Divočáci zmizeli (Nový život)

Břeclavsko - Povodně zasáhly loni oboru Soutok celkem pětkrát. Pro divoká prasata měly katastrofální důsledky. "Běžně lovíme až tři stovky černé zvěře. Letos by se počet ulovených kusů dal spočítat na prstech obou rukou," stěžoval si vedoucí lanžhotského polesí Soutok Jiří Švirga.
Divoká prasata nemohli lesníci na Soutoku lovit kvůli nízkému počtu vůbec. Podle Švirgy je letos v lužních lesích jen necelá třetina běžného počtu divočáků. "Kvůli povodním uhynula téměř všechna selata," vysvětlil šéf polesí Soutok.
Na Mikulovsku sice černou zvěř loňské povodně téměř nezasáhly, přesto je jí letos nejméně za poslední roky. "Voda na Mikulovsku zaplavila hlavně pole a oblastí s černou zvěří se příliš nedotkla. Zvěř před vodou utekla," objasnil Martin Sedliský z mikulovského městského úřadu. Prasatům však uškodila i loňská dlouhá a tuhá zima. "Kvůli mrazům uhynulo mnoho selat," podotkl Sedliský.
V celém okrese bude letos méně divokých prasat i podle Ivana Přikryla z Krajské veterinární správy. "Máme zkušenosti s tím, že po záplavách jsou vždy slabší ročníky. Nejen kvůli tomu, že se část zvěře utopí, mnoho zvířat z postižených míst migruje," potvrdil Přikryl.
Početní stavy černé zvěře by se však mohly obnovit už do dvou let. "Bachyně mají úžasnou schopnost reprodukce. Porodit šest selat za rok pro ně není problém. Potravy je navíc dost, letos byl totiž semenný rok, úrodný na žaludy. Pokud bude mírná zima pokračovat a jaro nepřinese záplavy, bude dostatek divočáků už do dvou let," dodal Sedliský.
Povodněmi, ale také komáří kalamitou byly ovlivněny i trofeje jelení a daňčí zvěře. "Některé z ulovených kusů prodělaly zápal plic, což ovlivnilo třeba i kvalitu a délku paroží," popsal Švirga.

DAVID MAHOVSKÝ