Poslední leče s mysliveckou latinou (Slovácké noviny - týdeník)

Mrazivý vítr se opřel do tváří myslivců, když nastoupili do poslední leče, loni už do třetího honu na zajíce a bažantí kohouty. Nebylo kam se před studeným větrem schovat, zbývalo jen jít kupředu a překonat trochu namrzlou, ale už částečně bahnitou oračku. Kolem patnácté hodiny zajásal nad svraštělou dlaní polí jasný hlas borlice. Pro příslušníky Hubertova cechu - myslivce skončil čas letošních honů. Byl pro ně odměnou za celoroční péči o stavy zvěře, ale také o svěřenou honitbu. Muži i ženy v zelených kamizolách vzdali smeknutými klobouky hold střeleným ušákům a pestrobarevně zbarveným bažantím kohoutům.
Skončil poslední letošní hon a s ním i doba "mysliveckých žní". Na řadu přišla takzvaná poslední leč, při níž se povídalo o tom, co bylo a co bude potřeba udělat, aby se situace v revíru v novém roce dále zlepšovala. Bylo to povídání bezprostřední a nepřipravené, ale právě o to cennější, protože v jeho průběhu zaznělo mnoho dobrých nápadů pro nadcházející myslivecký rok. Nechybělo ani posezení u guláše a dalších specialit ze zvěřiny, podle nepsaných pravidel přišla na řadu i myslivecká latina.

Zaslechli jsme při posledních lečích

Kanec v ložnici

Myslivecký hospodář Jiří je na večerní obchůzce lesem. Najednou slyší praskot větví a vidí, jak se k němu porostem prodírá osmnáctiletý adept Tonda.
"Co se děje, hospodáři?" "Honem, právě jsem spatřil nějakého kance!" "Ale jdi, v mém revíru přece žádní kanci nejsou."
"No, jak myslíte, šéfe, ale jeden právě před chvílí lezl oknem z ložnice vaší manželky "

Věděl, jak na zajíce

"Honzo, víš, jak se střílajú zajíci," ptá se Francek.
"Tož baže to vím. Střelíš po něm, mineš ho - a zajíc je v pr i! No, a potem ho velice lehúčko vytáhneš za uši...!"

Při lovu nepoužívat

Myslivečtí adepti trénovali na střelnici u Salaše střelbu z kulovnice.
"Nabít, namířit, páál!" zaznělo z úst vedoucího střeleb. V době přestávky se jeden z adeptů ptá vyučujícího: "Pane kolego, dyž tu . intu otočím na bok, bude střílat aj za roh?" Vyučující se zamyslel a pravil: "Teoreticky ano, ale při lovu zvěře se to nepoužívá."

Dělal to pro zdraví

Při poslední leči si myslivec Ondřej poručil osm boroviček. Postavil si je do řady, vzal první a poslední a obě vylil.
"Proč to děláte?" zeptal se ho udivený hostinský.
"Dělám to pro své zdraví. Ta první, ta mi nikdy nechutná a po té poslední jsem zase vždycky na mol."

Sázka

Přijde nimrod Václav ve dvě hodiny z poslední leče domů a omlouvá se své ženě: "Víš, když my jsme se vsadili, kdo toho víc vypije "
Manželka se přísně ptá: "A kdo byl druhý?"

Se šňupavým tabákem na zajíce

"Je dostatečně známo, jak lze snadno chytat zajíce," pravil před honem jeden z lovců. "Těm, kdo to nevědí, mohu doporučit, aby na kameny do stráně, kam se chodí zajíci vyhřívat, nasypali šňupavý tabák. Zajíci si přičichnou a dostanou takovou kýchavku, že si přitom rozbijí hlavy o kameny. Pak už jen stačí je posbírat do tlumoku."

Když nebyly mrazničky

"Zvláště vás mladé myslivce jistě bude zajímat, jak jsme kdysi doma uchovávali zvěř, aby byla po ruce po celý rok," pravil při poslední leči osmdesátiletý nimrod. "Tehdy ještě nebyly ani ledničky ani mrazničky. A do sklenic se tolik zvěřiny, jak se jí někdy sejde při zimním odstřelu, také zavařovat nedalo. Proto jsme využívali mrazu.
Povím to zkrátka. Na dno jámy, připravené již na podzim, se za třeskutého mrazu pěkně pokladou na čistou slámu například zajíci, načež se tam napustí voda tak, aby zvěřinu hezky vysoko zaplavila. Mráz pak vykoná své dílo. Na led se nasype vrstvička soli a zakryje se slámou. Za čas přijde další dávka zvěře. Opět se vloží do jámy, posolí, zalije vodou a nechá zmrznout. To se pak ještě několikrát opakuje, až je jáma skoro plná. Nahoru přijde vysoká vrstva slámy a suché listí, které dobře izoluje. Vše se zahází hlínou, přikryje stříškou a lednice je hotova. Na jaře a v létě se pak zvěřina už jen pohodlně vysekává z ledu.

Drtivý recept

Lékař (živě): "Tak, pane revírníku. Při svém kašli nesmíte kouřit, pít pivo, víno ani likéry."
Revírník (smutně): "Vy tedy míníte, že bych měl jen kašlat?"
Když dva dělají totéž - není to totéž!
Nimrod Krupička vykládá svým kolegům, že jeho manželka je učiněná perla. "Když přijdu z hospody, tak mi zouvá boty," chlubí se ten šťastný . luta.
"To moje dělá také," praví na to hajný Fiala, "ale ona mně zouvá boty, když chci jít do hospody!"

Nezdvořilý

Myslivec Papoušek sedí v hospodě. Pod jeho židlí leží jezevčík Nimra. Do hostince vejdou dvě staré panny a usadí se u vedlejšího stolu. Okamžitě vyskočil jezevčík a očichává jim zvědavě lýtka jako hůlky hubené. Jedna ze slečen úzkostlivě volá: "Pane, zavolejte si svého psa! Roztrhal by nám nové punčochy."
Papoušek vypustí několik silných bafů z dýmky, vstane, zaplatí a odcházeje zavolá na jezevčíka: "Pojď, Nimro, doma dostaneš lepší kosti."

ZDENĚK SKALIČKA

Foto - Přesnou mušku měla i nejmladší účastnice honu Alena Pluhařová.
Foto Zdeněk Skalička