Kontroly potravin v místě určení mají smysl

* Novela zákona o potravinách dává SVS nově kompetence při kontrole veřejných stravovacích zařízení. Jakých produktů se budou kontroly SVS týkat, respektive, co by považovala SVS za logické spektrum kontrol?
Za správné a logické považuji, že novela zákona o potravinách dala pravomoci státnímu veterinárnímu dozoru ke kontrolám i ve stravovacích zařízeních tak, aby byl možný dozor opravdu "od vidlí po vidličku". Na konkrétním způsobu provádění kontrol se nyní domlouváme s orgány veřejného zdraví.

* Co přesně bude tedy SVS v restauracích kontrolovat?
V první řadě půjde o kontrolování zvěřiny, která je uváděná do oběhu, zda byla odpovídajícím způsobem ulovena a vyšetřena, zda pochází ze schválených a registrovaných závodů, zda jsou v pořádku všechny doklady, které zvěřinu mají doprovázet, a to včetně povinného vyšetření na trichinely u černé zvěře. Samozřejmě, že se dozor bude týkat i jiných druhů mas, mléka, vajec aj. Budeme postupovat podle ustanovení uvedených v tzv. Hygienickém balíčku (jde zejména o zdravotní nezávadnost, kvalitu, značení, čerstvost apod.)

* Jaké největší problémy při těchto kontrolách SVS očekává?
Předpokládáme, že vše bude splňovat podmínky legislativy, zda tomu tak bude či nikoli, se zjistí při prvních kontrolách, které budou provádět inspektoři místně příslušných krajských veterinárních správ. Jestliže se nějaký problém vyskytne, jsme připraveni jej řešit.

* Co je, respektive není v současné době odběratelům z řad restauratérů známo ohledně původu, kvality a prodeje zvěřiny?
Co určitě není známo některým dodavatelům a odběratelům je to, že volně žijící zvíře musí být uloveno předepsaným způsobem. Pytláctví a uvolňování zvěřiny na černo do tržní sítě povoleno není.

* Již v minulosti se do kompetence SVS dostala také ohlašovací povinnost při příjmu surovin a potravin živočišného původu ze zahraničí. Jaké jsou výsledky, zachytila SVS při těchto kontrolách rizikové zboží?
Státní veterinární správa má tuto kompetenci ve svém zákoně a aktivně ji využívá již od vstupu ČR do EU. Ale nejspíše máte na mysli nařízení vlády, které tuto povinnost obchodníků upřesňuje. Ukázalo se, že to je velmi prospěšný instrument, na jehož základě je možné potenciálně závadné, ale třeba i nesprávně značené zásilky včas zastavit, vrátit, popřípadě i nařídit likvidaci. Každý měsíc se vyskytnou takové případy, například vrácené zásilky drůbeže či strojně odděleného masa do země původu. Více než problémy se zdravotní závadností řeší KVS zejména nesprávné značení potravin a surovin živočišného původu a nedodržování teplotních požadavků.

* Lze říci, z jakých destinací pochází nejvíce rizikových dodávek?
Nerad bych jmenoval některou zemi na prvním místě, vždy jde o konkrétní výrobce. Snad lze uvést, že jsme zjistili zásilky, které nesplňovaly legislativní požadavky, vezmu to od západu k východu, z Belgie, Francie, Německa, Polska, aj. a ze třetích zemí například z Číny.

* Můžete být konkrétnější, třeba kolik kontrol SVS provedla a s jakými výsledky?
Kdo si chce učinit představu o systému veterinárních kontrol, tak nejlépe, když se podívá na naše webové stránky www.svscr.cz a odkaz "Výsledky kontrol", kde si může zvolit časové období či kontrolované subjekty. Od začátku letošního roku bylo provedeno 4 749 posouzení komodity při 2 165 kontrolách v místě určení. Z toho bylo vráceno drůbeží maso do Polska (8,8 tun - porušený obal), vepřové maso do Polska (10 tun - doklady, teplota) a sušené mléko do Francie (3 tuny - doklady). Zlikvidováno bylo vepřové maso ze Slovenska (0,8 tun - neznámý původ tj. 1 neoznačená paleta).

* Co přesně kontroluje SVS v maloobchodu?
Jedná se o vyhledávání nedostatků u potravin a surovin živočišného původu, které jsou stanoveny legislativou EU a ČR. Orgány veterinárního dozoru ani tak nerozlišují, zda jde o velkoobchod či maloobchod, ale zda dotyčný subjekt potraviny živočišného původu nějak upravuje, krájí, porcuje, atd. Tudíž se dozor dotýká i tzv. maloobchodu. Zde kontroluje jednak doklady o nabytí, označování, ale i teplotu a ochranu před vnějšími vlivy, mikrobiologickou a chemickou kontaminaci a všeobecné hygienické podmínky zacházení s potravinami včetně zacházení s vedlejšími živočišnými produkty.

* Má SVS nějaké poznatky s opětovným využíváním masa, které je na hranici či za hranicí možností jeho prodeje - například při zpracování do masných výrobků prodávaných a vyráběných přímo v maloobchodu?
Vynalézavost obchodníků je v tomto směru známá. Je ale nutno dodat, že tyto praktiky, o kterých hovoříte, jsou postupně eliminovány. Přispívá k tomu obecně větší vzdělanost zaměstnanců obchodů, kupujících i obchodníků, kterou rozšiřuje kromě Státní veterinární správy též Potravinářská komora, SZPI a jiné organizace. Pokud maso není způsobilé k dalšímu prodeji, tj. jeví smyslové změny, takové již dále použít k výrobě potravin nelze. Takové maso musí být tzv. neškodně odstraněno, a to prostřednictvím asanačního podniku. Prodejny potravin, které připravují polotovary, jsou kontrolovány veterinárními inspektory minimálně 6x do roka, takže takové praktiky se nám, doufám, již podařilo vymýtit.

* Jak se připravujete na vyšší náročnost časovou, ale i personální, s ohledem na rozšíření kompetencí vyplývajících z novely zákona o potravinách?
Principy dozoru se příliš měnit nebudou, ale dojde k posunu blíže ke konzumentovi v restauracích. Vycházet se bude z vyhodnocení rizik a ke stanovení četnosti prováděných kontrol. Je nám jasné, že půjde o vícepráce a proto vyčíslujeme možné požadavky na personální a finanční posílení. Společně se SZPI a především s Hygienickou službou připravujeme seznamy nových dozorovaných subjektů tak, abychom od 1. 1. 2015 mohli splnit vše, co nám zákon ukládá. A věřím, že všechna práce, co nás čeká, má smysl a spotřebitelé ji ocení.