Kdo šíří dezinformace? (Valašský deník)

Kdo šíří dezinformace?

Ve Valašském deníku ze dne 31.1.2007 byl otištěn článek ing. Jiřího Šilhy "Komu pomáhají dezinformace?" Zodpovězení otázky nastolené v nadpisu nechám na uvážení čtenářů, i když omezený prostor Deníku nedovoluje reagovat v plném rozsahu.
Ing. Šilha se podepisuje jako "pověřený pracovník pro styk s médii Českomoravskémyslivecké jednoty"(ČMMJ), přestože v ČMMJ již více než půl roku nepracuje. Svým vystupováním proto poškozuje nejen "rozmanité ekoseskupení" ale také samotné myslivce. Hnutí DUHA, hlavní pořadatel projektu "vlčích hlídek" totiž s ČMMJ spolupracuje a obě organizace mají na velké šelmy v podstatě shodný názor. Každý, kdo čte zápisy z Myslivecké rady ČMMJ ví, že právě tato Rada schválila mimo jiné příspěvek ve výši deseti tisíc korun na odměnu za dopadení a usvědčení pytláka velkých šelem vypsanou Hnutím DUHA. Vedení ČMMJ se od ilegálního lovu nejen distancuje, ale přímo se snaží eliminovat z jejich řad ty členy, kteří by byli ochotni se na ilegálním lovu šelem podílet. Varující jsou naopak prohlášení takových myslivců, kteří se snaží problém ilegálního lovu zamlčet a přesvědčovat veřejnost, že žádní myslivci chráněné šelmy tajně nestřílí. Tím, že se snaží krýt pachatele ve svých řadách, pytláctví de facto podporují.
Cílem projektu vlčích hlídek není kriminalizace myslivosti, ale zapojení především mladých lidí do ochrany a monitoringu velkých šelem. Vznikl proto, že samotná zákonná ochrana těchto šelem je bezzubá - šelmy se v tichosti střílejí a není nikdo, kdo by proti tomu mohl cokoliv udělat. Náš dobrovolnický (tedy ne "úplatný") projekt probíhá již osmou sezonu v podstatě ve stále stejném modelu, kdy se převážná část pochůzek uskutečňuje v období říjen-duben, kdy jsou nejvhodnější podmínky na stopování. To, jestli spadají nebo nespadají do období lovecké sezony, ponechám bez komentáře - jednak jsou velké šelmy chráněny celoročně a pytláky ohrožovány neustále a   jednak je možné některou zvěř ( liška, divočák - lončák) lovit rovněž celoročně.
Masitou návnadu na šelmy jsme skutečně objevili a zdokumentovali, a protože veterinární zákon zakazuje nechávat jakékoliv zdechliny zvířat nebo jejich části ve volné krajině, nahlásili jsme tento případ obci a státní veterinární správě. Ohlášení porušení zákona je povinností každého občana, tedy nejen vlčích hlídek. Je nesporné, že masité "újediště" jsou pro velké šelmy rizikovým místem. Neexistuje žádný logický ani vědecký důvod se domnívat, že by se medvědi a vlci návnadám vyhýbali a lovili pouze volně žijící zvěř. Potvrzují to zkušenosti našich předních odborníků na šelmy - Ludvíka Kunce nebo Dany Bartošové. Vědí to i myslivci v mnohých státech, kde je lov velkých šelem povolen a probíhá právě tímto způsobem. V minulosti jsme zaznamenali rozkládající se mršiny ovce dokonce v první zóně ochrany vodní nádrže Karolinka-Stanovnice, zdroje pitné vody.
Do spekulací o přemnožení lišek se nebudu pouštět. Jisté však je, že velké šelmy přemnožené   být nemohou. Naopak, protože jsou to zvířata přísně teritoriální a obývají obrovská území, vyskytují se v několikanásobně menších početnostech než např. srnčí nebo jelení zvěř - to je přirozené. Naším cílem není dosáhnout co nejvyšší stavy velkých šelem v Beskydech (zde je již kapacita naplněna), ale jejich šíření do dalších vhodných oblastí. Tomu však nebrání nedostatek potravy, ale pytláctví v jádrových oblastech výskytu.
Velké šelmy mají velký přínos pro lesní ekosystém, pomáhají snižovat nadměrně vysoké stavy býložravců, kteří jinak poškozují les. Vlci a rysi zlepšují také kondici a zdravotní stav spárkaté zvěře. Cílem snažení ochranářských a mysliveckých organizací proto je, aby přísně chráněné druhy přestaly být ilegálně loveny a aby tyto přírodní klenoty byly součástí nejen Beskyd, ale většiny našich pohoří.

Miroslav Kutal, Hnutí DUHA Olomouc
(Dopis nevyjadřuje stanovisko redakce)