Dlouhá sucha trápí lesní zvěř, myslivci musí budovat napajedla (Ústecký deník)

Litoměřicko
Dlouhá, několikatýdenní sucha trápí nejen zemědělce, ale také lesní zvěř a lesní hospodáře. V honitbách na Litoměřicku totiž mnohdy postrádají tekoucí i stálou vodu.
"Za normálního stavu stačí zvěři silnější rosa, nebo déšť. V posledních dnech je ale situace skutečně kritická. Myslivci teď budují napajedla téměř ve všech honitbách u nás. Nejhorší situace je patrně na Úštěcku. V kalovické honitbě jsme vybudovali jedenáct napajedel," informoval Adolf Rolínek, jednatel okresního mysliveckého spolku ČMMJ.
Pravidelné napájení zvěře je podle Rolínka nutné především pro zachování jejích stavů v místních honitbách. "Jakmile zvěř nemá co pít, tak samozřejmě vodu hledá a mnohdy kvůli ní opouští své území," popisuje Rolínek.
Zdrojů vody pro zvěř musí být v honitbě několik, protože některé druhy zvěře mají teritoriální chování. Hlavní komplikací však nejsou vysoké náklady na údržbu a pravidelné doplňování vody, ale vandalizmus některých lidí.
"V krajině ubývá voda, častěji vysychají přirozené zdroje vody, tůně a potoky, což ovlivňuje život zejména obojživelníků, ptáků i zvěře. Kde dříve byly kaluže nebo tůňky plné čolků a žab, je dnes téměř mrtvo. Koryta potoků jsou zregulovaná a po příchodu dešťových srážek voda z krajiny ihned odteče. Krajina má stále menší schopnost vodu zadržet," uvedl Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Myslivci budují v přírodě dva typy napajedel. Koryta a nebo foliová jezírka. Častější jsou koryta, jezírka umisťují do sušších lokalit. Jejich výhodou je větší kapacita. "Na našem území máme koryta s minimálně 50litrovým objemem. Umisťujeme je v blízkosti krmelců, kam je zvěř zvyklá chodit ze zimního období. Vodu navážíme například z rybníků," popsal Adolf Rolínek.

MICHAL ZÁVADA

[V L T A V A+P N P R E S S+L A B E]