Na území po těžbě uhlí na Mostecku jsou budky pro ohroženého krutihlava (ČTK)

Na území upraveném po těžbě hnědého uhlí na Mostecku umístil ornitolog s dětmi ptačí budky pro ohroženého krutihlava obecného. Pomohou se zahnízděním ptáka, který se v tomto období vrací z jižních krajů. Nová krajina rekultivací je pro krutihlava ideálním místem pro život. ČTK o instalaci budek informovala Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie.

Patnáct budek vyrobily děti v Litvínově na technickém kroužku podle návrhu ornitologa Václava Berana. Krutihlavové hnízdí v dutinách stromů, avšak nejsou si schopni sami díru do dutiny vydlabat. Mladé stromy, které zatím nenabízejí přirozené dutiny, jsou pro osidlování krajiny pro krutihlava překážkou. „Instalací budek pro krutihlavy obecné pomáháme těmto velmi zajímavým ptákům přežít. V současné době jich v celé republice žije maximálně 4000. Rekultivace lomu ČSA i lomu Vršany nabízí ideální místo pro život stovek těchto ptáků. Věřím, že už v této sezoně v nových budkách zahnízdí,“ uvedl Beran.

Krutihlav je teritoriální pták, a je proto nutné mezi jednotlivými budkami nechat dostatečný prostor. Podle Berana by se na rekultivované plochy na Mostecku vešly až tři stovky dalších budek. Litvínovské děti je budou postupně vyrábět. „Rádi se do projektu zapojíme. Výroba ptačí budky má smysl, materiál nám poskytne těžební společnost a pro děti je to dobrá zkušenost. Navíc tato práce děti baví, protože vidí výsledek, který má praktické využití a také smysl,“ uvedl vedoucí litvínovského střediska volného času Smajlík Michal Tarant.

Život v rekultivovaných lomech je pestrý. „Velmi často si příroda pomůže sama lépe, než by to dokázal člověk, a rekultivace osidlují vzácné a chráněné druhy živočichů, především hmyzu a ptáků. V některých případech je ale potřeba přírodě pomoci. Jako v případě ohroženého krutihlava nebo například bobra evropského, kterého jsme do stejných míst stěhovali v loňském roce,“ uvedla Maříková. Přírodovědci zjistili, že v lomu ČSA a jeho okolí se vyskytuje zhruba 300 ohrožených druhů zapsaných do červených seznamů, dalších sto patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy.

S koncem dolování uhlí v lomu ČSA se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky.

ČTK