„Šestapůlky“ – která je ta správná?

K sepsání tohoto článku mě v podstatě inspirovala situace, v níž jsem byl před rokem, kdy jsem si chtěl dát „postavit“ zbraň ke sportovní střelbě. Přestože vlastním více loveckých zbraní, měl jsem zájem, aby se s novou puškou dalo případně také lovit, byť z pozice vleže a na větší vzdálenost. Věděl jsem, že chci délku náboje takovou, aby se vešel do středního závěrového systému (odpovídajícího .308 Win.), a že to bude 6,5 mm (tedy 0,264 palce, neboť ne všechny nominálně označené 6,5 mm mají skutečně tento průměr). Do finále se nakonec dostaly ráže .260 Rem., 6,5 mm Creedmoor a 6,5x47 Lapua, z nichž jsem si vybral tu třetí. Své volby nelituji, byť svět se za rok, který od té doby uplynul, vydal jiným směrem.

MODERNÍ ŠESTAPŮLKY
6,5 mm Grendel
Náboj 6,5 mm Grendel se zrodil v roce 2003 v USA ve společnosti Alexander Arms. Výrobce využil nábojnici upravenou z ruského náboje 7,62×39 mm a dalším mezikrokem byl oblíbený terčový náboj .220 Russian, z jehož nábojnice 6,5 mm Grendel skutečně vzešel. To mu v zemi původu dalo tak trochu punc „politicky nežádoucího“. Ač se s tímto balisticky velmi povedeným nábojem počítalo jako s náhradou náboje 5,6x45 mm NATO (který je téměř shodný s .223 Rem.), zlí jazykové tvrdili, že ozbrojené složky USA přece nemohou používat něco, co vzniklo z ruského náboje.
Náboj svou délkou odpovídá délce náboje .223 Rem. a dá se komorovat do zbraní s odpovídající délkou závěru včetně samonabíjecích. Je velmi účinný, osmigramovou střelu dokáže poslat hlavní standardní délky 60 cm rychlostí 820 m.s-1. Na relativně titěrný náboj umí střela nést energii přibližně 2600 J. Náboj osobně považuji za velmi zdařilý, v současné době ho komerčně nabízí například americká firma Hornady, a to se střelami SST a ELD X. Obě se velmi dobře hodí k lovu středně velké zvěře.

6,5x47 Lapua
Tento primárně sportovní náboj vznikl v roce 2006 ve Finsku. Firma Lapua hledala ideální střelivo pro švýcarskou terčovnici Grunig & Elmiger, a ačkoliv původně laborovala s náboji na bázi nábojnice .308 Win., nakonec vznikla nábojnice zcela unikátní, nemající žádnou předchůdkyni a vyznačující se relativně krátkou délkou, velkým průměrem a s ohledem na tlaky malou puškovou zápalkou (velká by byla více namáhána a hrozilo by její protržení).
Jak již bylo uvedeno, jde o náboj pracující s velkými tlaky, díky čemuž kulovnice dovede bez problémů vyslat devítigramovou střelu rychlostí 880 m.s-1 při výkonu 3500 J (pro sportovní speciály s hlavní délky 70 cm existují zvláštní laborace). Tovární laborace, které dodává pouze firma Lapua, dosahují slabších výkonů (2800–3000 J). Jde o vysoce přesný sportovní náboj, v současné době existuje pouze jediná lovecká laborace. Oproti původním předpokladům se náboj velmi obtížně prosazuje vůči svému přímému konkurentovi 6,5 mm Creedmoor.

Obr. 1. 6,5x47 Lapua

6,5 Creedmoor
Jde o původně lovecký náboj vyvinutý v roce 2007 v muničce Hornady. Vznikl na bázi nábojnice .308 Win. jejím zkrácením a zaškrcením s cílem vytvořit konkurenta oblíbené lovecké ráži 6,5x55 SE, a to na krátkém závěru, do nějž se 6,5x55 SE nevejde, a proto jsou zbraně zbytečně těžké a rozměrné. Konstruktéři si současně vytkli za cíl dosáhnout balistiky .300 Win. Mag. s nižším zpětným rázem a vyšší přesností. Tyto záměry se jim podařilo splnit a vyšla nová hvězda mezi „šestapůlkami“, kterou v posledních letech začali na rozdíl od konkurenčních nábojů ve velkém komorovat renomovaní výrobci loveckých i sportovních zbraní a vyrábět mnozí producenti střeliva. Například tuzemská firma Sellier & Bellot dnes nabízí tři laborace tohoto oblíbeného náboje.
Továrně nabízená 6,5 Creedmoor překonává 6,5x47 Lapua v tovární laboraci (střela 6,5 Creedmoor o hmotnosti 9 g – rychlost 830 m.s-1, energie 3100 J), ale je mírně slabší než .260 Rem., nicméně při přebíjení a sportovní střelbě se nepatrné rozdíly stírají. Jde taktéž o velmi přesný náboj. Měl jsem příležitost se s ním blíže seznámit v Anglii a velmi pozitivně hodnotím jak nízký zpětný ráz zbraně, tak výbornou přesnost při střelbě na 1000 yardů (914 m) s továrním střelivem Hornady.

Obr. 2. 6,5 Creedmoor

.260 Rem.
Nejstarší z povedené a často srovnávané pětice vznikl v tradiční americké zbrojovce Remington již v roce 1997 se stejným cílem jako o deset let později 6,5 Creedmoor u firmy Hornady. Nikdy však nedosáhl většího rozšíření, byť s ním experimentovala i armáda. Náboj byl prvotně označován také 6,5 08 (koncovka 08 měla vyjadřovat původ nábojnice v nábojnici .308 Win.). Za pozornost stojí také fakt, že stejný nápad měla i firma A Square, která o několik měsíců dříve registrovala u amerického úřadu SAAMI (americký standardizační úřad plnící podobnou roli jako CIP v Evropě) taktéž náboj .308 „seškrcený“ při zachování úhlu ramen na 6,5 mm. Po čase však převládlo označení .260 Rem.
Náboj žene ze zaškrcené, ale nezkrácené (oproti 6,5 mm Creedmoor) nábojnice střelu .308 Win. o hmotnosti 9 g rychlostí 840 m.s-1 s výkonem 3200 J. Je vhodný jak k lovu, tak ke sportovní střelbě. V současnosti je střelivo k dostání od výrobců Hornady, Remington a Federal.

6,5-284 Norma
Tento náboj vznikl jako nadšencem vyvinutá varianta („wildcat“) známého a velmi populárního „sedmičkového“ náboje .284 Win. jeho „seškrcením“ na 6,5 mm. V roce 2001 ho začala komerčně vyrábět munička Norma, kterou zaujala jeho značná přesnost. Jde de facto o tabulkově nejvýkonnější komerčně produkovanou „šestapůlku“. Tato ráže je ale také známá jako „požírač hlavní“ nebo „autogen“, neboť přechodový kužel hlavně se začíná výrazně posouvat (podle kvality a materiálu hlavně) již po první tisícovce nábojů. Náboj byl původně zamýšlen jako sportovní, ale dosáhl nebývalé popularity mezi lovci střílejícími na velké vzdálenosti a dlouhou dobu byl v podstatě etalonem moderní a výkonné „šestapůlky“. Proti této ráži však hovoří – ve srovnání s výše popsanými rážemi – výrazně kratší životnost hlavně, velká spotřeba střelného prachu a především nutnost použití dlouhého závěru.
S devítigramovou střelou se při tovární laboraci a použití zbraně s hlavní standardní délky 60 cm dosahuje rychlosti kolem 870 m.s-1 a energie přibližně 3500 J. V případě delší hlavně a při přebíjení je možné očekávat ještě výrazně lepší výsledky, nicméně za cenu poměrně rychlé amortizace hlavně. Komerční střelivo vyrábí pouze Norma, a to jak pro lov, tak pro sportovní účely. Sportovci si však 6,5 284 Norma příliš neoblíbili a raději přebíjejí vlastní střelivo.

RÁŽE DLOUHODOBĚ ZAVEDENÉ (A STÁLE JEŠTĚ ŽIVÉ)
6,5x55 SE
Ráže 6,5x55 SE je doslova živou legendou mezi „šestapůlkami“. Náboj vyvinula již v roce 1894 firma Mauser a zbraně této ráže používaly jako služební ozbrojené složky ve Švédsku, Norsku, ale také v Dánsku a Lucembursku. Přídomek „SE“ neznamená „super expres“ ani nic podobného spojeného s výkonem náboje, jde o mezinárodní označení Švédska (náboj bývá označován také 6,5x55 Swedish nebo 6,5x55 Mauser). Je to aktuálně nejrozšířenější náboj se střelou o průměru 6,5 mm a skutečně mu není co vytknout, a to po stránce sportovní ani lovecké. Se střelou o hmotnosti 9 g je schopen továrního výkonu přibližně 830 m.s-1 a dosahuje energie 3100 J.
Oblíbené je tvrzení, že jde o univerzální ráži, protože se s ní loví i losi. To je samozřejmě pravda, sám jsem ve Švédsku losy lovil, nicméně je třeba připomenout, že los není tak tvrdý na ránu (samozřejmě je li dobře zasažen). Se zbraní této ráže jsem se zúčastnil i střeleckých soutěží a po dobu deseti let jsem s ní lovil, takže mohu zodpovědně uvést, že jde skutečně o jeden z nejlepších dostupných kalibrů, který „zastarává“ pouze z toho důvodu, že vývoj moderních střelivin i materiálů, z nichž se dnes vyrábějí zbraně, šel natolik dopředu, že je možné vyrábět kratší, lehčí, a přitom stejně výkonné zbraně (délka nábojnice již není základním parametrem určujícím výkon náboje). Navíc se ukazuje, že kratší nábojnice o větším průměru (byť má stejný objem) dokáže díky lepšímu hoření střeliviny dosahovat vyššího výkonu a vlivem stejnoměrného hoření i lepší přesnosti. Proto se dnešní moderní ráže vyznačují spíše kratší, ale „baculatější“ nábojnicí. Ideální tvar na hoření střeliviny je totiž koule.
Střelivo této ráže vyrábějí snad všichni výrobci v mnoha laboracích. Na rozdíl od shora uvedených ráží nebude mít uživatel 6,5x55 SE nikde problém sehnat náboje a není odkázán na úzkou nabídku střeliva. Touto ráží komorují své kulovnice snad všichni významní výrobci zbraní určených pro lov i sportovní střelbu.

Obr. 3. 6,5x55 SE

6,5x68
Náboj vznikl společně se svým „větším bratrem“ 8x68 S již v roce 1939 v dílně RWS, ale začal se vyrábět a komorovat až na počátku 50. let minulého století. Zcela nesprávně je místy označován s „S“ na konci (jako u 8x68 S), ale toto označení přísluší pouze rážím 8 mm, neboť odlišuje původní průměr 8 mm (7,92 mm, kdy byl u hlavně původní průměr v polích zachován; u novější kratší špičaté střely byl průměr hlavně v drážkách zvětšen na 8,22 mm).
Ráže 6,5x68 existovala jako mnoho jiných německých ráží i v provedení s okrajem (tedy 6,5x68 R) a s nižším výkonem, ale v této verzi nikdy nedosáhla věhlasu náboje pro opakovací zbraně. Vyniká velmi plochou balistikou a střelu o hmotnosti 8,2 g žene rychlostí 950 m.s-1 s energií 3700 J. Se střelou Evo Green o hmotnosti 6 g dosahuje rychlosti 1110 m.s-1 při stejné energii 3700 J. Zejména němečtí výrobci stále komorují ráží 6,5x68 své zbraně a já sám ji považuji za velmi povedenou. Střelivo vyrábí výhradně RWS, a to pouze ve dvou provedeních. S touto ráží mám výborné zkušenosti, ale je nutné uvést, že vyžaduje dlouhý závěr a stejně tak poměrně dlouhou hlaveň lehce odlišného průměru (těsnější) z důvodu vysokého výkonu zbraně. Taktéž životnost hlavně s ohledem na dosahované rychlosti a množství spalovaného prachu bude srovnatelná se 6,5 284 Norma.

„DOŽÍVAJÍCÍ“ RÁŽE
6,5x54 Mannlicher Schönauer
Legendární náboj vznikl v Rakousku v roce 1900 u Ferdinanda Mannlichera, rodáka z Mostu, a v roce 1903 byl přijat do výzbroje jako pěchotní náboj řecké armády. U nás je znám zejména z literatury jako oblíbená ráže prof. Julia Komárka, který své zkušenosti s kulovnicí Mannlicher Schönauer model 1905 v uvedené ráži popsal ve svých Lovech v Karpatech (ulovil s ní i medvěda pro Národní muzeum). Prof. Jaromír Javůrek s kulovnicí této ráže lovil kamzíky a jelení zvěř a již zmíněný Ernest Hemingway popisuje, jak s ní střílel žraloka. V oblibě ji měl také Hermann Göring.
V dnešní době již touto ráží nekomoruje zbraň snad žádný výrobce a taktéž střelivo je obtížně dostupné. Produkují ho drobné manufaktury v Německu a Rakousku, komerčně snad jen srbská firma PPU. Její tovární náboj se střelou o hmotnosti 10 g dosahuje rychlosti 730 m.s-1 a energie 2700 J.

Obr. 4. Prof. Komárek ulovil svojí oblíbenou šestapůlkou i medvěda

6,5x57
Vznikl v roce 1893 u firmy Mauser původně jako náboj pro vojsko. Přestože prošel mnoha armádními zkouškami, žádný stát ho jako vojenský nezavedl. Časem však získal popularitu jako lovecký. Existuje i jeho varianta s okrajem (6,5x57 R), která je tradičně laborována na nižší výkon.
V současnosti jde o zastaralou ráži, kterou již výrobci zbraní ve svých katalozích neuvádějí. Střelivo však nadále vyrábí například RWS nebo Sellier & Bellot. Za pozornost stojí, že RWS laboruje devítigramovou střelu na rychlost 800 m.s-1 s energií 2900 J. Sellier & Bellot nabízí střelu o hmotnosti 8,5 g laborovanou na rychlost 775 m.s-1 a energii přibližně 2500 J.

RESUMÉ
Kromě mého v úvodu zmíněného dilematu v souvislosti s volbou ráže pro sportovní pušku jsem v nedávné době vedl s jedním kamarádem – začínajícím myslivcem – akademickou diskusi na téma „jakou šestapůlku koupit“. Vyslovit odpověď podle mého svědomí nebylo snadné, když 6,5x55 SE byla deset let mojí věrnou družkou, 6,5x68 považuji za skvělou, nicméně zbraň byla docela větší kus, takže šla z domu, 6,5x47 Lapua aktuálně střílím sportovně a není jí co vytknout a 6,5 mm Creedmoor momentálně přepisuje historii, ale .260 Rem. je silnější… V případě mého kamaráda nakonec rozhodla spíše logistika než logika – pokud se hned nechci pouštět do přebíjení, koupím to, do čeho bude dostupné střelivo běžně na trhu. Výběr se mu tak zúžil na 6,5x55 SE a 6,5 Creedmoor. Nechám se překvapit, co mi nakonec přinese ukázat.
Autor:
Mgr. Miloslav Jančík, Zlín

Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 6/2018.