Za neohlášenou srážku se zvěří hrozí pokuty

Jak vyplývá ze statistiky nehodovosti Policie ČR, střet s lesní či domácí zvěří je tak čtvrtou nejčastější příčinou nehody. Mnoho řidičů ale neví, že pokud nehodu neohlásí, vystavují se riziku vysokých pokut.

Jedním z nejrizikovějších měsíců z hlediska nehod se zvěří je listopad. "Na vině jsou nejčastěji mlhy, zhoršená viditelnost a v neposlední řadě také kratší dny," vysvětluje Lukáš Fládr ze sdružení Pomoc poškozeným, podle kterého řidičům trvá i několik týdnů než přivyknou novému režimu. Pokud je střet se zvířetem neodvratitelný, odborníci radí jediné: nejlepším řešením je čelní srážka. "Jakýkoliv složitější manévr je v podzimním období, kdy bývá vozovka často mokrá či dokonce namrzlá velice riskantní," vysvětluje Fládr. Pro čelní střet hovoří také největší deformační zóna na vozidle, která posádku ochrání nejlépe.

Co dělat, když dojde ke srážce
Pokud dojde ke srážce vozidla se zvěří, jsou řidiči povinni nehodu ohlásit Policii ČR. Ta vyrozumí příslušné myslivecké sdružení, které zajistí odvoz mrtvé zvěře z místa události. Pokud řidič sraženou zvěř odveze a ponechá si ji, jeho jednání může být hodnoceno jako krádež. Řidič by si měl pořídit také fotodokumentaci poškozeného vozidla i zvěře, případně zajistit další důkazy prokazující, že k poškození vozidla došlo střetem se zvěří.
Za bezpečnou rychlost, ze které se dá před překážkou ještě ubrzdit, je 80 km/h. A to jen za podmínky, že řidič vidí srnu nebo jiné zvíře na alespoň šedesátimetrovou vzdálenost. Brzdná dráha auta jedoucího rychlostí 60 km/h je okolo 35 metrů. Při osmdesátce je to ale už nějakých 55 metrů. V případě, že je na vozovce sníh nebo led, auto jedoucí rychlostí 100 km/h potřebuje k zastavení alespoň 80 metrů. Pokud řidič postřehne překážku právě 60 metrů před autem, narazí do zvířete v rychlosti 61,1 km/h. Zdroj: ADAC

Za domácí mazlíčky ručí majitel
Za škodu na vozidla škody na vozidle způsobenou střetem s lesní zvěří neodpovídá žádný konkrétní subjekt. Mezi pojišťovnami existují výjimky, kdy je škoda hrazena z povinného ručení. "Takovou možnost je ale nutné si ověřit před samotným uzavřením smlouvy," upozorňuje Lukáš Fládr ze sdružení Pomoc poškozeným. Mnohem častěji řidiči uplatňují havarijní pojištění, pro jehož naplnění je ale třeba dodržet obdobný postup jako při jakékoliv jiné nehodě. Výplata pojistného plnění přitom nemá vliv na škodní průběh pojištěného, ten tak o svůj bonus nepřijde. V případě, kdy se povinné ručení na tento tip nehody nevztahuje a řidič nemá sjednané havarijní pojištění, musí celou škodu uhradit z vlastní kapsy.
Jiná situace ale může nastat v případě střetu s domácími zvířaty. "Pokud dojde k nehodě v důsledku střetu například se psem, za škody pak odpovídá majitel psa, resp. osoba, která jej právě venčí," doplňuje Fládr.