Africký mor prasat o sobě dává čím dál tím více vědět

Jak se díváte se zkušenostmi, které jste za dobu svého působení v čele Státní veterinární správy nasbíral s africkým morem prasat, na současnou situaci?

Je třeba odděleně hodnotit situaci, která u nás nastala v roce 2017 na Zlínsku, a tu, které jsme svědky od roku 2022 v Libereckém kraji.

V prvním případě šlo o uzavřené ohnisko vzniklé vlivem lidského faktoru, kdy se nákaza objevila znenadání. Nejbližší ohnisko bylo vzdáleno přes 400 kilometrů. Díky pečlivému monitoringu prováděnému i s ohledem na nepříznivou situaci v Evropě se ho podařilo rychle odhalit a souborem celé řady opatření, mnohdy nestandardních, z nichž většinu jsme nikdy předtím nedělali, a také s využitím místních terénních podmínek a spolupráce s myslivci, státní správou, policií aj. se povedlo nákazu zdolat. Neméně důležité v té době bylo, že se na opatření našly finanční prostředky. Výsledkem byla depopulace černé zvěře v oblasti, takže se nákaza nerozšířila. V tomto ohledu jsme byli první na světě, později se něco podobného povedlo v Belgii. 

Situace v Libereckém kraji je ale diametrálně odlišná…

Co se týče propuknutí nákazy ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji v prosinci 2022, vzhledem k vývoji v Polsku jsme nebyli překvapeni. Již dlouho předtím jsme se obávali, že se k nám nákaza dostane prostřednictvím divočáků migrujících z některé ze zasažených oblasti v Polsku nebo Německu a brali jsme to tak, že je to jen otázka času. Tím nechci říci, že jsme proti tomu nic nedělali – právě naopak. Ale mor se k nám stejně dostal. Opět díky monitoringu se povedlo odhalit první případ a byla vydána mimořádná veterinární opatření. Od roku 2017 se ale změnila příslušná legislativa EU, takže zatímco na Zlínsku měla oblast infekce 75 čtverečních kilometrů, na Liberecku už to bylo 200. Jinak se postupovalo stejně: zakázali jsme veškerý lov, zmapovala se situace, nastavili jsme podmínky pro lov atd. Na rozdíl od Zlínska se ale situace v Libereckém kraji vyvíjí nepříznivě, protože se neustále rozšiřují uzavřená pásma. A riziko šíření nákazy bohužel narůstá.

Podle odborníků se virus chová jinak než v roce 2017 na Zlínsku…

Je to tak. Inkubační doba je delší, již to není pět dní, ale přibližně dva týdny, takže nakažení divočáci hynou později. Během té doby ale často stačí nakazit další a může dojít k dalšímu šíření nákazy. Pozitivní nálezy jsou jak mezi uhynulými divočáky, tak mezi ulovenými, což znamená, že virus v populaci koluje. Místa nálezů pozitivních případů se posouvají směrem do vnitrozemí, což znamená, že už nejde o nakažené divočáky z Polska, ale o naši zvěř. To, že se virus chová jinak, je dáno tím, že je v populaci dlouho, a tendencí virů obecně je, že u nich dochází ke změnám. Vlastně se přizpůsobují podmínkám. Nejde o nějakou zvláštnost. 

Má to nějaký vliv na opatření v boji s morem?

V podstatě ne, v případě propuknutí nákazy se postupuje všude v Evropě stejně – podle jednotných pravidel EU. Myslivcům z oblasti zasažené morem, přičemž do budoucna se bohužel nevyhneme vzniku dalších, je třeba neustále vysvětlovat, jak manipulovat s úlovkem, protože při současném chování viru se nemusí poznat, jestli je kus pozitivní, protože nevykazuje známky změněného chování ani jiné příznaky. Musejí pochopit, že než dostanou negativní výsledek vyšetření, musí se s uloveným kusem, ale i třeba s oděvem dotyčného myslivce, který s úlovkem manipuloval, zacházet tak, jako by byl infekční.    

Jak hodnotíte situaci v Německu, Polsku a na Slovensku, kde pozitivních případů u černé zvěře neubývá a nákaza se posouvá, někdy dokonce přeskakuje do nových oblastí? Dá se předpovědět, odkud by se mohl virus dostat přirozenou cestou na další místa v České republice?

Vývoj neustále sledujeme a vidíme, že nákaza pomalu postupuje i v oblastech, kde byla přijata různá protiopatření. Takže se dá podle lokalizace nálezů odhadovat, odkud by mohla nákaza přijít. Na Slovensku prochází od východu na západ, v Polsku se průběžně objevují nové pozitivní případy nedaleko hranice se severními a východními Čechami. Jiná věc je skokový přenos člověkem. Aktuálně se v Německu objevil mor v Hesensku u černé zvěře, stovky kilometrů od nejbližší oblasti výskytu. Může jít o nedbalost, ale dnes už by mohl někdo mít i teorii o úmyslném šíření v oblasti s rozvinutým chovem domácích prasat. Nic nejde vyloučit. Na příchod moru proto cvičíme nejen kolegy z příhraničních oblastí zejména se Slovenskem a Polskem.

Jak to vypadá s vakcínou, která by mohla pomoci ochránit domácí chovy?

Výzkum probíhá, ale zatím není k dispozici.

V Sasku byly počátkem května zmenšeny uzavřené zóny (Svět myslivosti č. 6/2024), což znamená, že v boji s morem tam zaznamenávají úspěchy…

Sasové přijali komplex svých opatření, které jsou pro nás velmi inspirativní. Mám na mysli zejména vytvoření tzv. bílé zóny podél hranic s Polskem, kde se podařila depopulace černé zvěře. To bychom také chtěli. Na dané téma jsme zpracovali materiál, který jsme zaslali k projednání ministru zemědělství. Pan ministr slíbil, že se obrátí na ministra vnitra a pak na mistra financí, jestli by dali finanční prostředky třeba i na to, aby mohli být zapojeni i policejní ostřelovači. Pracujeme na tom, připravujeme mapy, pořizujeme seznamy honiteb a jejich uživatelů, protože potřebujeme kombinaci obojího atd. Při práci v terénu se dnes dají ve velkém využívat drony, což je výhoda oproti roku 2017. Neustále jednáme s uživateli honiteb v zasažené oblasti. Chceme více zapojit obce. Zintenzivnili jsme osvětovou kampaň v celé České republice. Vše se děla propojeně, aby všichni, jejichž činnosti se mor nějak dotýká, měli dostatek informací a uvědomovali si, že situace je vážná a není radno ji podceňovat, čehož jsme, bohužel, stále svědky.

Dá se odhadnout, jak se bude vyvíjet situace v Libereckém kraji?

Budou přibývat pozitivní případy. Za poslední měsíc jich bylo více než za několik předchozích. Jde o to, abychom udělali maximum pro udržení nákazy v uzavřené oblasti II. Ideální by bylo zintenzivnit lov černé zvěře, což se snažíme podpořit zástřelným, které jsme zvýšili. Popravdě to ale nemělo moc velký efekt. Přitom musí být všem jasné, že pokud by se podařilo stavy černé zvěře ještě více zredukovat, pomohlo by to do budoucna všem. Nechci si představovat, jak to bude vypadat, jestli se nákaza dostane do vnitrozemí, kde je černé zvěře více než v příhraničí, jsou tam chovy domácích prasat atd.