Brusel navrhl oslabit ochranu vlků, ochránci přírody jsou proti
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Evropská komise 20. prosince navrhla omezit ochranu vlků a usnadnit tím jejich lov tam, kde se populace v zemích Evropské unie rozšiřují. Podle předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové je nutné vyvážit ochranu vlků a zájmy chovatelů, kterým ohrožují stáda dobytka. Ochránci přírody návrh kritizují, data o vlčích populacích podle nich možnost jejich vybíjení neospravedlňují.
Ursula von der Leyenová. Foto ec.europa.eu
Současná pravidla, která zaručují vlkům status přísně chráněného zvířete, vycházela podle komise z dat z konce 70. let minulého století, kdy byl vlk v Evropě zřídka vídaným druhem. V současnosti v některých zemích EU převyšuje velikost vlčí populace tisíc jedinců. Podle odhadů přírodovědců žije v 27 evropských zemích více než 15 000 vlků, jejichž počet za poslední desetiletí vzrostl o čtvrtinu. Komise proto navrhuje, aby šelmy přešly do kategorie chráněných zvířat, což usnadní povolování jejich lovu.
„Koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím, zvláště pro dobytek. Aby aktivněji zvládaly kritické koncentrace vlků, žádají místní úřady o větší flexibilitu,“ uvedla ve středu von der Leyenová. K podobně okrajovým tématům se za unijní exekutivu obvykle vyjadřují spíše jednotliví komisaři než sama šéfka. Německá politička se však ve věci vlků osobně angažuje od doby, kdy jí loni na farmě u Hannoveru vlk roztrhal jejího oblíbeného rodinného poníka jménem Dolly. Von der Leyenová ovšem v minulosti odmítla, že by měl návrh s tímto incidentem souvislost.
K ochraně živobytí chovatelů dobytka vyzval komisi již loni v usnesení Evropský parlament. Naproti tomu skupina ministrů životního prostředí z 12 států EU vedená Slovenskem letos v únoru vyzvala Brusel, aby úroveň ochrany zachoval. Podobně to vidí i environmentální organizace.
„V době, kdy svět čelí bezprecedentní krizi biodiverzity, chce Evropská komise přilévat olej do tohoto ohně oslabením ochrany vlků. Vlk je součástí evropského přírodního dědictví, hraje zásadní roli v udržování vyváženosti ekosystémů,“ řekla Illaria Di Silvestreová z Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW). Současná data podle ní neospravedlňují navrženou změnu postavení vlků a komise by měla postupovat transparentněji. EU i členské země mají dostatečné nástroje, jak chránit zájmy chovatelů a kompenzovat případné škody, dodala Di Silvestreová, podle níž se IFAW a další nevládní organizace se svými podněty na unijní exekutivu obrátily již v září.
Návrh komise musí schválit kvalifikovaná většina unijních zemí, aby jej EU mohla předložit mezinárodnímu výboru rozhodujícímu o ochraně přírody stanovené Bernskou úmluvou. Tento dokument Rady Evropy, která není součástí Evropské unie, je závazný pro více než pět desítek států.
ČTK
Reakce FACE na další kroky EK: Změna statusu ochrany vlků v Evropě
Federace mysliveckých svazů států Evropské unie (FACE), která zastupuje 7 milionů myslivců v Evropě, vítá návrh Evropské komise (EK) na změnu mezinárodního statusu vlků z „přísně chráněného“ na „chráněný“ na základě nejnovějších vědeckých dat o nárůstu populace a jeho dopadech.
Prezident FACE Torbjörn Larsson k dalším krokům EK uvedl: „Vítáme tuto zprávu a očekáváme, že ministři životního prostředí podpoří vědecky podložený návrh EK. Nicméně k zajištění úspěšného soužití potřebujeme také balíček pro velké šelmy včetně medvěda a rysa se zaměřením na jejich ochranný status, revidující pokyny EK a systém hlášení stavu ochrany.“
Přesunutí vlka z kategorie „přísně chráněný“ do kategorie „chráněný“ nemění právní požadavek na ochranu vlků v Evropě. Výhodou je, že umožňuje adaptivní management, které je vhodnější pro druh, který již není ohrožen a jehož populace se neustále zvyšuje. Abychom překonali současnou vysokou míru konfliktů, měli bychom se vrátit k situaci, kdy regulovaný management a udržování příznivého stavu ochrany probíhají současně.
Pomineme-li stav zdravé evropské populace vlků, která v mnoha částech Evropy zjevně dosahuje sociální únosnosti, zůstává hlavním problémem praktická a právní stránka věci. Současné zařazení do Přílohy II (Přísná ochrana) Bernské úmluvy brání zemím upravit status ochrany vlka, a proto EK předložila svůj návrh. Konkrétně v Evropské unii vytváří zařazení na seznam přísné ochrany (Příloha IV) podle směrnice o stanovištích téměř neřešitelnou situaci spolu se skutečností, že pokyny EK jsou nejasné a některé vnitrostátní soudy jsou velmi opatrné, což vytváří administrativní a byrokratickou zátěž. To vše frustruje venkovské komunity.
Dnešní hloubková analýza ukazuje, že populace vlků se v posledních desetiletích výrazně zvýšila a vlci obsazují stále větší území. Ve 23 členských státech žije více než 20 000 vlků ve všeobecně rostoucích populacích s rozšiřujícími se areály a rozmnožujícími se smečkami.
Tento vývoj se odráží i v hodnocení IUCN pro velké šelmy v Evropě z roku 2022, které konstatuje, že vyhlídky vlků jsou pozitivní a další expanze se očekává prakticky u všech devíti subpopulací v Evropě. Tato expanze vedla a dále povede k dalším konfliktům s lidskou činností se silným tlakem na konkrétní oblasti a regiony v Evropě.
Podle face.eu, red.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.