CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu (ČTK)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Krušné hory by mohla sjednotit ochranu přírody v celém horském pásu Karlovarského a Ústeckého kraje. Na rozdíl od současného stavu, kdy se pohledy na ochranu přírody a možný rozvoj obcí liší úřad od úřadu, by CHKO mohla stanovit jasná a předvídatelná pravidla. Pokud by se CHKO vyhlásila, přinesla by ale i některá omezení, zaznělo na včerejší veřejné diskusi k záměru vzniku CHKO Krušné hory, kterou uspořádalo centrum INSTAND v Karlových Varech.
Petr Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) míní, že pokud by vznikla CHKO, sjednotily by se zatím různé pohledy na ochranu krajiny. „Máme tu chráněná území, evropsky chráněné lokality a další chráněné prvky. O nich ale nyní rozhoduje 11 obcí s rozšířenou působností, desítky obcí a dva kraje. CHKO by určila jednotná pravidla na roky dopředu,“ uvedl Krása, který je jedním z těch, kteří se na vzniku CHKO Krušné hory podílejí.
CHKO Krušné hory by podle prozatímních úvah měla zahrnovat území asi 1100 až 1200 kilometrů čtverečních a sahat od Kraslic po Děčínský Sněžník. V této oblasti by existovaly různé typy ochranných zón. Ty nejpřísnější kopírují už nyní přísně chráněná území, takže v nich by se příliš změn odehrávat nemělo.
Jak ale zdůraznil ředitel Destinační agentury Krušnohoří Štěpán Javůrek, při debatách s obcemi a lidmi by se měly upřímně předkládat jak výhody, tak i omezení, která by vyhlášení CHKO přineslo. „Je potřeba jasně rozdělit celé území na tři druhy, jedno pro obyvatele a rozvoj obcí, další pro přírodu a třetí pro turistiku. Musí být zřejmě, co se ve kterém území může dělat,“ uvedl.
Podle něj je turistů už nyní v Krušných horách dost, cílem destinační agentury by tak nemělo být lákat sem další, ale spíš udržet je zde delší čas a nabídnout kvalitnější služby. Nesmí ale zapomínat na to, že prioritou, proč do Krušných hor turisté jezdí, je právě příroda.
Včerejší debaty se zúčastnili spíše lidé, kteří vznik CHKO podporují, byť mají někdy výhrady k tomu, jak je zatím plán probírán s veřejností. Lidé, kteří žijí v Krušných horách, se obávají, že do rozvoje obcí budou mluvit nejen památkáři, protože některá místa byla zapsána na seznam UNESCO, ale i ochranáři přírody.
ČTK