Nebezpečná tularémie zajíců polních se objevila u Štoků na Havlíčkobrodsku

Nebezpečí hrozí v katastrálním území Studénka, Chyška, Okrouhlička, Petrovice, Kochánov, Štoky, Smilov a Úhořilka. „Všichni nalezení uhynulí zajíci nebo zajíci, u nichž se projevily změny přirozeného chování a byli usmrceni, musí být laboratorně vyšetřeni. Nález takového zajíce je nálezce povinen oznámit příslušnému uživateli honitby, který jej předá prostřednictvím Krajské veterinární správy pro Kraj Vysočinu k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Jihlava,” informoval veterinář Božek Vejmelka, ředitel Krajské veterinární správy pro Kraj Vysočinu. Porušení mimořádných veterinárních opatření se trestá vysokou pokutou ve výši od padesáti tisíc do dvou milionů korun.
Varování krajské veterinární správy zveřejnil okamžitě na svých webových stránkách také městys Štoky. „Nejdříve jsme zaregistrovali výskyt tularémie u Okrouhličky, což je poměrně daleko. V situaci, kdy se tato nákaza objevila u nás, budeme samozřejmě informovat občany a myslivecké sdružení. Upozorníme občany na možnost nákazy a upozorníme je, aby se nedotýkali uhynulé zvěře. Jinak myslím žádné vážné nebezpečí nehrozí,” vyjádřil se starosta městyse Štoky Pavel Královec.

Bezpečí a ochrana jsou namístě
Podle veterináře Božka Vejmelky by se měli mít na pozoru a dbát zvýšené opatrnosti především uživatelé honiteb v postižených oblastech.
„Je zakázáno uvádět zajíce ulovené v ohnisku nákazy do oběhu. Zajíce ulovené v ohnisku a ochranných pásmech je možné uvolnit pouze ke spotřebě v domácnosti lovce za podmínky, že je lovci podáno poučení o bezpečném zacházení se zvěřinou a použití ochranných pomůcek, zejména rukavic, roušek a ochranných brýlí a po důkladné tepelné úpravě, což tedy znamená dosažení vnitřní teploty sedmdesát stupňů Celsia po dobu nejméně deseti minut,” zdůraznil veterinář Vejmelka. Tularémie je podle něj nakažlivé bakteriální onemocnění, které postihuje především zajíce, divoké králíky a jiné hlodavce. Nemoc je přenosná na domácí zvířata, a dokonce i na člověka.
V tuzemských podmínkách se tularémie projevuje jako nebezpečná nákaza s přírodní ohniskovostí. U většiny zvířat probíhá onemocnění rychle.
„Nemocní zajíci ztrácejí plachost, nekoordinovaně se pohybují, jsou malátní a mají zježenou srst. K úhynům dochází v dobrém výživném stavu. Při pomalém průběhu onemocnění zajíci rychle hubnou, dochází ke zvětšení mízních uzlin, případně k jejich zhnisání,” podotkl veterinář Vejmelka. Podle chovatele Petra Böhma z Havlíčkova Brodu mohou být za určitých zvlášť nepříznivých okolností ohroženy i chovy domácích králíků. „Proto je potřeba v oblastech s častým výskytem tularemie u divoce žijících hlodavců nekrmit zelenou píci a chránit králíky před bodavým hmyzem,” upřesnil chovatel. „Výskyt tularémie a její přetrvávání v přírodních ohniscích jsou vázány na přítomnost infikovaných hlodavců a krev sajícího hmyzu, kteří přenášejí původce onemocnění a jsou hlavním zdrojem infekce pro člověka a zvířata. K infekci dochází při kontaktu s nemocným nebo uhynulým zvířetem přes trávicí ústrojí, dýchací ústrojí, spojivku nebo poraněnou kůži. Nepřímo může dojít k nákaze krmivem, vodou a prachem v prostředí kontaminovaném výměšky nemocných zvířat,” upozornil veterinář.

Nákaza u člověka vyžaduje léčbu
Nákaza se u lidí projevuje vysokou teplotou, malátností, zvýšenou únavou, zduřením, případně zhnisáním mízních uzlin nebo atypickými záněty plic. Každé podezření z nákazy člověka vyžaduje neprodlené lékařské ošetření. Pacient se léčí v nemocnici podáváním antibiotik.
Podle ředitele lesního družstva obcí Přibyslav Jiřího Svobody je obezřetnost vždy na místě. „Tularémie se v podstatě týká každého myslivce a její léčba je velmi nepříjemná a dlouhá. Na druhou stranu na Přibyslavsku ulovíme jednoho až dva zajíce ročně,” vysvětlil Svoboda. Ten dodal, že riziko přenosu nemoci na člověka je velmi nízké. „Jak už z rodového jména vyplývá, zajíc polní se vyskytuje především na poli a v lese ho můžeme spatřit velmi okrajově,” konstatoval Svoboda.
„Nejedná se jen o chorobu zajíců, ale přenášejí ji všichni hlodavci. Kdo v minulosti vdechl prach ze slámy, ve které byly nakažené myši, mohl onemocnět. Bylo to i smrtelné, ale teď díky antibiotikům se to dá léčit. Je to přenosné i z člověka na zvíře, což je ovšem velice ojedinělé,” podotkl myslivec a veterinář Karel Křen z Jihlavy. Podle jeho zkušeností se mohou nemocí nakazit například lidé, kteří seberou na silnici přejetého zajíce. Úplně vymýtit se tato nemoc v přírodě nedá. Podle zkušeností zdravotníků nedosahují počty lidí nakažených tularémií ani dvou desítek případů ročně.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník