Jak pomáhat zvěři (Chebský deník)

V únoru jsou myslivci především hospodáři, kteří musí sledovat průběh počasí a dle toho pomáhat zvěři zajistit potravu. Měli by přitom respektovat aktuální nařízení o omezení vstupu do lesů v souvislosti s kalamitním stavem, nicméně v odlehlejších oblastech a na horách, kde je zvěř odkázaná na péči člověka, nelze z etických důvodů ponechat zvěř bez pomoci. Pokud se stále drží sněhová pokrývka, je nutno kontrolovat krmelce a doplňovat krmiva i několikrát týdně.

V rámci jednoho přikrmovacího zařízení je nutno předkládat pravidelně menší množství objemného a případně i jadrného krmiva na více místech tak, aby nedocházelo k nadměrné konzumaci jadrného krmiva nejsilnějším jedincem z tlupy.

To by vedlo k závažným zažívacím potížím a k úhynům. V tomto směru se osvědčila krmítka s dávkováním malého množství jadrného krmiva.

Je nutno se vyvarovat podávání zrna pšenice a ječmene, protože ty nejsou pro zvěř vhodné, naopak používáme zrno ovsa, protože obsahuje více vlákniny a tuků. Aktivita předžaludků přežvýkavců je utlumená, objem předžaludků i resorpční plocha ve střevech je zmenšena, a proto během zimy nelze předkládat zvěři energeticky bohaté zrno ječmene a pšenice. To v předžaludcích rychle kvasí, způsobuje acidózy (překyselení organismu) a následně až úhyn.

Nejlepší krmivo pro zvěř je čerstvá kukuřičná siláž, senáž, kvalitní luční seno a případně zrno ovsa. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (siláž, senáž a oves minimálně 1x za týden v přiměřeném množství).

Pokud veřejnost chce také pomoci zvěři nějakým pamlskem (suché pečivo, obilí) je dobré ho donést přímo do krmelců. Na mokrém sněhu začne všechno rychle nahnívat a bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by se do přírody v době sněhové pokrývky neměli vůbec vydávat.

Kromě objemných krmiv, kterých musí být v přikrmovacích zařízeních vždy dostatek, je vhodné zintensivnit předkládání letniny a kaštanů či žaludů, což slouží jako zdroj tříslovin pro zvěř.

Zajícům předkládáme seno v otýpkách přivázaných ke stromům, keřům či kůlům.

(red)