Lesy v Krušných horách umírají (Teplický deník)

Teplice - Maximálně 30 let života mají před sebou lesní porosty v Krušných horách. "Aby na hřebenech opět nevznikla poušť, musí být každý rok vysázeno 1 tisíc hektarů lesa. Což předpokládá roční investici 350 milionů korun po dobu 30 let," tvrdí místopředseda zemědělské komise Rady Ústeckého kraje Luděk Forman. Zhruba polovinu všech lesních porostů vlastní Lesy České republiky. Zbytek je v majetku obcí a soukromých vlastníků

Imisím odolaly, zato mráz jim škodí

Odedávna byly Krušné hory porostlé převážně smrky. K jejich odlesnění došlo v 70. letech 20. století v důsledku obrovské ekologické katastrofy. Postižená plocha od Sokolova po Děčín čítala téměř 40 tisíc hektarů, což je 50 % celkové výměry lesů v Krušných horách. "Ta byla na přechodné období osázena břízou, smrkem pichlavým, jeřábem, klečí a olší. Tedy dřevinami odolávajícími imisnímu tlaku," vysvětluje Jan Ferkl, ředitel krajského inspektorátu Lesů České republiky, s. p. Zda tyto dřeviny snesou klimatické vlivy působící v nadmořské výšce 700 metrů bylo tehdy druhořadé. A právě jejich vinou tyto stromy umírají. Život jim nezachránilo ani razantní odsíření elektráren v Podkrušnohoříporoce 1989.

Odejdou ještě dřív, než se čekalo

Dřeviny, které do Krušných hor nepatří a mají omezenou životnost, plnily a ještě nějaký čas plnit budou další funkce lesa: vodohospodářskou, bioklimatickou, půdní ochrannou a rekreační. "Ale 150 let se nedožijí," přiznává Ferkl.

První začala zvonit hrana bříze

Bříza bradavičnatá nebo bělokorá byla na hřebenech Krušných hor vyseta i letecky. Na jejím místě jsou dnes holiny. Dle odborníků však postupně odumírají všechny porosty. "Proto jsme před deseti roky začali s jejich postupnou rekonstrukcí, počínaje zmíněnými březovými holinami. Na Teplicku je to třeba Pramenáč, kde zůstaly pouze klečové pásy. Bříza se rozpadla a pokračuje to kolem sedmihůrské cesty dál," dodává Ferkl. Dle jeho soudu by smrk pichlavý ještě 20 let vydržel. "Ale pak by během dalších deseti let převážná část porostů odumřela a vznikla by obrovská letiště."

Čeští lesníci vytvářejí precedens

Obnova 40 tisíců hektarů lesa nemá v Evropě a zřejmě ani ve světě obdobu. Lesy České republiky do ní ročně investují 100 milionů korun. Kdo zaplatí zbývajících 250 milionů, je otázka. V roce 2005 zadaly úkol Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti, s cílem zmapovat současný stav lesní půdy a z něj vyplývající rizika pro novou výsadbu. Ta má jednak předejít celoplošnému rozpadu a kde to umožňují biologické nároky vysazovaných dřevin, využít kryt stávajícího porostu.

Nejenom kyselá půda, ve hře je i zvěř

V budoucnu poroste v Krušných horách smrk a ze 30 % listnáče. "Jejich obnova je však podstatně dražší a údržba náročnější," přiznává Ferkl. Listnáče jsou navíc atraktivní pro zvěř. "Dokáže vytvořit krásné bonsaje i z třicetiletých buků. A když je oplotíme, sežerou je myši nebo zajíci." Jak dodává, udržet lesy v Krušných horách je úkol hodný Sysifa.

Eva Stieberová

Foto - Sortimentace dřevní hmoty v lesním revíru Stropník, lesní správy Litvínov.
Foto Archiv

[V L T A V A+P N P R E S S+L A B E]