Neexistuje zákonný nástroj, který by myslivce donutil snižovat stavy zvěře, říká ministr Výborný
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Neexistuje zákonný nástroj, který by donutil myslivce snižovat počty zvěře a udržitelně s ní hospodařit. Na mnoha místech jsou její stavy tak vysoké, že představují skutečný problém. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to uvedl jako zdůvodnění potřeby novely zákona o myslivosti v odpovědi na písemnou interpelaci opoziční poslankyně hnutí ANO Věry Adámkové. Podle poslankyně je předkládaná novela, kterou vláda již postoupila poslancům, nepotřebná. Mezitím, petice Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) vyzývající vládu k neschválení novely mysliveckého zákona podle předsedy Jiřího Janoty k 29. červenci získala desítky tisíc podpisů.
Poslankyně, která je členkou sněmovního podvýboru pro myslivost, uvádí, že novela je zpracována proti názoru mnoha tisíců občanů, kteří se o zvěř starají. Navrhované změny jsou podle ní pouze kosmetickou úpravou a proces přípravy novely je podle ní veden netransparentně.
„Podejte vysvětlení záměru a jeho dopad na českou přírodu, životní prostředí a dodržování všech zákonných a podzákonných norem,“ vyzvala Adámková ministra.
Ministr Výborný poukázal například na to, že škody způsobené zvěří představují ročně miliardy korun. Tvrdí také, že některá práva zúčastněných stran jsou nevymahatelná nebo diskriminačně nastavená. Poslankyni ve své odpovědi ujišťuje, že novelu zákona připravovalo ministerstvo ve spolupráci s odborníky, lesníky, zemědělci i ochránci přírody a v pracovních skupinách měla své zastoupení i Českomoravská myslivecká jednota, která podle něj řadu návrhů podpořila.
K nově zaváděné povinné minimální výši lovu ministr uvedl, že dosavadní vykazování ulovené zvěře nebylo průkazné.
„Zjednodušeně lze říci, že pouhá tužka stačila uživatelům honiteb k tomu, aby stav zvěře udržovali v mezích normovaných stavů,“ prohlásil ministr.
Novela přichází i se vznikem nového informačního systému evidence myslivosti. Fungovat bude v elektronické podobě a podle ministra už nebude nutné vést papírové výkazy.
Systém podle něj také přinese úspory. Na jeho zprovoznění předpokládá náklady 22 milionů korun a přibližně šest milionů korun ročně má stát jeho provoz. Dalších 15 milionů korun ročně jako náklad předpokládá na monitoring škod způsobených zvěří v rámci Národní inventarizace lesů. „Tyto náklady jsou nicméně jen pouhým zlomkem z úspor, které občanům i státu přinese zodpovědné hospodaření se zvěří v naší krajině,“ dodal ministr Výborný.
K neschválení novely zákona o myslivosti vyzívá ČMMJ vládu, Parlament i prezidenta v petici, kterou zveřejnila 24. dubna. K 29. červenci ji elektronicky podepsalo přes 1200 lidí a další desítky tisíc podpisů sesbírali myslivci skrze petiční archy, uvedl pro ČTK předseda Jiří Janota. Novela podle něj způsobí neodpovědné hospodaření se zvěří a oslabí práva vlastníků lesů.
„Navrhované změny zákona jsou v rozporu s jejich deklarovanými cíli. Nejen že by nedošlo ke snížení škod zvěří, což mělo být jejich hlavní účelem, ale ve skutečnosti by se tyto škody naopak zvýšily v důsledku nezodpovědného hospodaření,“ napsali zástupci myslivecké jednoty v petici.
Myslivecká rada se podle Janoty ještě rozhodne, zda petici předloží do Sněmovny, případně do Senátu. Podepisování ukončí na základě situace při projednávání novely zákona, v současnosti komunikují s několika zákonodárci.
Myslivci by podle nového zákona museli ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát, a to podle poškození lesa. Při nesplnění minimální výše lovu by jim hrozila pokuta. ČMMJ si ale přeje způsob stanovení výše odlovu zvěře v honitbách přepracovat. Požaduje také umožnit vlastníkům obor svobodně se rozhodnout o zpřístupnění obory pro veřejnost nebo zachovat minimální výměry honitby.
Myslivecká jednota novelu kritizuje dlouhodobě. V červnu například poslala Výbornému otevřený dopis, ve kterém tvrdí, že novela bude mít dopad na počet aktivních myslivců v Česku. Zákon naopak podporují lesníci, zemědělci a ochránci přírody.
Novelu zákona o myslivosti vláda předložila k jednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 13. června. Poslanci se jí však před letními prázdninami nestihli zabývat. Řada na její první čtení může přijít na některé z podzimních schůzí. Debata se zřejmě povede i o zákazu norování. Například podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) při něm trpí nejen lišky, ale mnohdy přicházejí k újmě i psi.
Podle ČTK, red.