Nejvíce tetřívků v Česku žije v Krušných hor (Mladá fronta Dnes)

Víte o nich?
SERIÁL O VZÁCNÝCH ŽIVOČIŠÍCH NA SEVERU ČECH

Během několika dní se vydají do lesů na severu Čech skupinky stopařů. Do Krušných hor dorazí ještě před svítáním a budou procházet přesně vytyčené trasy. Za úkol budou mít jediné - poznat, zda na daném místě žije silně ohrožený tetřívek obecný a v jakém počtu.
 Jak to zjistí?
Právě v tuto dobu totiž tetřívek toká, a je tudíž největší šance, že jej zoologové uvidí, uslyší nebo najdou jeho stopy.
 "Pod záštitou Agentury ochrany přírody a krajiny provádíme každý rok sčítání na celém území Krušných hor. V celé republice žije zhruba 800 až 1000 kohoutů tetřívka, z toho minimálně polovina právě v Krušných horách. Je zde jednoznačně nejsilnější populace u nás," říká Vladimír Bejček, vedoucí katedry ekologie a životního prostředí lesnické fakulty České zemědělské univerzity. Sčítání vždy probíhá na přelomu dubna a května, letošní rok je ale výjimkou. "Vzhledem k brzkému nástupu jara bude tentokrát hlavní sčítací termín už týden před prvním májem," upřesnil Bejček.
Co se vlastně tetřívkovi na Krušných horách tak líbí? Kupodivu za jeho četnost mohou kruté zimy a ohromné množství průmyslových škodlivin, které dopadly na zdejší smrky v šedesátých letech minulého století. Tehdy uhynuly desítky tisíc hektarů stromů a vznikly tak holiny. Nyní zde vyrůstá nový les ze smrku pichlavého a bříz. "Stromy dosahují zhruba čtyř metrů a mezi nimi jsou volná místa. To je pro něj naprosto optimální," říká Bejček.
Tetřívek si Krušné hory oblíbil kvůli holinám, které způsobily v šedesátých letech minulého století průmyslové škodliviny. Nyní zde vyrůstají nové řídké lesy, které mu přesně vyhovují.

Kvůli tomuto hrabavému ptáku byly v Krušných horách vyhlášeny dvě ptačí oblasti, které jsou evropsky chráněné. První jsou Východní Krušné hory a druhou oblastí je Novodomské rašeliniště - Kovářská. Také na rašeliništích mu vyhovuje nízké zalesnění a dostatek potravy.
 Tetřívek obecný toká zhruba od března do konce května. V tuto chvíli je také nejlépe sledovatelný, protože vylézá ze svých skrýší. Je ovšem i snadnou kořistí zvířat i lidí. Samička naklade v květnu do hnízda v zemi vajíčka. "Přestože jsme v těchto místech řadu let pracovali a sledovali jeho populaci, vajíčka v zemi jsme objevili jen ve třech případech a vždy náhodou. Prakticky se nedají najít. Nebezpečím je pro něj v tuto dobu přemnožená černá zvěř. Ta postupuje ve skupinách a vše, co v rozhrabané zemi najde, sežere," říká Bejček.
 Kuřata se vylíhnou v červnu a jsou velmi rychle schopna se sama o sebe postarat a brzy i létají. Slepička je vodí za potravou a varuje před predátory. Přestože jsou dospělci býložravci a živí se bobulemi, semeny či částmi větévek, kuřata v prvních dnech pojídají především mravence a živočišnou potravu. Malá rodinná hejna vydrží až do podzimu. V zimě si často vyhrabají díru ve sněhu nebo se nechají zavát a tam tráví i několik dní.
 "Z pohledu přezimování byla předminulá zima perfektní. Bylo hodně sněhu, do něhož se mohli schovat, a predátoři, například lišky či kuny, byli méně úspěšní. Tato zima byla z tohoto pohledu horší, ale na druhou stranu měli tetřívci lepší přístup k potravě. Uvidíme, jak dopadne letošní sčítání," dodává Bejček. Po zimě pak opět přichází hledání partnera. Samec se ale o své potomky nestará a vše nechává na samičce, je to však ona, kdo si otce pro svá kuřata vybírá. Obvykle tetřívci tokají společně. Samci se mezi sebou bijí a snaží si získat prostor, v němž jsou pány jen oni. Znamením, že právě on je ten nejsilnější, je, že si dokáže vydobýt a udržet místo ve středu tokaniště. Tam jsou obvykle ti nejagresivnější a pro samičky nejpřitažlivější samci. Právě u nich tuší, že budou mít zdravé a silné potomstvo, které dokáže přežít.

Hrozí, že vymře

"Bohužel v Krušných horách takových míst, kde tokají hromadně, moc není. Většinou tokají individuálně, což je však podle literatury i zkušeností a jiných míst předstupněm zkázy. Hrozí tak, že tato populace během let vymře," říká zoolog.
 Tetřívek se ještě objevuje na Šumavě, v Krkonoších a Jizerských horách. Malé populace pak jsou také v Doupovských horách a Labských pískovcích. Důvod, proč v minulém století téměř vymřel, vědci neznají. "Je to zřejmě soubor řady faktorů. Například v minulosti byla mezi myslivci šířena pitomost, že nejsilnější kohouti, kteří jsou ve středu tokaniště ruší tok, a tak je stříleli. To se doufám už neděje, protože již déle než deset let se tetřívci nesmí lovit vůbec. Problém je i v tom, že roste populace černé zvěře i lišek. Tetřívky také ohrožuje rušení ze strany zimních turistů nebo větrné elektrárny," dodává.

Mnozí tetřívka proklínají

Právě skutečnost, že se tento vzácný pták v Krušných horách vyskytuje, komplikuje plány investorům, kteří by zde chtěli stavět. Tohoto opeřence v kraji proklínali i dělníci, kteří stavěli dálnici D8 mezi Ústím a Německem. Nesměli totiž pracovat ráno, protože tetřívek právě tokal. Stroje mohli zapnout až po deváté hodině. Kvůli tetřívkovi padla také dosud nejvyšší pokuta ze strany Inspekce životního prostředí, a sice 640 tisíc korun. Zaplatit ji musí společnost Golf Club Cínovec, která postavila nedaleko hraničního přechodu golfové hřiště. Jeho část však zasahuje i na místo, kde tetřívek toká.
 Jeho výskyt byl důvodem, proč u Nového Města na Teplicku nemohl vzniknout rozsáhlý větrný park. Podle původního záměru chtěla společnost Windtex postavit deset větrníků. Koupila si pozemek, ale protože ochranáři zjistili, že na něm žije tetřívek, mohla firma vybudovat jen tři elektrárny v jeho nejzazší části.
 Tetřívkovi ustupují také lesáci, kteří se jej snaží chránit. "Například na Děčínském Sněžníku jsme zalesnili sto hektarů plochy dřevinami, které mu vyhovují," popsal jedno z opatření Jan Ferkl, ředitel krajského inspektorátu Lesů České republiky.
 A proč člověk nesmí zasáhnout do míst, kde žije? Tetřívek patří mezi silně ohrožené druhy a ochranu mu zajišťuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Člověk jej nejen nesmí lovit, ale nesmí ani poškodit místo, kde žije, či jej rušit.

***

* TETŘÍVEK OBECNÝ (Teatrao tetrix)

Patří mezi silně ohrožené druhy. Velikostí připomíná kura domácího, zatímco je však samička hnědavá, samci mají lesklé peří s kovově modrým leskem. Živí se semeny a rostlinami. Nerad létá, pohybuje se hlavně po zemi, nocuje však často na stromech. Kde v kraji žije: Největší populace žije v Krušných horách. Právě zde leží dvě ptačí oblasti, kde je předmětem ochrany právě tetřívek. Jsou to Novodomské rašeliniště-Kovářská a Východní Krušné hory. Vyhovují mu otevřené prostory.

Foto popis: OHROŽENÝ TETŘÍVEK. Kohoutek při námluvách zápasí ze všech sil, o potomky pak ale nejeví zájem.
Foto Autor - Foto - ARCHIV

Regionální mutace Mladá fronta DNES - severní Čechy