Nová expozice Myslivost v Národním zemědělském muzeu

Povolání, poslání, životní styl, postoj, vášeň i tradice - tím vším je myslivost, obor, který je velmi úzce vázán na člověka a na jeho vztah k přírodě, krajině, lesu a půdě. A stejně, jako se mění role člověka v ekosystému, měnila se i myslivost: pro paleolitického lovce byla nezbytností a hlavním zdrojem obživy, v neolitu se člověk naučil zvířata odchytávat a stal se z lovce pastevcem. V předfeudální době už lov nebyl pro člověka životadárnou nezbytností, ale spíš doplňkovou činností, navíc jej přestal provozovat v koordinovaných skupinách, ale soustředil se na něj sám. Zdokonaloval zbraně i nástroje k chovu zvířat a k pěstování prvních plodin. V dobách feudalismu dochází k zásadnímu mezníku ve vztazích člověka k přírodě a krajině: půdu a vše, co je na ní, zpravidla někdo vlastní, a ten také povoluje lov a odchyt zvěře.

Myslivost se pro šlechtu stává zálibou a kratochvílí, vylepšují se střelné zbraně a rozvíjejí lovecké techniky; pro poddané je nedostupností, která přetransformuje v rozvoj pytláctví. Až v 16. století dojde k radikálnímu zlomu: legislativní úpravou z roku 1573, obsahující nařízení o ochraně zvěře, se myslivost definitivně stává povoláním.

Tato její historická cesta je v nové expozici NZM hravou a interaktivní formou znázorněna, stejně jako další vývojové etapy myslivosti, včetně zakládání prvních loveckých řádů, propojení myslivosti s lesnictvím, až po změny ve 20tém století po vzniku republiky, kdy byla v roce 1923 založena Československá myslivecká jednota. V nové expozici ale nejde ani tak o přesná historická data, jako o přírodu, pohyb člověka v ní a jeho vztah ke stromům i ke zvířatům. Les vždy skrýval řadu tajemství a překvapení a působil na všechny lidské smysly, navíc vždy představoval hranici mezi realitou a fikcí. Prostředí hlubokého lesa bylo častým atributem bájí a pohádek, stejně jako čerti, často zobrazovaní v mysliveckých stejnokrojích. Ve vrstvách lesa uvnitř expozice v NZM mohou návštěvníci potkat vysokou, černou i drobnou zvěř a sledovat její stopy, vyzkoušet si vlastní schopnosti v roli myslivce a hlavně zkoumat reakce přírody, zvířat i lidí na proměnu přírodních podmínek. Seznámí se i s loveckými technikami, zjistí, jaký je rozdíl mezi čekanou, šoulačkou a lovem na újedi, dozví se mnoho o vábících prostředcích i základech sokolnictví, a to nejen díky virtuálním prvkům a bohaté textové části, ale i prostřednictvím množství historických exponátů ze sbírkotvorného fondu Národního zemědělského muzea.

Expozici Myslivost slavnostně otevře ministr zemědělství Marian Jurečka, který jí také poskytl záštitu. „Po expozici Rybářství, která přivítala první návštěvníky před rokem, je Myslivost další v řadě těch, které v Národním zemědělském muzeu postupně vznikají. I tato expozice je hravá a interaktivní a pěkně se v ní prolínají virtuální prvky s textovou částí a historickými exponáty. Věřím, že se bude líbit nejen dětem, ale že zaujme i dospělé a odbornou veřejnost," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Nová expozice v Národním zemědělském muzeu vytváří obraz myslivosti jako životního stylu, postoje, koníčka, poslání i profese, kde role člověka byla vždy zásadní. „Myslivec nemá být pouhým synonymem pro lovce a střelce," zdůrazňuje náměstek generálního ředitele Jiří Houdek. „Správný myslivec by měl být zoologem, etologem i kynologem, měl by dobře znát zbraně, disponovat střeleckými dovednostmi a mít znalosti z ekologie i klimatologie. Myslivost je obor nesmírně vrstevnatý, a pokud se mu chce člověk věnovat naplno, musí toho hodně znát a umět. Což se snažíme naší novou expozicí přiblížit," říká.

Nová expozice Myslivost bude v budově Národního zemědělského muzea v Praze na Letné přístupná od 21. 12. 2016. 

Podle TZ NZM, red.