Rychlotest Sauer 303 a Swarovski Z8i 0,75–6x20 na začátku sezony

SEZNÁMENÍ SE ZBRANÍ
V souladu s dohodou jsem si v prodejně ARMS CZ v Humpolci vyzvedl uvedenou zbraň v ráži .30 06 Sprg. s originální montáží na ozubenou montážní lištu Swarovski, neboť od českého zastoupení firmy Swarovski jsem měl přislíben k testování naháňkový zaměřovací dalekohled Z8i s velmi neobvyklým parametrem minimálního zvětšení 0,75–6x20.
S ohledem na vzhled kulovnice jsem očekával, že dva montážní „raily“ na pouzdře závěru budou odpovídat vojenské normě MIL STD 1913 – tzv. liště Picatinny, nesprávně zvané též weaver (tato lišta také existuje, ale nemá pravidelné rozestupy zubů, pouze definovaný profil a tu a tam drážku, kde je potřeba něco uchytit). Výrobce kulovnice šel však svou cestou, a přestože na lištu Picatinny coby standardní rozhraní k upevnění čehokoliv na zbraň existuje nejvíce příslušenství, montáží, kroužků i nejrůznějších kolimátorů s integrovaným montážním rozhraním, vytvořil si své montážní rozhraní se šířkou přibližně 16 mm (Picatinny má 21 mm). Liště Picatinny se sice velmi podobá, ale bohužel znemožňuje nasazení jiného příslušenství než dodaného právě firmou Sauer.
Zaměřovací dalekohled jsem po dohodě s distributorem převzal ve střeleckém centru Guncenter.cz v Otrokovicích (krytá střelnice nabízející střelbu až do 150 m), kde jsem provedl také základní nastřelení zaměřovacího dalekohledu na vzdálenost 50 m a několik testů.

Před první střelbou jsem zbraň důkladně vyčistil od konzervantů a pro nastřelení použil střelivo PPU se střelou Grom o hmotnosti 170 gr. Následně jsem vyzkoušel též střelivo Norma Vulcan 180 gr a Sellier & Bellot Nosler Partition 180 gr, vše s velmi uspokojivými výsledky a na 50 m bez znatelné změny bodu zásahu v rámci možností zaměřovacího dalekohledu a terče divočáka. Ze zvědavosti jsem vystřelil taktéž několik kusů Hornady Superformance GMX 150 gr. Zásahy byly posazeny o pár centimetrů výš oproti předchozím, avšak s překvapivě malým rozptylem. Veškeré uvedené střelivo zbrani „chutnalo“, nezaznamenal jsem žádné zádržky nebo problémy v podobě nábojnic deformovaných při extrakci.
Jelikož jsem od zbraně očekával spolehlivý výkon při dosledech i střelbě v leči, kdy je mnohdy nevyhnutelné střílet v nejrůznějších krkolomných pozicích, vyzkoušel jsem též její spolehlivost při střelbě na boku, a dokonce i se v poloze „vzhůru nohama“. Následně též při střelbě téměř kolmo dolů, jakož i téměř kolmo vzhůru (vždy při zachování bezpečnosti střelby). Nezaznamenal jsem jediný problém, vše fungovalo hladce.

TECHNICKÁ STRÁNKA
Zbraň mě velmi zajímala po technické stránce, takže hned jak to šlo, jsem ji rozebral a důkladně prozkoumal. Byl jsem zvědav na její srovnání s mými Browningy. Pokud bych měl shrnout své pocity, lze říci, že zbrojovka Sauer se v jejím případě nepouštěla do nějakého konstruktérského dobrodružství, využila veškerých zavedených a osvědčených prvků a s jejich drobnými úpravami vytvořila funkční celek, který dobře plní svůj účel. Zbraň je kvalitně zpracovaná, veškeré plochy jsou hladce obrobené a mají velmi pěknou saténovou povrchovou úpravu. Zbraň je rozebíratelná s pomocí dvou klíčů (oproti S 404, kde postačí Sauerův univerzální klíč integrovaný do očka). Jedním z nich (imbus) lze za pomoci nástavce demontovat pažbu a druhým (torx) předpažbí, které skrývá systém odběru plynů z hlavně a táhla.
Boroskopem jsem prohlédl vyčištěnou hlaveň nové zbraně. Musím konstatovat naprosto dokonale zpracovaný povrch vnitřku, takže lze očekávat, že se vývrt bude při střelbě zanášet pomaleji a bude se lépe čistit.
Co se týče spoušťového ústrojí, funguje zcela hladce, spoušť je velmi intuitivní a čitelná, pro střelbu na naháňce naprosto vyhovující. Výrobce sice za příplatek nabízí spoušťové zařízení Black Magic s nižším odporem (pozor, musí se objednat spolu s novou zbraní, nelze vyměnit dodatečně doma!), ale podle mého názoru je tato příplatková výbava zbytečná. S ohledem na primární určení zbraně (naháňky) možná i kontraproduktivní, neboť odpor 9 N již se zmrzlými prsty nemusí být zcela čitelný a střelec může odpálit dříve, než zamýšlel.
Pojistka funguje při troše cviku zcela bezhlučně. Jde o klasickou Sauerovu koncepci moderní lankasterky – neodjišťujeme, ale napínáme bicí ústrojí, takže zbraň je zcela bezpečná i s nábojem v komoře, přičemž pojistka neblokuje chod závěru, a je tedy možné vybíjet i nabíjet se spuštěnou bicí pružinou naprosto bez rizika.
Ze studijních důvodů a po dobrých zkušenostech se sesterskou S 404 jsem zbraň, s níž jsem důkladně zmokl, vložil do pouzdra a nechal několik dní ležet. Kvalita povrchové úpravy se projevila – zbraň sice „chytila flíčky“ od kapek vody, ale k jejich odstranění stačilo jen přetření naolejovanou utěrkou.

PRVNÍ NAHÁŇKA
Hned po zaregistrování zbraně a jejím nastřelení jsem měl příležitost podívat se jako každý rok ke kamarádům na naháňku, kde se svými psy rád vypomáhám v leči. Jde o celodenní naháňku se slíděním (jediná leč), kde se dá zcela bezpečně lovit i v „tlaku“.
Hned na nástupu jsem s kulovnicí s „podivným zaměřovacím zmenšovacím dalekohledem“ vzbudil pozornost (ne však větší než kolegové střelci s rytými dvojáky), mimo jiné i díky jejímu vzhledu, který naznačuje výdrž i při drsnějším zacházení (což se následně potvrdilo). Překvapením pro mě bylo, že ač se všem optika i kulovnice líbily, jeden z kolegů mi sdělil, že se mu ze zmenšeného pohledu zaměřovacím dalekohledem dělá zle a při delším pozorování mu to způsobuje motání hlavy. Byl to však pouze jediný člověk, navíc je třeba si uvědomit, že zaměřovací dalekohled s takto nastaveným zmenšením neslouží k dlouhému pozorování, ale k rychlé střelbě na velmi krátkou vzdálenost.
Zřejmě z důvodu mého „machrování“ s novou hračkou mě vedoucí honců kamarádsky poslal na konec pravého křídla do smrkové mlaziny s hustým podrostem ostružiníku a traviny. Již po několika metrech od zahájení lovu to vypadalo, že Sauer 303 možná poprvé promluví, protože od manželky s důvěrou zapůjčený Parson Russell teriér Ferry vyletěl dvoumetrovým obloukem z houštiny a bylo slyšet pohyb velkého divočáka, patrně kňoura. Připravil jsem se a na optice nastavil „zmenšení“ 0,75x. Musím konstatovat, že dobře viditelná tečka umožňuje střílet opravdu téměř pod nohy. Kňour měl však jiný názor, někudy prošel naší linií a bez rány zmizel. Jak se později ukázalo, zřejmě ani neopustil leč. Jelikož bylo třeba pokračovat a držet řadu, dál jsem se mu nevěnoval a Ferry po „letecké“ zkušenosti taktéž ne.
Po dvou stech metrech postupu vysokým lesem jsme došli ke smrkovému kotlíku, ze kterého psi vyhnali několik selat bez bachyně. Jedno se mi podařilo ulovit na vzdálenost přibližně 60 m při dvojnásobném zvětšení na zaměřovacím dalekohledu. Poté mě Diana na několik hodin zcela opustila a divočáci se mi vyhýbali. Pomalu se blížil konec leče. Před sebou jsem měl hluboký lesní potok, který bylo třeba překonat. Když jsem stál v nejhlubším místě, zaslechl jsem Ferryho, jak něco žene přímo proti řadě honců. Přikrčil jsem se a po vteřině zpozoroval laň s kolouchem běžící přímo proti mně. Ve vzdálenosti 50 m se stočili kolmo doleva, a tak přišel můj čas. Koloucha jsem zasáhl na komoru. Po ráně se skutálel, k mé „velké radosti“, do kaliště pode mnou. Na laň jsem již nestřílel, neboť se k ní blížili psi a nechtěl jsem riskovat jejich poranění. Dvě rány, dva kusy. Prozatím spokojenost.
Následně jsem šel ještě se psy samostatně projít malý travnatý úsek přiléhající k již vrostlé smrkové kultuře. Najednou jsem zaslechl pohyb zvěře. Pohotově jsem vyskočil na pařez a připravil se. Ve vzdálenost asi 20 m odbíhala slabá laň s kolouchem, takže jsem se rozhodl ulovit oba. První ranou jsem střelil laň na krk, a protože neznačila, bleskově jsem opakoval – na komoru. Laň se zlomila v ráně. V mžiku jsem zamířil na koloucha a ulovil ho. V tu chvíli jsem zůstal stát na pařezu s prázdnou kulovnicí (standardní zásobník má kapacitu dva náboje plus jeden do hlavně; lze přikoupit zásobník na pět nábojů, ale pozor na legislativu!). Mezitím, co jsem z kapsy vytahoval náboje, v podstatě krokem kolem mě prošlo dalších osm kusů holé jelení zvěře! V duchu jsem si zanadával, že nemám svoji pákovou opakovačku Marlin v ráži .375 Win., rychle jsem dobil do zásobníku a šel si prohlédnout ulovenou zvěř. Laň měla přestřelené obě krční tepny, takže to, jak se zlomila, zřejmě souviselo s tímto zraněním a poklesem tlaku v krevním řečišti. Rána na komoru byla tedy již zbytečná. Kolouch byl zasažen na komoru.
O přibližně 100 metrů dál jsem se dostal k seleti a poté jsem viděl ještě jednoho koloucha, ale s ohledem na blízkost řady střelců a bezpečnost jsem již nestřílel a kochal se pohledem na zvěř.
První lovecká akce s kulovnicí Sauer 303 a zaměřovacím dalekohledem Swarovski Z8i 0,75–6x20 se vydařila. Měl jsem možnost lovit zvěř na vzdálenost od několika kroků až po 60 m, a to zcela bez omezení, takže ač jsem byl dosud skalním fanouškem kolimátorů a mechanických mířidel, testovaná naháňková optika mě přesvědčila o tom, že zřejmě něco takového budu velmi brzy potřebovat…

HODNOCENÍ CELKU ZBRAŇ + ZAMĚŘOVACÍ DALEKOHLED
Sauer 303 a Swarovski Z8i 0,75–6x20 tvoří podle mého názoru velmi vyvážený komplet pro myslivce, který má zájem chodit především na naháňky a nechce se mu dělat kompromisy. S ohledem na hmotnost a délku mnou zvolené zbraně vybavené kompaktním zaměřovacím dalekohledem se mi tato kombinace jeví jako nanejvýš vhodná pro střelce „na štontu“. Do leče bych volil spíše zbraň s kratší hlavní (výrobce nabízí i délku 46 cm namísto standardních 51 cm).
Testovaný komplet dovede udělat hodně radosti a přehled, který střelec má i při střelbě do bezprostřední blízkosti, je k nezaplacení. Se zbraní momentálně chodím také šoulat a šestinásobné zvětšení bohatě stačí i k lovu holé srnčí zvěře, kterému se aktuálně věnuji během pracovního týdne při vycházkách za účelem výcviku dalšího psa. Se zbraní budu tuto sezonu nadále lovit a o své zkušenosti se na stránkách Světa myslivosti rád podělím.
Autor: Mgr. Miloslav Jančík, Zlín
Foto autor

Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 11/2018