Napsali jste nám: Komu pomáhají dezinformace? (Valašský deník)

Komu pomáhají dezinformace?

V uplynulých týdnech jsme byli svědky několika rozporuplných informací, ve kterých byly popisovány některé údajné nešvary, které vnesly na stránky novin podezření, že něco shnilého je v naší české myslivosti, ta se údajně nedokázala vymanit z pocitu všemocnosti či má nedostatky v respektování ochrany některých živočichů. Informace byly podány jednoznačně a velmi ostře kritizovaly dnešní poměry v této zájmové činnosti. Co je však zarážející, kolik informací, které byly publikovány, bylo informacemi pravdivými a kolik jich lze považovat za dezinformace, velmi nešetrným způsobem pomlouvající myslivost. Pojďme rekapitulovat. Ponechme stranou tématiku nového Zákona o myslivosti, protože v nedávných článcích o závěrech Ústavního soudu bylo tolik dezinformací, že si to vyžádalo samostatné několikastránkové vyjádření Českomoravské myslivecké jednoty. Věnujme se proto dále pytláctví velkých šelem. Každoročně se opakující zprávy o výletech dobrovolníků do hor, kde mají ochraňovat rysy a vlky před pytláky, byly od počátku využity k nepodloženému obviňování myslivců z jejich nelegálního lovu. Rysa ani vlka většina občanů (i hlídkujících) nikdy neviděla, protože to se při pověstné ostražitosti šelem poštěstí jen málokomu, což přidávalo zprávám na zajímavosti. Pořadatelům hlídek se podařilo naplánovat akci v době, kdy skutečně probíhá lov, a tak se dalo čekat nějaké "odhalení". V minulých letech dobrovolníci působili tragikomickým dojmem, protože přicházeli do hor v době, kdy se zvěř neloví. Díky této chybě organizátorů bylo hlídkování předem odsouzené k neúspěchu, čemuž odpovídaly také výsledky. Letos bylo hlídkování naplánováno sice dobře, nicméně opět bez jakýchkoliv výsledků. Snad proto organizátoři přistoupili k velmi zajímavému řešení pod heslem: "Když opět nejsou výsledky, tak si je vymyslíme!" A začala realizace řady dezinformací. V průběhu ledna se objevila zpráva o údajném ulovení medvěda. Brzo se o tuto informaci začala zajímat média, štáby televizí a u mnoha myslivců na Valašsku často zvonil telefon s dotazem, zdali by některý z nich nechtěl poskytnou tnějaké bližší informace. Rozvázat jazyk měla pomoci i tučná finanční prémie pro informátora. 1500 letáků vytiskli aktivisté, kde vyzývali k odhalení pytláka.
Zajímal jsem se proto i já a velmi mě překvapilo, že mi všichni z řadových členů sdružení, mysliveckých hospodářů až po předsedu OMS ČMMJ bez výjimky potvrdili, že se jednalo o výmysl a nešetřili kritikou na adresu autorů dezinformací.
Další na sebe nedaly dlouho čekat. V polovině ledna byly objeveny zbytky vaziva z kravského vemene nedaleko posedu, což si ekologický aktivista pan Kutal (alias Vlčí dech) vysvětloval jako nástrahu na rysa, vlka či medvěda. Že by jim chtěl opravdu někdo ubližovat? Rys ani vlk na návnady nereaguje a loví pouze živou zvěř, a proto by byl nesmysl, aby někdo kladl viditelné návnady na tyto šelmy, které se nepozorovaně a obezřetně pohybují v poměrně velkém teritoriu, ve kterém je efekt lokální návnady nulový. Celou záležitost si lze vysvětlit dle mého soudu jiným způsobem. Jsou to účelová tvrzení, která slouží vůči veřejnosti pouze jako informace odůvodňující činnost dobrovolníků s cílem obhájit svou opodstatněnost, která jinak nenese žádné výsledky. A co vlastně dobrovolníci našli? Odpověď je jednoduchá. Újeď na lišku. Liška je tvor živící se i mršinami, má poměrně malé teritorium a stálé trasy pohybu, a tímto způsobem lze zvýšit pravděpodobnost jejího ulovení. Lišky jsou přemnožené a jejich početnost je odborníky odhadovaná na pětinásobek jejich optimálního množství, a tak se není čemu divit, že je snaha její lov nějakým způsobem zintenzivnit. Zvláště ve stavu, kdy po úspěšném vymýcení vztekliny ztratila posledního nepřítele, který by ji mohl nějak omezovat. To ovšem dobrovolníci ani aktivisté ekologických organizací nezjišťují. Mají své informace, nebo snad dezinformace? V minulosti byly nemalé prostředky investovány do vakcinace lišek proti vzteklině, čímž její ozdravená populace neutěšeně narůstá. Proč platit ještě dobrovolníky, kteří budou vyhledávat újedě na lišky? Domnívám se, že místo placeného vyhledávání újedí na lišky, či hledání  ktivního pytláka, by se měly peníze raději investovat na zlepšení životního prostředí pro volně žijící druhy zvířat. Ostatně jedině vyšší dostupností potravy lze docílit i vyšší stavy velkých šelem. Je proto na místě pochybnost, zda- li se někteří ekologičtí aktivisté místo nezištné pomoci přírodě věnují více zištnému dezinformování veřejnosti. Co je však zarážející, že v žádné zprávě, ve které byli přímo obviňováni myslivci, nebyl dán prostor zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, Okresního mysliveckého spolku či sekretariátu Českomoravské myslivecké jednoty pro vysvětlení. Zato hýřily názory zástupců rozmanitých ekoseskupení, kteří nešetřili nepodloženými obviněními. Pracovníci sekretariátu ČMMJ jsou Vám v tomto směru plně k dispozici a jsou schopni a ochotni odpovědět na Vaše dotazy a spolupracovat při získávání podkladů. Tímto způsobem lze předejít nepodloženým pomluvám a dezinformacím, kterých jsme svědky v současnosti.

Ing. Jiří Šilha, pověřený pracovník pro styk s médii Českomoravské
myslivecké jednoty, Praha