Likvidace nakažené drůbeže na Klatovsku začne ráno, utratit je nutné 27 000 ks (ČTK)

Likvidace drůbeže v chovu Klatovského rybářství v Myslívě na Klatovsku začne ve středu mezi 09:00 až 10:00. V pátek tam testy potvrdily nové ohnisko ptačí chřipky, uhynuly už stovky kachen. Jde o chov s 27 000 ptáky, z nichž je 18 000 kachen domácích ve dvou halách, zbytek tvoří kachny divoké, bažanti a orebice. Utratit se musí během dvou dnů všech 27 000 ptáků. První den by se mohly stihnout domácí kachny a druhý den divoké, s nimiž bude horší manipulace, řekl včera ČTK ředitel Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj (KVS) Václav Poláček.

Pohotovostní středisko pro mimořádné situace Státní veterinární správy (SVS) z Brna přiveze podle něj tři kontejnery na utrácení se vzduchotěsným víkem, do nichž se bude pouštět oxid uhličitý. Kontejner je na sedm tun, řekl Poláček.

Manipulaci s ptáky bude provádět až 15 pracovníků kachní farmy. „Ví, jak s nimi zacházet, vyskladňují je a naskladňují,“ uvedl ředitel. Hasiči, kteří už se tam byli o víkendu podívat, nebudou muset vynášet ptáky z hal, ale budou provádět dekontaminaci techniky a lidí, což potvrdil jejich mluvčí Petr Poncar. Dále tam bude až osm pracovníků SVS a KVS. Všichni musí mít ochranné obleky.

I když byly úhyny zatím zaznamenány jen v jedné hale se 6000 kachnami, musí se podle předpisů EU zlikvidovat celý chov. „Dřívější výjimky se nevyplatily, protože virus se dříve nebo později dostane všude. Čím déle se tam virus udržuje, tím déle se ohrožuje okolí,“ uvedl Poláček. Připomněl zkušenosti z Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se na konci roku 2022 objevilo dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR. Na počátku tam byla také nákaza pouze v jedné ze tří hal. Vše bylo oddělené, ani lidi tam nechodili, ale přesto se do nich virus dostal, uvedl.

I ptáci, kteří přežijí, jsou nositeli viru, který je všude - v trusu, v podestýlce, na nářadí. „To by bylo trvalým zdrojem viru, a to si nemůžeme dovolit s ohledem na to, že existuje možnost přenosu na člověka. Takže se všechno kompletně likviduje a důkladně dezinfikuje,“ řekl ředitel. Dodal, že třeba u divokých kachen se nepozorují žádné příznaky. „Ale virus mají a aktivně ho vylučují,“ uvedl. Kachní farma vedle velkého rybníka je podle veterinářů zakrytá a nemůže z ní nic odletět. Protinákazová opatření tam byla dobrá, uvedl.

Poté, co se zlikvidují všechna zvířata, se provede předběžná dezinfekce. „Vše se postříká a nechá 24 hodin působit a druhý den se zahájí úklid a čištění. Následně se haly dvakrát dezinfikují,“ uvedl. „Zhruba po měsíci se do hal mohou umístit nová zvířata, jimž se po nějaké době odeberou vzorky. Pak je jistota, že tam ten virus není,“ dodal Poláček.

V pondělí bylo kolem ohniska vyhlášeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru, kde platí mimořádná veterinární opatření, například omezení přesunů drůbeže. „Přes krajské operační středisko hasičů jsme poslali informace všem starostům, aby věděli, že v datové schránce mají nařízení od nás,“ uvedl ředitel.

Klatovské rybářství může požádat ministerstvo zemědělství o náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s vysoce patogenní ptačí chřipkou H5N1. Stejně postupovala společnost Česká drůbež v Brodu nad Tichou.

Od ledna do března se v ČR potvrdilo 23 ohnisek ptačí chřipky, z toho bylo pět v komerčních chovech. Po pětiměsíční přestávce se první případ nemoci opět objevil na konci srpna v malochovu drůbeže na Českokrumlovsku a další 13. září v komerčním chovu na Příbramsku.

ČTK