Jakele J1 – krátké seznámení s (r)evoluční koncepcí zbraně

Redakce našeho časopisu měla možnost vyzkoušet si kulovnici v oboře Tuř nedaleko Jičína, která je komplexním zařízením pro loveckou kulovou střelbu a výcvik psů. Vlastníkem obory, jež kromě jiného disponuje známou kulovou střelnicí na běžící terče, kulovou střelnicí na pevné terče (maximální vzdálenost střelby 200 metrů) a též moderním digitálním střeleckým kinem, je lesnická společnost STEELPARK. A právě zde začalo naše seznamování s netradiční zbraní.

Po představení ovládání zbraně a technických a konstrukčních „vychytávek“ této novinky na českém trhu nás hostitelé doslova uvrhli do stavu vysoké lovecké horečky ve střeleckém kině. Na simulátoru jsme si mohli vyzkoušet ovládání zbraně a své střelecké schopnosti při naháňce, na individuálním lovu spárkaté zvěře, ale třeba také při útoku medvěda. A když už jsme měli pocit, že „to“ skutečně umíme, došlo na lámání chleba – na ostrou střelbu na běžící terče. Zbraň o hmotnosti přibližně 2,6 kg, osazená poměrně malým titanovým tlumičem Recknagel, jehož hmotnost činí asi 330 g, se díky tvaru pažby v testované ráži .30-06 Springfield chovala i při rychlé střelbě na pohyblivé terče velice příjemně. Následně jsme měli příležitost střílet na terč umístěný ve vzdálenosti 200 metrů. Opět musím konstatovat, že kulovnice si při opření o vaky při mířené střelbě na větší vzdálenost počínala i přes svoji nízkou hmotnost kultivovaně, byť trochu zvláštně působil protitlak napínací páky nazvané výrobcem Jakele Relax. Rozhodně to však nebylo na úkor přesnosti, šlo spíše o nezvyk.

Technické řešení

Pokud Jakele J1 někomu připomíná kulovnici Blaser s přímotažným závěrem, není tak daleko od pravdy. Zbraně totiž nesou rukopis stejného konstruktéra. Jakele J1 je sice něco naprosto jiného než „přímotažka“ Blaser, nicméně obě kulovnice sdílejí jisté ideové základy.

Montážní rozhraní na zaměřovací dalekohled by mělo být na J1 podle údajů dovozce vzájemně kompatibilní s montážemi pro kulovnice Blaser, nicméně firma Jakele nabízí svoji bavorskou precizní montáž, která je technicky velmi pěkně řešená a jejíž pravostranné ovládání (na rozdíl od montáží Blaser, Innomount a dalších) je podle mého názoru pro praváka výhodnější.

Přímotažný závěr zamyká náboj v komoře pomocí čtyř ozubů otočením o 90 stupňů, a to do prodloužení hlavně za nábojovou komorou. Plocha ozubů je dostatečná pro moderní lovecké náboje středního výkonu. Výrobce nabízí kulovnici standardně v rážích od .222 Rem. po 9,3x62 a příplatkově i v ráži v .300 Win. Mag. Ovládání přímotažného závěru je příjemné i díky dobře zvolené velikosti kuličky na klice.

Zbraň není vybavena provozní manuální pojistkou v pravém slova smyslu, ale přepravní pojistkou blokující pohyb závěru, například při transportu v horách, a současně i bicí mechanismus. Při lovu se však nepoužívá.

Bicí mechanismus sám, připomínající skrytý kohout samonabíjecí pistole, je trvale vypuštěný, takže nemůže dojít k výstřelu například při pádu odjištěné zbraně. Zbraň se tedy vlastně neodjišťuje (popravdě by tam ta transportní pojistka ani nemusela být), ale napíná se při založení do ramene poměrně intuitivně stisknutím páky, které výrobce říká Jakele Relax-Systém. Jejím uvolněním dojde k tichému a pozvolnému vypuštění napnutého bicího kohoutu a zbraň je opět naprosto bezpečná. Na první pohled má člověk pocit, že napínání páky musí střelce rušit, nicméně za několik okamžiků se dá na tento systém snadno zvyknout.

Spoušť je krásně hladká s krátkým a příjemným chodem. Kdykoliv je možné snadno přepnout drobnou páčkou v lučíku mezi „loveckou“ a „sportovní“ tuhostí, a to bez jakékoliv další manipulace se zbraní. Není nutné, jako například u Blaserova systému ATZL, vyjmout za účelem přepnutí spouště zásobník se spoušťovým zařízením. U Jakele J1 prostě jen posuneme páčku dopředu, nebo dozadu. Oproti systému ATZL je navíc možné zrakem nebo pohmatem (raději při vypuštěném bicím ústrojí) kdykoliv zjistit, co je na spoušti navoleno.

Další vychytávky

Tlačítko uvolnění vyústění zásobníku pomáhá při nabíjení, ale hlavně při vybíjení zbraně, takže náboje nemusíme ze schránky „vypáskovávat“ závěrem přes nábojovou komoru. Sice je to u zbraně této konstrukce bezpečné, ale v tomto případě náboje po stisknutí tlačítka pohodlně vyskočí do dlaně. Stejně tak při nabíjení lze uvolnit stisk vyústění a oba náboje snáze dostat do zásobníku a třetí pak případně nabíjíme přímo do hlavně. Zásobník není vyjímatelný, je součástí subtilního a elegantního rámu zbraně, a proto je také kapacita omezena na 2+1 náboj...

Celý článek si přečtete ve Světě myslivosti č. 7/2023, který je aktuálně v prodeji.