Tetřev hlušec (Horizont)

V České republice jsou nyní dvě oblasti, kde ještě žije náš největší kurovitý pták - tetřev hlušec (Tetrao urogallus).

Zatímco na Šumavě se tetřevům ještě daří, v Beskydech jeho populace už jen živoří. Ještě na počátku minulého století byli tetřevi běžně rozšířeni ve všech našich vyšších pohořích, dnes žijí už jen na posledních několika málo místech.
Přitom Beskydy byly počátkem minulého století vyhlášenou tetřeví oblastí, a dokonce zde byli nějakou dobu i loveni. Počty tokanišť se počítaly na desítky a počty ptáků se pohybovaly ve stovkách. Např. několik tokanišť se nacházelo v okolí Národní přírodní rezervace Mionší, Velkého Polomu, Ostrého, na Slavíči a v okolí vrcholu Ropice.
Dnes se počet tetřevů v Beskydech odhaduje maximálně do 20 jedinců a v současné době není jisté, zda se zde ještě rozmnožují nebo se jedná o přechodně se vyskytující ptáky původem ze sousedního Polska nebo Slovenska.

Proč rapidně hynou?
Příčin masivního úbytku tetřevů je hned několik. Především to bylo lesnické hospodaření. Byly vykáceny původní pralesovité porosty a místo nich byly vysázeny stejnorodé porosty smrku nebo buku. V souvislosti s těžbou v porostech došlo později k výstavbě husté sítě lesních cest a tím i ke zpřístupnění dříve klidných míst. Následující masivní rozvoj turistického ruchu, spočívající v budování nových turistických center, chatových osad, turistických tras, cyklotras, ale i stále šířící se zástavba do horských údolí, udělaly z původně odlehlé a klidné oblasti pro tetřeva území s nedostatkem klidu.

Hnízda čelí predátorům na zemi
Bez vlivu není ani rostoucí početnost predátorů - lišek, kun, divokých prasat atd. Všichni jsou nebezpeční zejména v době hnízdění tetřevů. Tito ptáci zakládají hnízdo na zemi a po vylíhnutí kuřat trvá ještě dlouho než jsou schopna vzletu, čímž jsou hodně zranitelná.
To zdaleka není výčet všech ohrožujících faktorů, ale je evidentní, že tetřevy nejen na našem území, ale i v celé Evropě, vytlačuje činnost člověka. Proto byl tetřev v České republice zařazen mezi nejpřísněji chráněné živočichy jako kriticky ohrožený druh.
Nutnost ochrany zbytkových populací si uvědomily i členské státy EU a pro tetřevy vyhlásily několik ptačích oblastí, mezi něž patří i Beskydy. Úkolem ptačích oblastí je zajištění přežití populace tohoto krásného ptáka.
Pro Beskydy to však bude úkol velmi náročný. První nadějí je spolupráce správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy a státního podniku Lesy ČR, která vede k postupnému zlepšování stavu lesních porostů.

Létají k nám z Polska?
Dále je to již několik let probíhající umělé posilování populace na polské straně Beskyd. Vypuštění tetřevi pravděpodobně migrují až do našich Beskyd a zřejmě se v nich zdržují. Tetřevům to však stále nedává dostatečné podmínky k přežití. Žel, nárůst rušivého neregulovaného turistického ruchu vede k rychlému úbytku klidových míst. Řada obcí má v záměru budovat nové sjezdovky a rekreační centra, lanovky a nové trasy všeho druhu. V létě to jsou davy turistů, houbařů a borůvkářů, kteří vlezou prakticky všude. Nejvíc problematické jsou stále častější nelegální vjezdy motorových vozidel, v poslední době hlavně čtyřkolek a terénních motocyklů.

Zbytečný pohyb v zimě vyčerpává
Zlá situace je v zimě, kdy se stále více skialpinistů a běžkařů pohybuje v porostech a mimo vyznačené trasy, čímž tetřevy ruší. Zatímco my se můžeme kdykoli schovat do tepla domova, tetřevi musí v zimě čelit krutým mrazům, sněhovým vánicím, predátorům a potýkat se s nedostatkem potravy, proto se tito ptáci snaží maximálně šetřit energii. Každé vyrušení vede ke zbytečnému výdeji energie. Zejména při letu je tento výdej obrovský. Čím častější a větší jsou ztráty energie, tím více klesá tělesná kondice jedince a snižují se šance na jeho přežití.

Na červeném seznamu ohrožených
Během února a března začnou ornitologové tetřevy v Beskydech opět sčítat, a tak budou k dispozici čerstvé informace o tom, zda tetřevi u nás zdárně přečkali zimu.
V posledním desetiletí se až příliš rychle naplňují červené seznamy ohrožených druhů rostlin a živočichů a tetřev je v nich už žel červeným písmem zapsán. Každý druh má v přírodě svou funkci a své místo. Dopřejme ho také tetřevům.
Daniel Křenek
Autor je členem České společnosti ornitologické a koordinátorem monitoringu ptáků v ptačí oblasti Beskydy