Zoo Ostrava pomáhá obnovit populaci orla mořského ve Francii (ČTK)

Ostravská zoologická zahrada pomáhá obnovit populaci orla mořského ve Francii, kde byl téměř vyhuben. Poskytla samici pro společný projekt repatriace okřídleného dravce. Její potomci budou vypuštěni do volné přírody. ČTK to včera řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková. Odchov orlů mořských není v zoologických zahradách zcela běžný. V Zoo Ostrava se však daří. Od roku 2018 tam rodičovský pár úspěšně odchoval devět mláďat.

Chovu orlů mořských se ostravská zoo věnuje od roku 2006. Od roku 2018 se daří rodičovskému páru pravidelně odchovávat mláďata.

V Evropě chová tyto dravce 70 institucí a za posledních 12 měsíců úspěšně vyvedli mláďata podle Novákové jen ve třech z nich. Většina ostravských mláďat byla v minulosti převezena do jiných zoologických zahrad, letošní dvě mláďata na transport čekají. V zoo zůstávala i samice vylíhlá v roce 2019. „Po dohodě s koordinátorem evropského chovného programu byla určena pro repatriační projekt. Do záchranné stanice ve Francii, kde se stane součástí chovatelské základny, byla odvezena dnes,“ doplnil zoolog Petr Vrána.

Tento druh orlů do konce 19. století hnízdil v jižních Čechách do začátku 20. století na jižní Moravě. Poté na území České republiky vyhynul. Populace v jižních Čechách byla obnovena v letech 1979 až 1984. Tehdy tam bylo vypuštěno devět mladých orlů mořských odchovaných v Německu. Dnes již hnízdí skoro v celé republice, odborníci odhadují populaci orla mořského až na 180 párů.

Největším nepřítelem orlů je člověk. Jde zejména o kladení otrávených návnad, rušení při hnízdění či pytláctví. Ohrožuje jej také znečištění prostředí chemickými látkami. „Vzhledem k tomu, že jako predátor stojí na konci potravního řetězce, dochází v jeho těle ke kumulaci škodlivin,“ řekl ornitolog Otakar Závalský.

Orel mořský má rozpětí křídel 200 až 235 centimetrů. Obývá skalnaté mořské břehy, vnitrozemské stojaté vody a velké řeky severní a východní Evropy a severní Asie až k Tichému oceánu. V jeho jídelníčku převažují ryby, vodní ptáci i savci. V zimním období se živí zejména mršinami. Pár spolu staví několik hnízd, která bývají umístěná na stromech nebo na útesech.

Mluvčí Nováková dodala, že ostravská zoo je dlouhodobě zapojena do několika záchranných projektů a od roku 1995 bezplatně poskytla už přes 700 mladých jedinců pro vypuštění do přírody nebo do chovatelské základny projektů. Jedná se například o sovy pálené, puštíky bělavé, orlosupy bradaté, ibisy skalní a další druhy ptáků.

ČTK