Vznikla petice za použití dotací na zlepšení zemědělské krajiny
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Za horizont několika desetiletí se dívají signatáři petice za zlepšení stavu zemědělské krajiny, která se vztahuje k debatě o použití dotací do zemědělství po roce 2013, uvádí zpravodajství ČTK.
V parlamentu a na příslušných ministerstvech chtějí prosadit, aby nastavily dotace v novém evropském rozpočtovém období tak, že přinesou krajině úlevu od intenzivního hospodaření.
Pod peticí jsou podepsáni ornitologové, myslivci, zemědělci a vědci, veřejnost vyzvali, aby se k podpisové akci přidala. Text petice zveřejnili na webu <a href="/http://www.zemedelska-krajina.cz">www.zemedelska-krajina.cz</a>.
"Původní myšlenka byla jednoduchá - chci mít jednou možnost svým dětem a vnoučatům ukázat, co to je zajíc, koroptev i ostatní zvířata a ptáci, kteří ze zemědělské krajiny mizejí před očima," cituje tisková zpráva mysliveckého hospodáře a iniciátora petice Josefa Nováka.
Rozsáhlé monokultury a chemie v zemědělství stojí podle ředitele České společnosti ornitologické za ubýváním koroptví polních. Čejka chocholatá zase doplácí na úbytek vody v krajině. "Věříme, že zemědělské dotace po roce 2013 podpoří takové změny v krajině, které ubývajícím ptákům životní prostředí zlepší," doplnil.
Druhová rozmanitost se trvale snižuje a současné zemědělství neplní podle autorů petice ani svoji krajinotvornou roli. Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy. Každoročně tak Česko ztrácí ornou půdu v hodnotě několika miliard korun a obrovské škody vznikají také obcím při odstraňování následků eroze. Splachy půdy a agrochemikálií navíc znehodnocují vodní zdroje.
Od roku 2014 má začít platit v EU nová společná zemědělská politika a v následujících měsících budou finišovat jednání o její podobě. Návrh reformy představila EK loni v říjnu, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. K tomu, aby mohly návrhy komise začít platit, je musí schválit členské státy a Evropský parlament.
Podle české vlády některá opatření v návrhu budoucí společné politiky směřují proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel a pro Česko by znamenalo nechat ležet asi 250 000 hektarů půdy ladem.
Pod peticí jsou podepsáni ornitologové, myslivci, zemědělci a vědci, veřejnost vyzvali, aby se k podpisové akci přidala. Text petice zveřejnili na webu <a href="/http://www.zemedelska-krajina.cz">www.zemedelska-krajina.cz</a>.
"Původní myšlenka byla jednoduchá - chci mít jednou možnost svým dětem a vnoučatům ukázat, co to je zajíc, koroptev i ostatní zvířata a ptáci, kteří ze zemědělské krajiny mizejí před očima," cituje tisková zpráva mysliveckého hospodáře a iniciátora petice Josefa Nováka.
Rozsáhlé monokultury a chemie v zemědělství stojí podle ředitele České společnosti ornitologické za ubýváním koroptví polních. Čejka chocholatá zase doplácí na úbytek vody v krajině. "Věříme, že zemědělské dotace po roce 2013 podpoří takové změny v krajině, které ubývajícím ptákům životní prostředí zlepší," doplnil.
Druhová rozmanitost se trvale snižuje a současné zemědělství neplní podle autorů petice ani svoji krajinotvornou roli. Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy. Každoročně tak Česko ztrácí ornou půdu v hodnotě několika miliard korun a obrovské škody vznikají také obcím při odstraňování následků eroze. Splachy půdy a agrochemikálií navíc znehodnocují vodní zdroje.
Od roku 2014 má začít platit v EU nová společná zemědělská politika a v následujících měsících budou finišovat jednání o její podobě. Návrh reformy představila EK loni v říjnu, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. K tomu, aby mohly návrhy komise začít platit, je musí schválit členské státy a Evropský parlament.
Podle české vlády některá opatření v návrhu budoucí společné politiky směřují proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel a pro Česko by znamenalo nechat ležet asi 250 000 hektarů půdy ladem.