Tetřev hlušec - král Šumavy se stal ptákem roku

Jediné místo, kde vzácný pták žije, je Šumava. Právě proto na něj padla volba vyhlašovatele soutěže České společnosti ornitologické (ČSO). Podle ní záleží na budoucí podobě národního parku, zda tetřev zůstane i nadále součástí české přírody.
"Volba na tetřeva padla proto, abychom zdůraznili důležitost diskuse, která se nyní vede o budoucí podobě národního parku," potvrzuje důvody výběru letošního ptáka roku Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. Šumava je posledním místem České republiky, kde životaschopná populace tetřevů přežívá. Jedná se zhruba o 300 jedinců. "Řada věcí, které se na Šumavě chystají, mu ale jednoznačně uškodí, ať už plánovaná lanovka na Hraničník nebo v tichosti připravované masivní rozšíření turistických cest," říká Vermouzek.

Ploty i turisté tetřevům škodí
Tetřeva hlušce ohrožuje především nevhodné lesnické hospodaření. Kritická je podle ornitologů především fragmentace lesa a vytváření rozsáhlých pasek. Nepomáhá ani vyrušování lesními dělníky nebo turisty na nevhodně vedených trasách, které narušuje úspěšnost hnízdění. Vyplašení v zimě stojí  tetřevi hodně sil a pokud by slepici vyhnalo od kuřat, může vést k podchlazení a smrti mláďat.
Významnou příčinou úhynů tetřeva hlušce jsou podle ČSO nárazy do špatně viditelného drátěného oplocení, případně lan lanovek či vleků. Oslabení a stresovaní ptáci z narušených populací se navíc stávají snadnější obětí predátorů. "Žádný z uvedených vlivů ale nepůsobí samostatně a pod kritický tlak se tetřev dostává až souběžným působením několika faktorů," vysvětluje Vermouzek.
Základním předpokladem úspěšné ochrany tetřevů je podle něj dostatečná rozloha vhodného místa, kde může nerušeně sídlit. To se dá zřejmě najít už jen na Šumavě. Zde jsou sice smrkové porosty vlivem kůrovce i větrných kalamit narušené, ale pokud se nechají přirozené obnově, vzniknou zde věkově i strukturně rozrůzněné  přírodní lesy se světlinami, které tetřevovi vyhovují. Vývraty, padlé kmeny a další pozůstatky dřívější generace lesa poskytují úkryty i místa k hnízdění a jsou také zdrojem potravy.
Naopak kácení suchých, zlomených a vyvrácených stromů a vytvoření holin zcela ničí tetřevovo prostředí. Pokud má být zachována přirozená populace tetřeva, je potřeba v dané lokalitě přizpůsobit lesnické hospodaření a omezit i rušivé lidské aktivity, především v době toku, sezení na vejcích, vodění mláďat a zimování, říkají ornitologové. "Vhodné podmínky by měla zajistit vyhlášená Ptačí oblast Šumava, součást soustavy Natura 2000. Nyní jde jen o to, zda nám nechybí vůle a síla prosadit potřebná opatření," dodává Vermouzek.

Setkání s tetřevem
Pokud budete mít štěstí a na tetřeva v přírodě narazíte, rozhodně si jej nespletete, říkají ornitologové. Je to mohutný pták velikosti krocana, u samce převládá černá barva s hnědými křídly a s výraznými červenými zduřeninami nad očima, kterým myslivci říkají poušky. Samice jsou o poznání menší a hnědavě zbarvené. I přes svoji velikost létají tetřevi poměrně dobře a dokáží bravurně manévrovat mezi stromy. Celkově jsou ale velice nenápadní, zdržují se v odlehlých místech a je těžké je uvidět.
O něco nápadnější jsou tetřevi jen v době toku, ale i tehdy je velmi těžké se k nim přiblížit. Samci i samice jsou na tokaništi velice obezřetní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétají. "Ona příslovečná hluchota, která dala tetřevům i jméno, platí pouze pro kohouty a jen po kratičkou dobu v jedné specifické fázi toku," dodává Vermouzek.
Tetřev byl dříve v mnoha oblastech běžným druhem. Kdy přesně z konkrétní oblastí zmizel, za jakých okolností a jak na něj vzpomínají pamětníci, se pokusí ČSO zmapovat díky účasti veřejnosti v novém projektu občanské vědy. V něm může každý přispět svými vlastními vzpomínkami, vyzpovídáním pamětníků, přepisem rodinných historek nebo některým z dalších způsobů, které jsou popsány na webu www.birdlife.cz/tetrev.html.