Na Rychnovsku se potvrdila nebezpečná brucelóza zajíců

Vážné onemocnění brucelózy zajíců se před několika dny prokázalo na Rychnovsku. Krajská veterinární správa již v této souvislosti vyhlásila v dotčené lokalitě mimořádná opatření.
"Potvrzený výskyt tohoto onemocnění není zase tak častý. V souvislosti s ním nejsou mimořádná opatření vyhlášena na žádném jiném místě v Královéhradeckém kraji. Například v loňském roce jsme toto onemocnění nezaznamenali vůbec," uvedla Alena Hekrlová z Krajské veterinární správy v Hradci Králové.
Uhynulý zajíc, u něhož bylo onemocnění prokázáno, byl nalezen v katastrálním území Liberk. Ochranné pásmo bylo vyhlášeno v něm i několika dalších. Opatření se týkají i Lukavice, Javornice, Hlásky, Prorubek a Panské Habrové.
Při dodržení všech doporučení se ale veřejnost ani nimrodi na Rychnovsku nemusejí nákazy obávat. Ta je přitom přenosná i ze zvířete na člověka. Mezi lidmi ale nikoliv. "V tuto roční dobu se zajíci neloví, takže riziko zastřelení nakaženého kusu je minimální. Jejich sezona je až od prvního listopadu do konce roku. Lidé, kteří v přírodě najdou uhynulá zvířata, by s nimi neměli manipulovat všeobecně," ubezpečil Jiří Brandejs z Okresního mysliveckého spolku v Rychnově nad Kněžnou. Riziko onemocnění se přitom dá vyloučit poměrně snadno, a to dodržováním hygienických pravidel a správné tepelné úpravy. "I když někde nejsou mimořádná opatření vyhlášena, neznamená to, že tam nákaza nemůže být. Důležité je si po manipulaci se zastřeleným kusem důkladně umýt a případně dezinfikovat ruce. Maso určené ke konzumaci by mělo být vystaveno minimálně teplotám 70 stupňů Celsia po dobu alespoň deseti minut," řekla dále Alena Hekrlová.
V ohnisku nákazy a ochranném pásmu ale v současnosti platí mnohem přísnější pravidla. Veškerá uhynulá zaječí zvěř musí být vyšetřena v akreditované laboratoři. Ulovená zvěř musí být minimálně prohlédnuta proškolenou osobou.
Při výskytu příznaků je opět nutné laboratorní vyšetření. Je rovněž zakázáno zajíce odchytávat nebo přemisťovat a jejich maso uvádět do oběhu. Pozorovací doba byla stanovena na tři měsíce od původního nálezu. Za porušení mimořádných opatření hrozí nemalé pokuty.
K přenosu brucelózy na člověka nejčastěji dochází při neopatrné a nehygienické manipulaci s uhynulými nebo ulovenými zajíci. Nákaza u člověka probíhá jako horečnaté onemocnění se střídavými vysokými teplotami.