Farmáři, kteří žádají odstřel vlků, podali ústavní stížnost (ČTK)

Soudy ve svých rozhodnutích již dříve konstatovaly, že vlci jsou zvláště chránění živočichové a je zakázáno zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Pokud způsobují škody, lze požadovat náhradu od státu.

V ústavní stížnosti chovatelé namítají zásah do vlastnických práv tím, že se chovatelům znemožňuje jeho ochrana a že je zasaženo do práva na ochranu života a zdraví. "Podle chovatelů je jen otázkou času, kdy vlci napadnou člověka, protože před ním nemají žádný přirozený respekt," uvedli v tiskové zprávě.

Podle nich stát řeší jen důsledky - náhrady, které neodpovídají škodám. Podle jejich advokátky Jany Zwyrtek Hamplové, je to podobné, jako by se rezignovalo na protipožární prevenci a hradily se jen škody až potom, co majetek shoří. "Stížnost mimo jiné ukazuje na Švédsko a Norsko, kde řeší stejný problém a kde od ledna a února 2018 již probíhá legálně odstřel dvou třetin vlků, kteří dané lokality ohrožují," uvedla Hamplová.

V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle odhadů CHKO Broumovsko více než 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádro teritoria na polské straně hranice, ale vydávají se i na Broumovsko či Trutnovsko. Fotopasti letos nově potvrdily trvalou přítomnost vlků také v Orlických horách.

Podle zástupců Správy CHKO Broumovsko nemají lidé ve volné přírodě důvod se vlků bát. Odmítli také názory, že by se vlci na Broumovsku chovali nestandardně, byli zmutovaní či troufalejší. To, že vlci na Broumovsku útočí často na okrajích vesnic, vysvětlují ochranáři také tím, že jsou tu obce tzv. lánového typu, kdy na domy podél silnice či potoka navazují pole, pastviny a dále volná příroda. Ochranáři také upozorňují na to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé stále rezervy.

Tomáš Kučera (ČTK)