Vyjímání pozemků z honiteb prospěje
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Zatímco v minulosti dost častých střetů hospodařících zemědělců se starosty obcí postupně ubývá, problémy vlastníků, ale i nájemců zemědělských pozemků s myslivci se hromadí, uvádí Zemědělec dne 25. 7. 2011.
Proti přetrvávající aroganci myslivců ale existuje dosud málo využívaná obrana - právo vlastníka pozemku vyjmout jej z honitby.
Ne každý o této možnosti ví a příliš známy nejsou ani základní zásady, jak v takovém případě postupovat. Není tedy od věci si je připomenout. Většina pozemků je považována podle zákona o myslivosti za pozemky honební a tvoří součást některé z honiteb. Zákon o myslivosti přitom v § 2 písm. e) uvádí výčet "pozemků nehonebních", na kterých právo myslivosti nelze vykonávat. Jedná se především o pozemky, na kterých není výkon práva myslivosti možný především z důvodů bezpečnostních nebo etických (například pozemky uvnitř zastavěného území obce, obvod dráhy, dálnice, silnice, hřbitovy). Zákon o myslivosti ale také umožňuje v § 17 odst. 2 prohlásit vlastníkovi pozemků za nehonební i některé honební pozemky z důvodů bezpečnostních, vojenských nebo zájmu vlastníka.
Podávání žádosti o vyjmutí z honitby
Žádost podává vlastník pozemků na obecní úřad obce s rozšířenou působností a musí v ní uvést důvody, proč chce své pozemky z honitby vyjmout. Samozřejmě to není jednoduchý proces. Prohlášení pozemků za nehonební probíhá ve správním řízení, příslušným orgánem státní správy myslivosti je krajský úřad. Ten má právo žádost vlastníka prohlásit pozemky za nehonební posuzovat, takže lze očekávat nemalé střety. I proto, že se myslivci mohou opřít o sporný, ale platný nález Ústavního soudu č. 34/03 (publikován pod č. 49/2007 Sb.) ze dne 13. 12. 2006, podle kterého je myslivost považována za činnost prováděnou ve veřejném zájmu a právě i v zájmu vlastníka. Pokud je ale žádost vlastníka zamítnuta, má vlastník právo se proti takovému rozhodnutí odvolat.
Pravidla pro umístění mysliveckých zařízení
Pokud se pozemky z honitby podaří vyjmout, je vhodné si také připomenout základní pravidlo platné na hranicích mezi honebním a nehonebním pozemkem. To nejdůležitější je, že myslivecká zařízení (jde zejména o posedy, ale i další myslivecké pomůcky) lze umístit nejblíže 200 metrů od hranice pozemků vyjmutých z honitby. To znamená, že těsně za hranicí vyjmutého pozemku, byť již na pozemku jiného vlastníka, nelze myslivecká zařízení stavět, což se ale často děje.
Je zřejmé, že pro většinu vlastníků pozemků (i myslivců) je vhodnější se při odlišném pohledu na myslivecké hospodaření v příslušné lokalitě dohodnout na nějakých kompromisech. Třeba i proto, že na pozemcích vyjmutých z honiteb nemůže vlastník uplatňovat nároky za škody způsobené zvěří. To je jedno z ustanovení, které hraje do not myslivcům
Budou nové honitby konkurencí?
Na druhé straně, pokud by se alespoň část vlastníků rozhodla své pozemky ze současných honiteb vyjmout, a zejména, pokud by došlo k dohodě několika vlastníků v lokalitě tak, aby byli schopni vytvořit novou honitbu, mohl by vzniknout žádoucí tlak na to, aby byli myslivci ochotnější k dohodám. Je vhodné připomenout, že Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) má již svého konkurenta v Myslivecké unii ČR, která by se mohla uvolněných honiteb ujmout. Tím by se vytvořilo alespoň primární konkurenční prostředí, což by mohlo zlepšit současnou mizivou etiku ve vztazích mezi vlastníky pozemků a myslivci. Ti z ČMMJ by přitom měli zbystřit pozornost - na mnoha lokalitách se blíží konec desetiletých nájemních smluv a hromadný proces vyjímání pozemků z honiteb by mohl nahradit v tomto bodu novelu mysliveckého zákona, který by bylo třeba i v oblasti tvorby nájemních vztahů a výkonu práva myslivosti upravit. Například ekologičtí zemědělci by mohli vyprávět, jak se zlepšily vztahy s kontrolory, když původní monopol - kontrolní a certifikační organizace KEZ, o. p. s., získal konkurenci v dalších dvou alternativních kontrolních organizacích.
Zlepšení vztahů mezi myslivci a zemědělci je nutné. Sám jsem byl tento měsíc svědkem konfliktu v příhraniční oblasti v okrese Český Krumlov, kde jeden den došlo k dohodě mezi vlastníkem a zástupcem myslivců, aby byla dohoda druhý den do posledního bodu právě myslivci popřena. Jak je přitom všeobecně známo, zdaleka nejde o výjimku, ale téměř o princip. Je na čase, aby se vlastníci začali bránit.
Ne každý o této možnosti ví a příliš známy nejsou ani základní zásady, jak v takovém případě postupovat. Není tedy od věci si je připomenout. Většina pozemků je považována podle zákona o myslivosti za pozemky honební a tvoří součást některé z honiteb. Zákon o myslivosti přitom v § 2 písm. e) uvádí výčet "pozemků nehonebních", na kterých právo myslivosti nelze vykonávat. Jedná se především o pozemky, na kterých není výkon práva myslivosti možný především z důvodů bezpečnostních nebo etických (například pozemky uvnitř zastavěného území obce, obvod dráhy, dálnice, silnice, hřbitovy). Zákon o myslivosti ale také umožňuje v § 17 odst. 2 prohlásit vlastníkovi pozemků za nehonební i některé honební pozemky z důvodů bezpečnostních, vojenských nebo zájmu vlastníka.
Podávání žádosti o vyjmutí z honitby
Žádost podává vlastník pozemků na obecní úřad obce s rozšířenou působností a musí v ní uvést důvody, proč chce své pozemky z honitby vyjmout. Samozřejmě to není jednoduchý proces. Prohlášení pozemků za nehonební probíhá ve správním řízení, příslušným orgánem státní správy myslivosti je krajský úřad. Ten má právo žádost vlastníka prohlásit pozemky za nehonební posuzovat, takže lze očekávat nemalé střety. I proto, že se myslivci mohou opřít o sporný, ale platný nález Ústavního soudu č. 34/03 (publikován pod č. 49/2007 Sb.) ze dne 13. 12. 2006, podle kterého je myslivost považována za činnost prováděnou ve veřejném zájmu a právě i v zájmu vlastníka. Pokud je ale žádost vlastníka zamítnuta, má vlastník právo se proti takovému rozhodnutí odvolat.
Pravidla pro umístění mysliveckých zařízení
Pokud se pozemky z honitby podaří vyjmout, je vhodné si také připomenout základní pravidlo platné na hranicích mezi honebním a nehonebním pozemkem. To nejdůležitější je, že myslivecká zařízení (jde zejména o posedy, ale i další myslivecké pomůcky) lze umístit nejblíže 200 metrů od hranice pozemků vyjmutých z honitby. To znamená, že těsně za hranicí vyjmutého pozemku, byť již na pozemku jiného vlastníka, nelze myslivecká zařízení stavět, což se ale často děje.
Je zřejmé, že pro většinu vlastníků pozemků (i myslivců) je vhodnější se při odlišném pohledu na myslivecké hospodaření v příslušné lokalitě dohodnout na nějakých kompromisech. Třeba i proto, že na pozemcích vyjmutých z honiteb nemůže vlastník uplatňovat nároky za škody způsobené zvěří. To je jedno z ustanovení, které hraje do not myslivcům
Budou nové honitby konkurencí?
Na druhé straně, pokud by se alespoň část vlastníků rozhodla své pozemky ze současných honiteb vyjmout, a zejména, pokud by došlo k dohodě několika vlastníků v lokalitě tak, aby byli schopni vytvořit novou honitbu, mohl by vzniknout žádoucí tlak na to, aby byli myslivci ochotnější k dohodám. Je vhodné připomenout, že Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) má již svého konkurenta v Myslivecké unii ČR, která by se mohla uvolněných honiteb ujmout. Tím by se vytvořilo alespoň primární konkurenční prostředí, což by mohlo zlepšit současnou mizivou etiku ve vztazích mezi vlastníky pozemků a myslivci. Ti z ČMMJ by přitom měli zbystřit pozornost - na mnoha lokalitách se blíží konec desetiletých nájemních smluv a hromadný proces vyjímání pozemků z honiteb by mohl nahradit v tomto bodu novelu mysliveckého zákona, který by bylo třeba i v oblasti tvorby nájemních vztahů a výkonu práva myslivosti upravit. Například ekologičtí zemědělci by mohli vyprávět, jak se zlepšily vztahy s kontrolory, když původní monopol - kontrolní a certifikační organizace KEZ, o. p. s., získal konkurenci v dalších dvou alternativních kontrolních organizacích.
Zlepšení vztahů mezi myslivci a zemědělci je nutné. Sám jsem byl tento měsíc svědkem konfliktu v příhraniční oblasti v okrese Český Krumlov, kde jeden den došlo k dohodě mezi vlastníkem a zástupcem myslivců, aby byla dohoda druhý den do posledního bodu právě myslivci popřena. Jak je přitom všeobecně známo, zdaleka nejde o výjimku, ale téměř o princip. Je na čase, aby se vlastníci začali bránit.