Bestguarder WG 80 a ATN 4–16x BinoX HD: Dva digitální noční binokulární dalekohledy v testu
- Kategorie: Lovecká výzbroj a výstroj
- Přidat nový komentář
Asi každý myslivec, který se v posledních letech věnuje nočnímu lovu černé zvěře či lišek, si pořídil nějaký typ nočního zaměřovače. Tento zaměřovač, ať už je digitální, termovizní, nebo funguje na principu noktovize, značně rozšiřuje možnosti lovu v noci a nabízí obraz, který v klasickém optickém zaměřovači lze mít jen několik dní v roce, kdy je úplněk nebo sníh. Každý, kdo si takový přístroj pořídil, však časem dojde k poznání, že „šermovat“ se zbraní, kdykoliv se chce podívat, jestli se před ním vyskytuje nějaká zvěř, je velmi nepraktické a že by se mu hodil ještě nějaký pozorovací přístroj.
Kdo čeká několik metrů od vnadiště, tomu stačí začít „koukat“, až když slyší, že zvěř dorazila. My ostatní však potřebujeme či chceme vědět, co se kolem nás děje a zda se zvěř blíží. K tomu se hodí pozorovací přístroj. Dnešní trh nabízí celou řadu zařízení různých typů v mnoha cenových úrovních. V této recenzi se budu věnovat dvěma přístrojům z kategorie digitální noční pozorovací optiky s pořizovací cenou mezi 10 000 až 15 000 Kč. Cílem je zjistit, jak fungují, zda poskytují použitelný obraz v noci a jak jsou využitelné při lovu.
STRUČNÉ PŘEDSTAVENÍ PŘÍSTROJŮ
Redakce Světa myslivosti pro tento test zajistila dva přístroje – Bestguarder WG 80 a ATN 4–16x BinoX HD. V obou případech jde o binokulární dalekohledy – uživatel se dívá oběma očima. Oba přístroje jsou digitální, tzn. využívají vysoce citlivou kameru CMOS a její obraz se promítá na displej. Přístroje vypadají jako klasické pozorovací dalekohledy, ale na rozdíl od nich mají pevnou, nedělenou konstrukci, takže nastavení rozpětí očí se u obou ovládá nikoliv roztažením nebo stlačením dvou částí dalekohledu, ale posunutím (roztažením) okulárů na těle přístroje. Oba přístroje svým způsobem předčily má očekávání.
Na spodní straně těla přístroje Bestguarder je pod gumovou krytkou přístup ke komunikačnímu rozhraní
Vyšroubováním relektoru přísvitu se u Bestguarderu otevře přístup k pouzdru na baterie
Rozteč okuláru lze měnit jejich stranovým posunem
Přístroj se ovláda osmi tlačítky na horní straně těla
BINOKULÁR BESTGUARDER WG 80
Přístroj tvarem připomíná dalekohled s pravoúhlou hranolovou soustavou. V pravém objektivu je optická soustava, levý není ve skutečnosti objektivem, nýbrž reflektorem infračerveného přísvitu. Reflektor lze vyšroubovat a za ním se skrývá pouzdro pro vložení čtyř tužkových baterií. Na horní straně těla přístroje jsou ovládací tlačítka, na spodní straně je pogumovaná krytka přístupu ke komunikačnímu rozhraní – šachtě pro SD kartu (MicroSD až 32 GB; v ceně přístroje je karta s kapacitou 16 GB) a konektorům USB a video výstupu. Na tomto místě je také přepínač mezi režimy fotografování a nahrávání videa. Objektiv o průměru 50 mm a reflektor jsou chráněny krytkami, které jsou na poutku, takže nehrozí jejich ztráta.
Ovládací tlačítka jsou ve dvou řadách, mezi nimi je ovladač ostření. Na pravé straně jsou tlačítka pro zapnutí přístroje, zoom a nahrávání, na levé pro nastavení přísvitu (tři stupně) a ovládání menu přístroje, které je v češtině. Tělo je pogumováno, takže se pohodlně a bezpečně drží, nestudí a neklouže. Tlačítka jsou intuitivně označena, jejich užití je naprosto bezproblémové a stisk tlačítka je nehlučný. Přístroj poskytuje čtyřnásobné optické přiblížení, které lze digitálně zvětšit až na 20x. Pozorovaný obraz je možné snímat jako fotku v rozlišení až 2592 x 1944, ve video režimu poskytuje obraz až v kvalitě HD 1280 x 720. Další podrobnosti o přístroji lze nalézt na www.bestguarder.cz.
DIGITÁLNÍ DALEKOHLED ATN 4–16X BINOX HD
Vzhledově přístroj připomíná dalekohled se střechovitými hranoly, je tedy rovný a nelomený. Napájejí ho tři baterie CR123, které se vkládají do levé části těla. Obdobně jako u Bestguarderu je v levém tubusu integrován přísvit. Na pravé straně těla je krytkou chráněný přístup ke slotu pro paměťovou kartu MicroSD 4–32 GB. Vedle jsou umístěny konektory rozhraní HDMI a USB. Objektivy přístroje chrání snímatelná gumová krytka. Pravým objektivem lze otáčet a zaostřovat obraz.
Ovládací tlačítka jsou na horní straně těla. Ovládání je opět intuitivní a pro většinu činností snadno pochopitelné. Přístroj BinoX je vybaven celou řadou moderních funkcí, jako je např. kompas, lokátor GPS, poměrový dálkoměr nebo modul Wi Fi pro komunikaci s aplikací v mobilu či tabletu a sdílení fotografií a videí. Na jejich správné ovládání je již vhodné použít přiložený manuál, který je na rozdíl od uživatelského rozhraní přístroje v češtině. Tělo je pogumováno, takže se také výborně drží, nestudí a neklouže.
Přístroj poskytuje čtyřnásobné optické zvětšení, které lze opět digitálně plynulým zoomováním zvětšovat, a to až na 16x. Pozorovaný obraz a video výstup jsou v HD kvalitě 1080p s 30 snímky nebo 720p s 60 snímky. Přístroj je vybaven stabilizací obrazu. Další podrobnosti o přístroji na zbrane.subrt.cz.
Ovládací tlačítka dalekohledu ATN 4-16x BinoX HD
Konektory rozhraní HDMI a USB a slot pro paměťovou kartu jsou pod gumovou krytkou na pravé straně těla
Baterie se vkládají do pouzdra na levé straně těla
ATN 4-16x BinoX HD připomíná dalekohled se střechovitými hranoly
POUŽITÍ PŘÍSTROJŮ V PRAXI
Na testování se pro větší objektivitu podílely čtyři osoby. Všichni členové testovacího týmu byli příjemně překvapeni kvalitou obrazu za denního světla i v noci. V porovnání s digitálními přístroji, které jsem používal před přibližně deseti lety, je znát obrovský pokrok v citlivosti použitého snímače a tím v celé kvalitě obrazu za zhoršených světelných podmínek. Oba přístroje používají integrovaný přísvit o vlnové délce 850 nm. Použití tohoto přísvitu umožňuje poměrně daleký dosah pozorování. Jelení zvěř na louce jsem při letošní říji pozoroval na vzdálenost přibližně 200 m. V tomto případě se projevily rozdíly mezi oběma přístroji. ATN BinoX na tuto vzdálenost nejenže zobrazil těla 11 kusů zvěře, ale rozpoznal jsem i to, že tři z nich jsou jeleni (bylo dobře vidět paroží a dalo se poznat, že jde o korunové jeleny a že paroží je silnější; spočítat výsady však už na tuto vzdálenost nešlo). WG 80 také odhalil 11 kusů, ale zobrazoval již pouze jejich obrysy a k tomu odraz světel. Na uvedenou vzdálenost zvěř na přísvit nijak nereagovala. V BinoXu jsem v tu chvíli bohužel neměl kartu SD, abych se mohl následně podělit o fotografie z pěkného zážitku z jelení říje. Co se týče pořizování fotografií, tak za kvalitu nočních fotek bych oba přístroje moc nepochválil. Fotografie pořídí, ale lze konstatovat, že v noci přístroje lépe „koukají“ než fotí.
V honitbách, kde to podmínky dovolují (ideálně na loukách), dává přísvit vlnové délky 850 nm oběma přístrojům možnost vidět poměrně daleko. Jeho použití ale na druhou stranu ovlivňuje využitelnost přístroje na kratší vzdálenost. Pozorování zvěře na kratší vzdálenosti (v mém případě na přibližně 50 m) může být velmi problematické, neboť zvěř přísvit vidí a reaguje na něj. Pozorovaná srna zvedla hlavu a byla evidentně nervózní. Stihl jsem ji vyfotografovat přístrojem WG 80, ale než jsem vzal do ruky BinoX, odvedla srnče do bezpečí houštin. Oproti tomu daňčí zvěř od nás jen odtáhla do větší vzdálenosti na louce. Nejvýrazněji na přísvit reagovala zvěř černá. Pravděpodobně na to má vliv fakt, že divočáci u nás mají velké zkušenosti se zaměřovacími dalekohledy s přísvitem stejné vlnové délky, jako mají testované přístroje. Ve chvíli, kdy jsem se na tlupu černé podíval dalekohledem se zapnutým přísvitem, nastala v ní panika a zvěř odskočila do krytu (na připojeném ilustračním snímku je jiná tlupa zvěře – pozn. red.). Je jasné, že reakce zvěře jsou individuální, nicméně s popsanou situací by měli uživatelé testovaných přístrojů počítat. Při sledování zvěře na přibližně 100 m již nebyly její reakce tak prudké. Zvěř zvedala hlavy a po chvíli se pásla dál. Při pozorování na 150 m a více již zvěř většinou na přísvit nereagovala.
Oba přístroje podle mého názoru příliš spoléhají na přísvit a bez něj toho po setmění moc nevidí. I v situaci, kdy ještě vidím obrysy terénu očima, mi přístroje bez přísvitu nabízejí jen jednolitou tmavou obrazovku a zrnění. Uživatel dále musí počítat s tím, že pokud se v blízkosti několika metrů před přístrojem vyskytuje v zorném poli jakýkoliv předmět, dojde k jeho osvícení přísvitem a světlo se odráží zpět, čímž téměř „oslepí“ zbylou část obrazu. Na posedu může být takovým předmětem často větev stromu, o který je posed opřen, na zemi zase tráva nebo keř, za kterým se lovec kryje. Myslím, že každý, kdo loví s nočním viděním a s přísvitem, tyto problémy zná. Použitý displej LCD pro zobrazování poměrně dost září, takže po chvíli může dojít k únavě očí (intenzitu záření je ovšem možné regulovat).
V rámci testování nebyla ověřována výdrž baterií. Kromě nich lze u obou přístrojů využít externí zdroj, příp. powerbanku. Výrobce přístroje Bestguarder uvádí výdrž čtyř tužkových baterií Energizer při natáčení videa a zapnutém nejsilnějším stupni přísvitu čtyři a půl hodiny a při fotografování (v kvalitě 2592 x 1944) pořízení více než 20 000 obrázků (karta s kapacitou 32 GB). Při běžném pozorování je uvedena výdrž kvalitních li on baterií až devět hodin. U BinoXu je udávána výdrž tří li on CR123 baterií sedm až osm hodin.
Srnec se srnou ve vzdálenosti přibližně 40 metrů - Bestguarder WG-40
Tlupa černé zvěře, vzdálenost približně 12 metrů - Bestguarder WG-40
Tlupa srnčí zvěře, vzdálenost přibližně 130 metrů - ATN 4-16x BinoX HD
Odskakující srna, vzdálenost přibližně 60 metrů - ATN 4-16x BinoX HD
ZÁVĚR
Oba přístroje jsou využitelné pro noční pozorování. Při lovu je však limituje použitý přísvit 850 nm, na který některá zvěř – zejména na vzdálenost menší než 100 m – významně reaguje a lovec s tím musí počítat. Přístroj BinoX má sice nižší deklarované rozlišení, ale přesto poskytuje v noci lepší obraz i detekci na větší vzdálenost. Navíc je vybaven řadou doplňkových funkcí, které mohou některým uživatelům vyhovovat a ty ostatní nijak neomezují. Přístroj Bestguarder potěší nižší cenou, plynulým digitálním zoomem, zárukou na tři roky a menu v češtině. Každý zájemce o některý z těchto přístrojů si musí zvážit podmínky a účel, k němuž chce přístroj používat, a jaké funkce doopravdy využije. V horizontu několika měsíců by údajně měla být na trhu nová verze BinoXu, tak uvidíme, zda přinese nějaké novinky. Hodila by se vyšší citlivost senzoru v pasivním režimu a změna vlnové délky přísvitu.
Autor:
Ing. Pavel Sedlář, Šumperk
Foto archiv redakce
Redakce Světa myslivosti děkuje firmě ThermVisia, s. r. o., za zapůjčení přístroje Bestguarder WG 80 a firmě Zbraně Šubrt, České Budějovice za zapůjčení přístroje ATN 4–16x BinoX HD k testování.
Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 11/2018
Vybrané údaje o přístrojích Bestguarder WG 80 a ATN 4–16x BinoX HD (informace výrobců)