Nový ministr zemědělství Výborný chce na novele zákona o myslivosti najít shodu se všemi aktéry

Novela mysliveckého zákona se připravuje již řadu let, naposledy došla až do třetího čtení v Poslanecké sněmovně za minulé vlády Andreje Babiše (ANO). Měla by mimo jiné zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů nebo také digitalizaci správy myslivosti. Hlavním cílem novely zákona je snížení stavů spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách.

Výborný řekl, že odcházejícího ministra Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) požádal, aby proces přípravy zákona pozastavil před tím, než půjde do meziresortního připomínkového řízení. Vycházel podle jeho slov ze své zkušenosti s tím, jak vypadá proces přijímání zákona ve Sněmovně a jaká jsou možná úskalí. „Považoval bych za nešťastné, kdybych se nesnažil ten proces mít připravený tak, abych věděl, že na konci bude podoba zákona schválena v té verzi, jak chce vládní koalice,“ řekl. Doplnil, že chce realizovat programové prohlášení vlády, ne pouze postoje lidovců.

Nový ministr uvedl, že má již domluvené jednání s koaličními partnery i nevládními organizacemi a věří, že se podaří najít shodu i například na tématu minimálních výměr honiteb. Poznamenal, že pro něj bude dobré řešení takové, na kterém se najde shoda všech aktérů.

Snížení minimální výměry honiteb je jedním z požadavků Asociace soukromého zemědělství sdružující drobné farmáře. Ta chce, aby novela zmenšila minimální výměru honiteb ze současných 500 hektarů na zhruba polovinu. Podobný požadavek má také Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR nebo ekologické Hnutí Duha. Lesníci i zemědělci proto požadují od plánované novely zákona větší pravomoci a myslivost by podle nich měli provozovat hlavně vlastníci pozemků.

Proti zmenšování honiteb je naopak Českomoravská myslivecká jednota, která argumentuje tím, že by to znemožnilo efektivní myslivecké hospodaření. Uvedla, že vztah myslivosti a zemědělství je rovnocenný a zemědělská, lesnická a myslivecká činnost musí stát na stejné úrovni a vzájemně se vyvažovat. Na minimální výměře honiteb se neshodnou ani akademici. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně to ve svém stanovisku podpořili. Snižovat minimální výměru naopak nedoporučilo vedení Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Výborný řekl, že chce jednat i s Agrární komorou. Ta podle své mluvčí Barbory Pánkové považuje současných 500 hektarů za přiměřenou minimální výměru honiteb. „Jsme přesvědčeni, že by to navíc nevedlo ke snižování stavů přemnožené zvěře, naopak podle některých odborníků hrozí spíše opačný efekt. Přidělování povolenek na lov určitého druhu zvěře by také mělo zůstat v gesci jednotlivých sdružení a spolků,“ doplnila.

Podle ČTK, 29. 6. 2023, red.