Řepky přibude. Myslivci se zlobí

Řepka olejka mění krajinu. Haná nikdy nebyla tak žlutá a bude ještě žlutější. Zemědělci totiž navýšili oseté plochy o deset procent. V Olomouckém kraji přitom za posledních pět let narostla místa s touto monokulturní rostlinou, jejíž olej se přidává do motorové nafty, o třetinu. Zlobí se ochránci přírody i myslivci.

"Zaseto máme zhruba sedm set hektarů řepky. O deset procent více než vloni," uvedl včera předseda Zemědělského družstva Unčovice Ivo Škrabal.
Stejně tak navýšilo plochy řepky bohuňovické družstvo na něco přes pět set hektarů.
"Řepku jsme deset let neměli, ale letos jsme ji vyseli na padesáti hektarech," sdělil předseda družstva v Senici na Hané Jaroslav Navrátil.

Podle Miloše Porče z olomoucké okresní agrární komory letos sklízeli zemědělci řepku ze 6,5 tisíce hektarů a celkově na Olomoucku je předpoklad desetiprocentního nárůstu. "Je ovšem otázka, jak vzešla, protože v srpnu nepřálo počasí. Přesná čísla budeme mít až v květnu," uvedl.
Hospodáři sice navyšují plochy, ale pěstování řepky olejky není takové terno, jak si lidé myslejí. "Je to velmi nákladná plodina. O její lukrativnosti bych polemizoval. A z pěti let je třiapůlkrát nic moc ekonomicky zajímavá," reagoval unčovický předseda Škrabal. "Letos cenově vyběhla nahoru, ale je otázka, jak to bude příštím rokem," dodal.

Proč se tato aromatická olejnina rozpíná na další hektary? "Je to velmi dobrá předplodina pro ozimou pšenici. Protože kvůli opatření Evropské unie to s cukrovkou dopadá, jak dopadá, hledáme další předplodinu, která je vhodná pro pšenici. Je to skutečně hlavně kvůli předplodinové hodnotě," vysvětloval Škrabal.
Vysoká nákladovost plodiny je spojena zejména s chemií a hnojením. Na to poukazují ekologové. Trnem v oku jsou jim některé druhy pesticidů používané k ničení plevelů v polích řepky. Podle některých odborníků by řepka neměla přesáhnout patnáct procent osevní plochy. V kraji to letos dělá třináct procent. Pro porovnání: pšenice měla při letošní sklizni třicetiprocentní podíl.

Nárůst ploch, které se koncem léta osévají řepkou, dělá starosti myslivcům. "Je to monokultura, dvouletá, pro zvěř atraktivní dlouho do zimy, která má vysoký obsah draslíku. Způsobuje vážné zažívací potíže zvěři, která dostává průjmy, je apatická, může oslepnout, jsou i úhyny," reagoval Jiří Zbořil z okresního mysliveckého spolku. "Na plochy oseté řepkou proto v těchto měsících dáváme zvěři minerální sůl, abychom sodíkem vyvážili vysoké množství draslíku. Dodáváme zvěři kvalitní jetelové nebo vojtěškové seno, aby k zažívacím potížím docházelo co nejméně. Stojí nás to více úsilí i financí. Zabránit tomu, aby se řepka šířila na další pole, s tím my nic nenaděláme," poznamenal.

V souvislosti s biopalivy rovněž odborníci poukazují na rizika spojená s upřednostňováním několika málo průmyslových plodin v podobě dopadů na krajinu, jako je eroze či riziko povodní. Motoristé zase spekulují o tom, zda biopaliva neškodí motorům.