Městští lovci v Mnichově zabraňují konfliktům s volně žijícími zvířaty a kontrolují nemoci
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Ať už se jedná o předzahrádku nebo veřejné prostory: městští lovci zasáhnou, když se zvířecí obyvatelé Mnichova stanou příliš „divokými“.
Srnčí, lišky, husy, kachny, králíci, holubi, ... seznam druhů zvěře, která se nachází v hlavním městě Bavorska, je dlouhý a mnoho myslivců by za podobné stavy zvěře bylo šťastných. Ale co by na venkově bylo vítáno, vede k problémům v jednom z největších a nejdražších měst v Německu, kde se střetávají lidé a zvířata. Město Mnichov proto pověřilo několik lovců, aby tyto konfliktní situace řešili, nebo přinejlepším jim předcházeli. Jejich úkolem je lov– ať už s palnou zbraní v obydlených oblastech, loveckým dravcem v městském parku nebo pomocí pastí v mateřské školce. Nejde však jen o „odstranění“ problémových jedinců. Stejně důležitá je i ochrana volně žijících zvířat před lidmi.
Městský lov jako živobytí
„Před dvaceti lety bych nevěřil, že se budu živit lovem ve městě,“ říká o svém povolání Wolfgang Schreyer, který se specializuje na lov s loveckým dravcem. Na začátku si nedokázal představit, že lidé budou ochotni za jeho službu zaplatit. Podmínkou pro lov je kromě povolenky od příslušného úřadu i schválení vlastníka nemovitosti. To však znamená, že pokud například „problematická“ liška navštíví zahradu souseda, má v tu chvíli štěstí.
Bezpečnost je na prvním místě
Než zkušení lovci podniknou ve městě první kroky, platí pro ně to samé jako pro „běžného“ myslivce – musí obeznat, kde jsou úkryty zvířat, kde nachází potravu, kudy se pohybuje a co je nejdůležitější – kde je bezpečné lovit, a kde naopak hrozí nebezpečí. Bezpečnost je nutné zajistit, zejména pokud se přistoupí k lovu puškou. Důležitá je trpělivost a absolutní sebekázeň. V hustě obydlené oblasti se nic nesmí pokazit nebo být ponecháno náhodě.
Pod tlakem veřejnosti
Sebekázeň se musí vztahovat nejen na výstřely, ale také na nepřátelské reakce aktivistů za práva zvířat nebo odpůrců lovu. Především sokolník je vystaven neustálému dohledu veřejnosti, protože s dravcem se v davu neztratí. Odhaduje, že 80 % lidí ho vnímá pozitivně, 10 % se o něj vůbec nezajímá, ale zbývajících 10 % je znepokojeno tím, co dělá. Setkává se s nepříjemnými reakcemi – od pohrdavých pohledů po urážky. Naštěstí se nikdy nesetkal s přímým útokem. V průběhu let však musel již dvakrát volat policii, když na něj doráželi odpůrci lovu. To je také jeden z důvodů, proč lovci upřednostňují při výkonu práce doprovod. Veškeré výhrady k lovu se však většinou vytrácí, jakmile lišky, králíci nebo holubi poškodí majetek vlastníkům nebo se k němu přiblíží.
Dávají pozor na zvířata
Úkolem městských lovců není jen regulovat škůdce, ale také hlídat výskyt nebezpečných nákaz. Dohlížejí i na to, jestli se u lišek v jejich městském revíru neprojeví známky prašiviny nebo psinky, nebo u králíku myxomatóza.
Důležité je podle slov lovců také vzdělávání veřejnosti: „Městským obyvatelům úplně chybí vhled do reality, pokud jde o divoká zvířata.“ Příčinou konfliktů je podle nich často člověk a jeho bezmyšlenkovité jednání.
Přehled ulovených kusů za lovecký rok 2017/18:
liška obecná | 58 |
kuna skalní | 21 |
jezevec lesní | 1 |
králík divoký | 724 |
zajíc polní | 2 |
srnec obecný | 22 |
holubi | 26 |
husa velká | 32 |
berneška velká | 6 |
kachna divoká | 12 |
racek | 7 |
straka obecná | 4 |
vrána černá | 153 |
Podle jagderleben.de, 8. 3. 2020, redakce