Plán mysliveckého hospodaření podle navrhované novely zákona o myslivosti

Novela ZoM je v Poslanecké sněmovně a čeká na projednání v prvním čtení. Její teze byly představeny Ministerstvem zemědělství (MZe) na tzv. jednání u kulatého stolu 9. března 2023. Od té doby se pracovalo na paragrafovém znění, které bylo postupně připomínkováno v rámci MZe, posléze proběhlo mezirezortní připomínkové řízení a naposledy i projednání v legislativní radě vlády. Po zapracování připomínek legislativní rady projednala materiál 12. června t. r. vláda a schválila ho jako svůj návrh. Ve sněmovně byl zařazen do programu 108. schůze, ale prvního čtení se zatím nedočkal. Přišly parlamentní prázdniny a nyní se předpokládá, že návrh bude projednáván až po krajských volbách, tedy v říjnu. Materiál obsahuje kontroverzní ustanovení, takže se proti němu vyslovují různé subjekty. Českomoravská myslivecká jednota připravila petici Za zachování odpovědného mysliveckého hospodaření v České republice, v níž odmítá návrh novely. V rámci těchto protestů nejvíce rezonují návrhy na snížení minimální výměry honiteb na 250 ha, vznik nárokových povolenek pro uživatele souvislých honebních pozemků na každých 30 ha a v poslední době také návrh zákazu norování lišek. Z mého pohledu však největší nebezpečí pro myslivost číhá jinde a tomu se chci věnovat v tomto článku.

U kulatého stolu byla představena nová koncepce vypracování plánu mysliveckého hospodaření. Ta vychází z deklarovaného zájmu snížit škody působené spárkatou zvěří, čehož chce novela docílit zvýšením lovu a redukcí stavů této zvěře. Pro potřeby tohoto záměru bylo území České republiky rozděleno na 48 vymezených oblastí, o kterých jsem již dříve referoval (vizte články Komentář k průběhu projednávání novely zákona o myslivosti, Svět myslivosti č. 7/2023; Potenciální dopady navrhovaných změn v zákoně o myslivosti, Svět myslivosti č. 8/2023; Návrh zákona o myslivosti byl předložen k mezirezortnímu připomínkovému řízení – komentář ke kontroverznímu § 36, Svět myslivosti č. 12/2023; Seminář Kam směřuje myslivost v České republice, Svět myslivosti č. 1/2024 a naposledy MZe poslalo vládě návrh novely zákona o myslivosti, Svět myslivosti č. 5/2024). Jsem zřejmě jediný, kdo tuto problematiku považuje za zásadní, protože ani jedna připomínka k zákonu od některého z připomínkových míst se netýkala této problematiky. Ve svých článcích jsem se věnoval problematice novelizace ZoM obecně, v každém jsem ale upozorňoval na myslivecké plánování, které by se podle návrhu novely radikálně změnilo. Jak by tedy mělo nové plánování vypadat?

Myslivecké plánování po 1. 4. 2027

Novela předpokládá vznik tzv. vymezených oblastí (dále jen VO). Ty by měly splňovat kritéria, že je v nich podobná míra hustoty zazvěření, podobné kategorie držitelů honiteb, měly by respektovat migrační bariéry apod. Každá VO by měla být dostatečně velká, aby v ní šel vyhodnotit stav lesních ekosystémů podle Národní inventarizace lesa (NIL). Výsledkem je vznik 48 VO (mapa 1 – ve vysoké kvalitě najdete v přílohách). Jejich výčet ani hranice není definitivní. Novela v § 37a, odst. 2. s účinností od 1. 4. 2027 předpokládá, že:

„(2) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) každý rok k 31. březnu uveřejní v informačním systému výčet vymezených území včetně údaje o honitbách, které tvoří jednotlivá vymezená území. Součástí uveřejnění výčtu vymezených území je rovněž údaj o minimální výši lovu ve vymezeném území v následujícím mysliveckém roce, a to v počtu jedinců na 1000 ha výměry honebních pozemků, a údaj o minimální výši lovu prasete divokého.“

Výčet VO i zařazení honiteb do nich se tedy může každý rok měnit. Pro celou oblast se spočítá lov, který se přepočítá na tzv. jelení jednotky podle vzorce, kdy jeden kus jelení zvěře = 1 jelení jednotka (JJ), dva kusy daňčí nebo mufloní zvěře = 1 JJ a čtyři kusy srnčí = 1 JJ. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) pro každou vymezenou oblast stanoví míru poškození lesa. Pokud tato bude větší, než je míra únosná (v současnosti se předpokládá, že to bude 3,5 % celkového poškození lesa), znamená to, že v oblasti je příliš býložravé spárkaté zvěře a stát nařídí zvýšení lovu. Pro každou oblast stanoví koeficient zvýšení podle míry poškození lesa v dané oblasti. Tímto koeficientem se vynásobí dosavadní úlovek v oblasti a vypočítá se tzv. minimální výše lovu na 1000 ha honební plochy. Uživatel každé honitby pak dostane v závislosti na její výměře přidělenou minimální výši lovu. Tato minimální výše lovu je pro podle § 37, odst. 4 novely závazná:

„(4) Uživatel honitby je povinen splnit minimální výši lovu a minimální výši lovu prasete divokého. Jde-li o honitbu, která je součástí oblasti chovu, je minimální výše lovu splněna, jestliže je v této oblasti chovu splněna celková souhrnná minimální výše lovu. Celkovou souhrnnou minimální výši lovu se rozumí součet minimální výše lovu všech honiteb tvořících oblast chovu.“

Foto www.pixabay.com

V návrhu novely se operuje s oblastmi chovu (OCH). Těch je v České republice velmi málo, někde jsou zřízeny pouze formálně a nefungují. Hranice OCH se nijak nekryjí s hranicemi VO. Honitby z jedné OCH mohou spadat pod různé obce s rozšířenou působností (ORP). Myslím, že při naplňování ustanovení tohoto paragrafu bude ještě veselo...

Myslivecký hospodář vypracuje plán mysliveckého hospodaření, v němž bude přidělenou výši lovu v JJ přepočítávat na druhy býložravé spárkaté zvěře ve své honitbě. Tento plán musí následně vložit do Informačního systému evidence myslivosti (ISEM). Pokud se po vložení plánu do ISEM do 15 dnů nevyjádří držitel honitby, má se za to, že s plánem souhlasí. Držitel ale může vypracovat upravený plán, který také vloží do ISEM. Když se k němu uživatel do 15 dnů nevyjádří, je to bráno, že s upraveným plánem souhlasí. Pokud se neshodnou, stanoví orgán státní správy myslivosti plán z moci úřední.

Nyní se dostávám k tomu zásadnímu:
- nevypracování plánu mysliveckého hospodaření je přestupkem podle § 64 odst. 4, písm. n) novely;
- nevložení plánu do ISEM je přestupkem podle § 64 odst. 4, písm. o) novely;
- nesplnění minimální výše lovu je přestupkem podle § 64, odst. 4, písm. m) novely.

Za každý tento přestupek hrozí uživateli mastná pokuta. Za nevypracování plánu až 200 000 Kč, za jeho nevložení do ISEM až 200 000 Kč a za nesplnění plánu lovu od 50 000 do 200 000 Kč. Pokud se bude přestupek opakovat, sazby se násobí.

Zde je třeba pracovat s dalším ustanovením návrhu novely zákona, které se týká evidence lovu. Pro splnění minimální výše lovu totiž nestačí, když se zvěř uloví, pokud se správně nevykáže. A jestliže kus není správně zaevidován v ISEM, k plnění plánu nedošlo. V honitbě, kde lovím, o této problematice diskutujeme již od loňského roku. Uživatel honitby vzal situaci vážně a každý lovec při převzetí povolenky k lovu na rok 2024 podepsal prohlášení, že do 48 hodin od ulovení předá mysliveckému hospodáři fotodokumentaci, jaká se předpokládá v novele k evidenci ulovené zvěře. Dosavadní výsledky nejsou dobré – pouze přibližně 25 % ulovené zvěře by se stihlo řádně zaevidovat v ISEM. Tzn. pokud by to platilo už nyní, pokutě bychom se nevyhnuli, přičemž při plnění plánu na 25 % se nedá očekávat, že by se pokuta pohybovala u dolní hranice, tedy „jen“ kolem 50 000 Kč. Spíše by byla nejméně 100 000 Kč. Očekávám, že v tuto chvíli mě bude mít spousta čtenářů za blázna, který si neumí poradit s evidencí ulovené zvěře, případně s tím, jak plán splnit tužkou. Pojďme se tedy podívat, jak je evidence v novele navržena.

Evidence ulovené zvěře

Evidencí se v novele zabývá § 49. Jako dosud musí být každý ulovený nebo nalezený uhynulý kus označen nesnímatelnou plombou. Nově by se ale podle § 49 odst. 2 musel ulovený kus zaevidovat v ISEM. Záznam do něj by podle odst. 3 vkládal myslivecký hospodář nebo lovec. Pokud by ho vložil lovec, musel by ho do 48 hodin podle odst. 4 potvrdit myslivecký hospodář. V ISEM by se o každém kusu evidovalo:
1. záznam o poloze;
2. datum a čas;
3. druh a pohlaví;
4. informace o ulovení, úhynu nebo usmrcení;
5. počet kusů, pokud nejde o spárkatou zvěř.

U spárkaté zvěře by se navíc ještě zapisovalo/ukládalo:
1.odhad věku;
2. digitální fotodokumentace;
3. číslo plomby.

Ve vyhlášce by měly být upraveny podrobnosti. Zatím však existují pouze teze vyhlášek. V nich se pro evidenci lovu předpokládá, že každý kus spárkaté zvěře bude fotograficky zdokumentován. K tomu teze mimo jiné uvádějí:

– Po připevnění plomby dojde k pořízení fotodokumentace kusu tak, aby z fotografií bylo možné určit druh a pohlaví zvěře, případně individualitu jedince, a připevnění plomby na nepřerušenou Achillovu šlachu libovolného zadního běhu tak, že je pásek zatažen těsně kolem této šlachy.
– Číslo plomby musí být čitelné. Následně lovec na kusu ulovené spárkaté zvěře provede nevratné změny – oddělí zadní běhy v hlezenních kloubech. Potom dojde k pořízení druhé fotografie, na které budou zřetelně vidět oddělené běhy a upevněná plomba na těle ulovené zvěře. U plomby opět musí být čitelné jedinečné číslo. MZe spolu s vědeckými institucemi připravuje rozšíření systému o způsob identifikace uloveného kusu, který umožní automatizovanou kontrolu ulovené spárkaté zvěře.
– Systém doplní pozici GPS, datum vyfotografování.

Pokud byl tedy dosud někdo zvyklý vykazovat X kusů zpravidla holé zvěře, jako že byla ulovena, měl by to nově mnohem komplikovanější. Zdatní jedinci, kteří zvládnou editovat EXIF fotografií, budou jistě zvažovat, jak systém obejít. Těm doporučuji k dohledání na internetu informace o projektu Zvěřidence, což je způsob, o kterém se píše jako o rozšíření systému evidence. Fotodokumentace pak bude obsahovat i detailní fotografii větrníku zvěře (fotografie struktury kožní tkáně vnějšího nosu ulovené spárkaté zvěře, která je pro každého jedince unikátní a nezaměnitelná, podobně jako otisk prstu člověka). A pozor, pokud bude fotografie nekvalitní a nepůjde to z ní identifikovat, systém nepřijme takto vykazovaný kus do evidence! V takovém případě sice došlo k ulovení, ale ne k plnění plánu lovu! Kdo si tedy myslí, že splnit plán lovu půjde bez výstřelu na zvěř, může snadno narazit. A jak jsem již uvedl, pokuty za neplnění by měly být velmi vysoké. Tím se již konečně dostávám k hlavnímu bodu tohoto článku, jímž je výpočet, kolik JJ by se mělo ulovit v jednotlivých honitbách.

Výše lovu pro jednotlivé honitby

Od počátku jsem pojal nedůvěru k systému, kdy se počítá výše lovu pro celou VO a rozděluje se na jednotlivé honitby podle jejich výměr. Podle Českého statistického ústavu jsme v mysliveckém roce 2022 měli 5782 honiteb, z toho 200 obor a 5582 volných honiteb. Při 48 VO to vychází průměrně na 116 honiteb na jednu VO. Systém, který pro takto velké území vypočítá průměr a ten vnutí všem, se mi zdál podezřelý. Spolu s Davidem Vacou z redakce Světa myslivosti jsme proto sepsali a rozeslali žádost o poskytnutí výkazů Mysl 1-01 všem krajským úřadům a dále na MZe (vykonává státní správu pro honitby Vojenských lesů a statků České republiky, s. p.) a na Ministerstvo životního prostředí (vykonává státní správu pro honitby v národních parcích). Požádali jsme o zaslání údajů za každou honitbu v jejich správním obvodu. Zvektorizovali jsme mapu VO a honiteb v nich a čekali na data. Ta nám nakonec poslali všichni, a i když byla v různých formátech, podařilo se je harmonizovat. Všechny oslovené instituce je měly zpracovaná ve stejném systému Evidence myslivosti (Yamaco Software, s. r. o.). Po propojení přes identifikátor honitby jsme získali přehled o tom, která honitba je součástí které VO. Dále informace obsahovaly údaje o výměře honební plochy každé honitby, o úlovcích i úhynech podle jednotlivých druhů zvěře. To nám umožnilo zjistit pro každou oblast:

- kolik honiteb tvoří každou VO;
- jaká je výměra honební plochy každé VO;
- jaký je celkový počet JJ ulovených v dané VO v roce 2023;
- kolik JJ se ulovilo na 1000 ha honební plochy;
- jak se liší pro každou honitbu dosavadní výše lovu (v roce 2023) od výše, kterou by měla daná honitba lovit po přepočtu výměry honitby a minimálního lovu na 1000 ha. Tento údaj jsme rozdělili do šesti kategorií, podle toho, zda u dané honitby dojde ke snížení minimální výše lovu oproti lovu současnému, jestli to bude podobné, nebo zda se plán lovu zvýší;
- jaký je podíl honiteb jednotlivých kategorií podle předchozího bodu v každé VO.

Výsledky tohoto šetření byly šokující. Uvedu je na příkladu. VO 17 ležící v západních Čechách je složena ze 49 honiteb, jejichž celková honební plocha činí 95 851 ha. V roce 2023 se v těchto honitbách oficiálně ulovilo 5761,5 JJ, což znamená 60,11 JJ/1000 ha. Přitom ale průměr za 48 honiteb ze 49 je jen 28 JJ/1000 ha. Jak je to možné? Součástí VO 17 je totiž honitba Hradiště, což je režijní honitba VLS, ve které se v roce 2023 ulovilo 4097 JJ. Honitba Hradiště má výměru 35 446 ha, takže minimální výše lovu by pro ni byla stanovena na 2130,62 JJ. Zbylých 1966,38 JJ by se tak muselo ulovit ve zbývajících 48 honitbách VO 17. V reálu by to znamenalo, že pro 22 % honiteb v oblasti by tím narostl plán lovu o 30,1 až 100 %, dalším 59 % honiteb by se zvýšil o více než 100 % (některým o více než 800 %!).

Tab.: Podíl kategorií honiteb ve vybraných VO se změnou minimální výše lovu

Pokud by došlo k tak razantnímu zvýšení plánu lovu, dalo by se očekávat, že tento plán nepůjde splnit a uživatele by čekala sankce podle § 64, odst. 4, písm. m) novely, tedy pokuta 50 000 až 200 000 Kč. Dále by bylo možné předpokládat, že VLS by nechtěly snížit svou dosavadní intenzitu lovu, takže v honitbě Hradiště by se opět ulovilo okolo 4000 JJ. To by ovšem pro VO 17 znamenalo v dalším roce navýšení na 69 JJ/1000 ha. Osobně znám uživatele mnoha honiteb, kde jsou řekněme zvýšené stavy spárkaté zvěře. V těchto honitbách probíhá její intenzivní lov. Oproti jiným honitbám ve stejné VO se v nich lovilo nadprůměrně. Těmto honitbám by se nově minimální výše lovu snížila. Ale o co by se snížila jim, o to by se zvýšila ostatním. A to bez ohledu na to, zda v honitbě zvěř mají a mohou ji lovit. Tzn. všude, kde se loví nadprůměrně, by klesla minimální výše lovu. A naopak – tam, kde se loví pod tento průměr, by minimální výše lovu stoupla. Jako by ve všech honitbách bylo stejné (tedy průměrné) množství zvěře. To ale není pravda. Někde je zvěře hodně, jinde málo.

Na mapě 1 je vidět rozdělení České republiky na jednotlivé VO. Pro každou oblast je zpracován koláčový graf, který ukazuje, jaký je podíl jednotlivých kategorií v každé VO. Z toho je vidět, že situace ve VO 17 je dramatická, ale nikoliv ojedinělá. V připojené tabulce najdete příklady podílů kategorií honiteb ve vybraných VO se změnou minimální výše lovu.

Pouze ve VO 1 a 2 se nevyskytuje ani jedna honitba, kde by došlo k navýšení lovu o více než 100 %. Jinak ve všech oblastech takové honitby jsou. V celé České republice je 896 honiteb, u nichž by mělo dojít k navýšení plánu lovu o více než 100 %, u dalších 1356 honiteb jde o navýšení o 30,1 až 100 % oproti dosavadnímu lovu. Přitom je třeba si uvědomit, že zatím nedošlo k navýšení celkové ulovené zvěře za VO ani o kus! Jen se nově přerozděluje minulá výše lovu. Doposud existovala nějaká kritéria, která určovala bonitu honitby, stanovovaly se minimální a normované stavy, zjišťovala se úživnost (honitby se zařazovaly do jakostních tříd). Nově by tohle vše padlo, vzala by se pouze výměra honitby a její podíl na výměře VO. Honitby s nárůstem lovu (bez navýšení kvůli škodám působeným zvěří) o více než 30 % by představovaly 41 % všech honiteb v České republice. Jde o území o velikosti 2 810 126 ha z 6 782 544 ha. Tedy i na plochu jde o 41 %. Pokud by jen polovina uživatelů těchto honiteb zkrachovala a přestala myslivost vykonávat, tak by se možná na velmi významném území na několik let zastavil nebo omezil výkon práva myslivosti. A pokud by se nelovilo, narůstaly by počty zvěře a tím i jí působené škody.

Diskuse

Pokuty za neplnění plánu lovu by bohužel nebyly to jediné, co by zásadně zasáhlo do ekonomiky uživatelů honiteb. Další nárůst nákladů by přinesla povinnost svolávat každý rok valnou hromadu honebního společenstva (VH HS), aby schválila účetní závěrku a vložila ji do ISEM. Tento výdaj by byl sice výdajem HS, ale to by ho jistě promítnulo do výše nájmu. (§ 22 odst. 1 zavádí povinnost svolat VH nejméně jednou ročně, § 21 odst. 1, písm. e) dává do kompetence VH schválení účetní závěrky, § 27, odst. 4 zavádí povinnost vložit závěrku do ISEM, § 64, odst. 1, písm. h) definuje, že neuložení závěrky do ISEM je přestupek a nakonec § 64, odst. 6, písm. b) zavádí, že za to může dostat pokutu až 40 000 Kč).

Až budou známé intenzity poškození lesa pro VO, odvozovalo by se navýšení lovu býložravé spárkaté zvěře. Zatím jsou k dispozici jen návrhy zpracované pro přírodní lesní oblasti (PLO). Těch je v České republice 41, což je sice podobné číslo jako počet VO, ale to je tak vše. Když se podívám na návrh navýšení lovu pro jednotlivé PLO, tak v celých Čechách včetně Polabí se počítá s nárůstem o 10 až 50 %, jen na Moravě je několik lokalit v nížinách, kde by se nárůst lovu kvůli škodám působeným zvěří na lesích nenavrhoval. Sice se uvažuje o zastropování maximálního navýšení na 50 %, ale není jisté, jestli to projde.

Mé práce si všimli i na MZe a pozvali mě, abych jim představil její výsledky. Na jednání jsem prezentoval aplikaci naplněnou daty a poukázal na problémy spojené s dopady novely ZoM v oblasti mysliveckého plánování, a to včetně načrtnutí možných černých scénářů vývoje. V diskusi jsme pak hledali možné řešení problému. Tím by bylo zvýšení počtu VO, což by umožnilo lokalizovat extrémy a ty řešit samostatně. Na vytvoření 80 až 120 VO ale v tuto chvíli nejsou peníze. Další možností je nerozdělovat výši lovu celé oblasti na jednotlivé honitby jen podle výměry, ale zohlednit i bonitu jednotlivých honiteb. Tento návrh byl odmítnut s odůvodněním, že by byl příliš složitý. Padl i návrh, aby výši lovu jednotlivým honitbám rozdělovaly ORP. VO se ale nijak nekryjí s hranicemi ORP, každá VO leží v několika ORP a zároveň ve skoro každém ORP jsou části několika VO. A protože se do návrhu novely nepodařilo prosadit personální navýšení pracovníků na ORP, kteří by se věnovali myslivosti, ani by to neměl kdo dělat. ÚHÚL navrhl zastropování nárůstu lovu maximálně na 50 %, ale na jednání zaznělo, že tento strop zřejmě nebude akceptován, protože nestátní neziskové organizace jsou proti. Stejný osud měl i návrh, aby se vymáhání pokut za nesplnění plánu odložilo a nebylo účinné hned. Ani to se „neziskovkám“ nelíbí a chtějí sankce vymáhat okamžitě, dokonce před vznikem ISEM.

Budoucnost

Další osud projednávané novely je v rukou zákonodárců. Zda projde prvním čtením, jaké budou pozměňovací návrhy ve druhém čtení, co z toho se schválí a jak bude vypadat konečná podoba po třetím čtení, to nikdo neví. Pak by zákon putoval do Senátu, který by ho buď schválil, nebo vrátil s připomínkami, které by Poslanecká sněmovna musela vypořádat. A pak by musel zákon podepsat prezident. To vše je nutné stihnout za tohoto funkčního období Poslanecké sněmovny, tedy do října 2025. Pokud se to nestihne, spadl by celý zákon pod stůl.

Tím by myslivecké problémy nezmizely. Dál tu budeme mít zvěř, která je lokálně přemnožená. Dál tu budeme mít škody působené zvěří. Dál tu budou vlastníci pozemků, rozhořčení přístupem některých myslivců k řešení škod. Ať bude novým ministrem zemědělství kdokoliv, jeden z prvních problémů, který zdědí, bude řešení těchto otázek. Buď se budou řešit podle diskutovaného novelizovaného zákona, nebo se bude projednávat další návrh. Lze očekávat, že by byl jiný a lepší? To by mě překvapilo. Očekávám, že by byl ještě radikálnější a pro myslivost i myslivce nepříjemnější.

A jak by dopadla s plánováním lovu vaše honitba? Podívejte se na mapu 2. Legenda je stejná jako u grafů kategorií v mapě 1.

Autor:
Ing. Pavel Sedlář, Uničov

Mapa 2