Ochranáři plošně monitorují výskyt šelem v Jeseníkách a Beskydech

První podobné sčítání šelem se konalo pod hlavičkou Správy CHKO Jeseníky už v roce 1986. Od té doby probíhalo s různě velkými přestávkami, s plošným monitoringem se přestalo zhruba před deseti lety. Vlk se tehdy v oblasti nevyskytoval vůbec a populace rysa poklesla na minimum, respektive stálá populace zanikla a zaznamenány byly jen občasné výskyty v okrajových částech CHKO. Navíc slabá nebo žádná sněhová pokrývka monitoring komplikovala, protože stopy v terénu nebyly dobře vidět.

Vzhledem k současným častějším zprávám o výskytu vlků v Jeseníkách se ochranáři rozhodli tuto tradici obnovit. „Pravděpodobnost nalezení pobytových stop šelem se rok od roku zvyšuje a každá informace o jejich výskytu je pro nás velmi cenná. Využíváme je třeba, když doporučujme chovatelům hospodářských zvířat, jak zabezpečit stáda,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Vít Slezák. Sněhové podmínky sice podle ochranářů nejsou ani letos ideální, i tak se ale dají hledat stopy v blátě, trus nebo zbytky kořisti. Nesledují se jen stopy šelem, ale navíc se zaznamenávají i pozorování dalších vzácných a ohrožených druhů živočichů. 

Kromě pracovníků AOPK ČR, pod kterou spadá Správa CHKO Jeseníky, se do sčítání zapojí také dobrovolná stráž přírody a dobrovolníci z Hnutí Duha. Celkem bude v terénu kolem 40 lidí, kteří budou procházet předem vytipované trasy. Sčítání na trasách doplňují i fotopasti instalované na místech s předpokládaným výskytem velkých šelem.

Ve stejném termínu provádí ochranáři monitoring velkých šelem také v CHKO Beskydy, CHKO Bílé Karpaty a CHKO Kysuce na slovenské straně pohoří. V Beskydech se letos koná již 40. ročník této akce. V Beskydech podle předpokladů žije okolo deseti dospělých rysů plus mláďata a zhruba stejný počet vlků. Občas se tam vyskytuje i medvěd, který dočasně přijde ze Slovenska. Mapování výskytu velkých šelem je podle Františka Jaskuly, ředitele Regionálního pracoviště Moravskoslezského AOPK, velmi důležitým zdrojem informací pro to, jak se chovat v praxi. Šelmy například často zahynou při překračování rušných silnic na takzvaných migračních koridorech.

„Každý jedinec, každá změna znamená docela výrazný pokles v populaci. Největší úmrtnost zvířat je přes zimu,“ řekl Jaskula. V Beskydech se podle něj pohybují čtyři vlčí smečky. „Vzhledem k velikosti teritorií těch zvířat nemůžeme říct, že jsou to beskydští vlci. Jsou to vlci, kteří přecházejí na slovenskou stranu,“ doplnil. 

„Zvířata mají trasy, které využívají raději než jiné, protože je tam navádí tvar terénu, jsou tam lesní porosty anebo jsou tady poslední oblasti, kudy mohou procházet mezi horskými celky. A my ta území potřebujeme zmapovat a dostat třeba do územních plánů, aby nedošlo k jejich zastavění, aby tam nevyrostly ploty, aby při stavbě komunikací se tam neudělalo nějaké opatření, které tu průchodnost krajiny omezí nebo úplně zničí,“ vysvětlil Jaskula.

Michal Bojda z Hnutí Duha Šelmy popsal průběh akce v beskydské oblasti: „Výhoda této akce je, že během krátké doby projdeme celé území o rozloze zhruba 2000 kilometrů čtverečních. Vzhledem k tomu, že sníh v podstatě v celých Beskydech není, tak nebude možné zjistit moc početnost šelem, ale na základě nalezení pobytových znaků, jako je třeba trus od vlků, od rysů, nebo případně stopy v blátě, můžeme zjistit, kde se šelmy pohybují. Početnost nám spíše prozradí dlouhodobý monitoring na základě fotopastí, které využíváme během celého roku.“

Výsledky mapování budou uloženy do Nálezové databáze ochrany přírody. Ta nyní obsahuje téměř 34 milionu údajů o výskytu různých druhů živočichů, rostlin a hub.

Podle TZ AOPK ČR a ČTK