 jsme v Evropě přišli například o 14 milionů párů skřivana polního. Vrabec polní či ťuhýk obecný se v Nizozemsku a Británii dostali už na seznamy nejvíce ohrožených druhů.
Nejhorší osud dopadl na ptáky, kteří obývají zemědělskou krajinu. "Populace běžných druhů polních a lučních ptáků jsou v Evropě téměř na polovině stavů z počátku 80. let 20. století. To se netýká mimořádně vzácných druhů, ale těch, které stále považujeme za běžné, jako jsou skřivan polní, strnad obecný, vrabec polní." píše Vojtíšek. Viditelný úbytek ptáků jen dokumentuje stejně drastický pokles stavů dalších, méně nápadných živočichů, jako jsou motýli a další bezobratlí.
Užívejme si české přírody, neboť u nás ještě situace tak špatná není. V postsocialistických zemích totiž po politických změnách nastal rozpad socialistického zemědělství. Bezvládí, které v polních krajinách tehdy na několik let nastalo, ptákům velice prospělo. Jejich počty v devadesátých letech znovu narostly. Dnes už je trend opačný. Viníkem je obecně - intenzifikace zemědělství.
U nás je nejvíce postiženým druhem čejka chocholatá a kdysi tak četná koroptev, jejichž stavy poklesly asi nejvíce. Avšak týká se to i mnoha dalších druhů.
Ptáci, kteří obývají evropské lesy, jsou na tom jen nepatrně lépe než ptáci polí a luk, i tady si svou daň vybírá intenzivní lesní hospodaření, tedy způsob těžby a obhospodařování lesních porostů.
I přes velký pokrok v ochraně přírody stále nemají zaručený klidný život ani tak vzácní tvorové, jako je orel mořský či sokol stěhovavý. V posledních dvou letech například zahynulo více než deset orlů mořských poté, co pozřeli otrávenou návnadu s karbofuranem - přestože je pokládání otrávených návnad zakázáno a patří k trestným činům.
Odborníci také pomalu začínají odhadovat i zisky a ztráty, které ptačímu světu přinesou změny klimatu. Jak předpovídá nový Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků Evropy, ze střední Evropy patrně do konce století zcela zmizí například sýc rousný, drozd kvíčala či brkoslav severní.
Nejvíce ohrožený je třeba bukač velký a chřástal malý, drop velký, jeřáb popelavý, kolpík bílý, kulík hnědý, tetřev hlušec, mandelík hajní, morčák velký, volavka červená. Z dravců to jsou pak luňáci, orel skalní a mořský, poštolka rudonohá, raroh velký a sokol stěhovavý, z pěvců strnad luční a zahradní, ze sov puštík bělavý a výreček malý.
Všeobecně v Evropě, naši zemi nevyjímaje, dochází k dramatickému úbytku druhů, které jsme dosud považovali za zcela běžné -jako třeba skřivan, vrabec polní, koroptev, čejka. I když vrabce pořád vídáme, jejich stavy výrazně klesají. A kdo měl to štěstí a viděl v posledních letech u nás chocholouše? Dříve jednoho z nejtypičtějších ptáků. Mizí kdysi četné koroptve Jak upozorňuje ornitolog Petr Vojtíšek v časopise Ochrana přírody, v letech 1980 až 2005 jsme v Evropě přišli například o 14 milionů párů skřivana polního. Vrabec polní či ťuhýk obecný se v Nizozemsku a Británii dostali už na seznamy nejvíce ohrožených druhů.
Nejhorší osud dopadl na ptáky, kteří obývají zemědělskou krajinu. "Populace běžných druhů polních a lučních ptáků jsou v Evropě téměř na polovině stavů z počátku 80. let 20. století. To se netýká mimořádně vzácných druhů, ale těch, které stále považujeme za běžné, jako jsou skřivan polní, strnad obecný, vrabec polní." píše Vojtíšek. Viditelný úbytek ptáků jen dokumentuje stejně drastický pokles stavů dalších, méně nápadných živočichů, jako jsou motýli a další bezobratlí.
Užívejme si české přírody, neboť u nás ještě situace tak špatná není. V postsocialistických zemích totiž po politických změnách nastal rozpad socialistického zemědělství. Bezvládí, které v polních krajinách tehdy na několik let nastalo, ptákům velice prospělo. Jejich počty v devadesátých letech znovu narostly. Dnes už je trend opačný. Viníkem je obecně - intenzifikace zemědělství.
U nás je nejvíce postiženým druhem čejka chocholatá a kdysi tak četná koroptev, jejichž stavy poklesly asi nejvíce. Avšak týká se to i mnoha dalších druhů.
Ptáci, kteří obývají evropské lesy, jsou na tom jen nepatrně lépe než ptáci polí a luk, i tady si svou daň vybírá intenzivní lesní hospodaření, tedy způsob těžby a obhospodařování lesních porostů.
I přes velký pokrok v ochraně přírody stále nemají zaručený klidný život ani tak vzácní tvorové, jako je orel mořský či sokol stěhovavý. V posledních dvou letech například zahynulo více než deset orlů mořských poté, co pozřeli otrávenou návnadu s karbofuranem - přestože je pokládání otrávených návnad zakázáno a patří k trestným činům.
Odborníci také pomalu začínají odhadovat i zisky a ztráty, které ptačímu světu přinesou změny klimatu. Jak předpovídá nový Klimatický atlas hnízdního rozšíření ptáků Evropy, ze střední Evropy patrně do konce století zcela zmizí například sýc rousný, drozd kvíčala či brkoslav severní.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.