Připomínáme si svatého Huberta, patrona myslivců

Svatý Hubert se narodil kolem roku 655 v Akvitánii (dnešní Francii) jako syn vévody Akvitánského Bertranda. Na královském dvoře žil hýřivým životem, věnoval se jen lovu a vlády nad zemí nedbal. Pole bývala často drcena kopyty jeho lovecké družiny. Přemnoženou zvěř chránil jen pro svou loveckou kratochvíli. Neposlouchal nářku a bědování prostého lidu, ani dobrých rad přátel. Neslyšel prosby své manželky, neuposlechl ani hrozeb duchovních, že jeho jednání přivolá trest boží. Jeho žena při porodu prvního dítěte zemřela, a on o to více hledal zapomnění v lovu a divokých pitkách.

Na Velký pátek, v době zákazu lovu, se pořádala štvanice, které se zúčastnil i Hubert s družinou přátel a služebníků. Najednou spatřili kapitálního jelena, kterého pronásledovali až do hlubokého lesa. Všichni to již vzdali, ale Hubert, rozvášněný lovem, se vydal sám do nejtemnějších houštin. Jelen se mu ztratil a unavený Hubert sestoupil z koně. Usedl na skálu, aby si odpočinul.

Náhle za sebou zaslechl šramot. Když pozvedl zrak, spatřil na skále jelena, za kterým se tak neúprosně hnal. Jelen před ním klidně stanul, mezi parohy zářivý kříž. Hubert klesl na kolena a překvapeně hleděl, jak na něj postava na kříži v jelením paroží promlouvá přívětivým hlasem: „Huberte, proč neustále hledáš a lovíš zvěř? Je už na čase, abys začal hledat mě, neboť já jsem Pán a Bůh, který byl za tebe a všechen lid ukřižovaný. Vezmi svůj kříž a následuj mne.“ Hubert padl na kolena a uvěřil v Ježíše Krista. Zbavil se všeho majetku a uchýlil se k biskupovi Lambertovi do Maastrichtu, který ho posléze vysvětil na kněze.
Stal se franckých biskupem, zakladatelem města Lutych (dnešní Belgie) a měl zásluhu na pokřesťanštění města Arden. Když v roce 727 zemřel, byl nejprve pochován v kostele sv. Petra v Lutychu. Při prvním otevření jeho hrobu bylo nalezeno nezpráchnivělé tělo. Stalo se tak 3. listopadu 744. Na počest zázračné události církev zasvětila tento den právě sv. Hubertovi.

• Uctívání sv. Huberta jako patrona lovu zavedl papež Řehoř III. v letech 731–741 jako protiváhu k Dianě, pohanské bohyni lovu.
• Každoročně se slaví svátek sv. Huberta na děkovné mši, kterou doprovází zvuky loveckých rohů. Autory nejznámější troubené a zpívané mše sv. Huberta jsou Petr Vacek a Josef Selement.
• Svatohubertské slavnosti často doprovází to nejlepší z mysliveckého kulturního života – troubení, přehlídky loveckých psů a dravců, hry pro děti nebo průvod ve slavnostních uniformách. Svátek sv. Huberta je zároveň zahájením sezóny společných lovů.
• K uctění Huberta staví myslivci také kapličky nebo pomníčky.
• K doladění slavnostní atmosféry patří i dobré jídlo. Při výběru svatohubertského pokrmu se můžete inspirovat v našich receptech.